Chcete originál? Vyberte si barvu i materiál a hned můžete začít. Indové přirovnávají pletení k józe

Jak vás napadlo, že budete plést?
Já pletu od dětství. Moje babička byla velká pletařka a myslím si, že jsem po ní zdědila i tento talent. Ona měla dva syny, tedy jsem to přes jednu generaci převzala až já. V podstatě všechny ženy v naší rodině něco tvořily a mě to vysloveně chytlo. Ale myslím si, že je to nějaký vrozený talent. Vidím klubíčko a už tak mě napadne, co by z něj šlo udělat.

Když se člověk dá do dopletení, je to láska na celý život. Zklidňuje mysl a také stimuluje mozek. Můžete si tvořit, co a jak vás napadne.
Ing. Monika Tuzarová, odbornice na pletení, blog Barevná klubíčka

V jisté době pletl snad úplně každý. Vzpomínám na kroužky ručních prací, ale to vše postupně vymizelo. Teď se to vrací?
Myslím si, že je to trošku jiné. Protože kdysi to bylo spíše o tom, že si člověk nemohl koupit, co ho napadlo. Pokud chtěl mít něco originálního, musel si to vytvořit sám. Dřív to třeba brali lidé i tak, že ušetří. Teď jde spíš o koníček a snahu být originální. Mít něco jiného než druzí.

Čtěte také

Spolek lidové tvorby v Hradci Králové propojuje generace zkušenostmi a láskou k ručnímu umění

A hlavně trh s materiály je úplně jiný. Vlastnosti materiálů jsou takové, že tu věc chcete mít i z toho užitného hlediska. Nejen z hlediska originality, ale i užitných vlastností.

Zkrátka, když se člověk dá do dopletení, je to láska na celý život?
Je to pravda. Indové pletení přirovnávají k józe. Zklidňuje mysl a také trošku stimuluje mozek. Můžete si koupit návod a čistě plést podle něj, ovšem můžete si také sami vše tvořit, jak vás napadne.

Čím začít, pokud se rozhodneme do pletení pustit?
Doporučila bych začít něčím menším a jednodušším, jako je třeba čepice. Protože si myslím si, že by člověk ze začátku měl vytvořit něco, co mu udělá radost. Netrvá to tak dlouho, aby v průběhu onoho projektu netratil elán a nepřestalo ho to bavit. Aby ho první pletení neodradilo.

Čtěte také

Milovníci starých řemesel mohou zkusit umění našich předků v textilním ateliéru v Josefově

Ale čepice mi nepřipadá úplně jednoduchá. Myslela jsem, že řeknete šálu, protože tam se jede pořád v jedné rovině.
U čepice ale pracujete pořád dokola. Dáte si to na kruhové jehlice a plést můžete jen hladce. Pro někoho může být jednodušší zase zmíněná šála. Já hodně ráda pletu a dělám návody na šátky. Můžete si udělat třeba jen nějaký maličký, nemusí to být nic velkého.

Přinesla jste nádherný a heboučký materiál.
Používám především přírodní materiály. Vždy hledám, aby tam bylo minimálně 50 procent přírodního vlákna, takže sledujte etikety. Když se chcete učit plést, také budete raději, aby vám to rychleji přibývalo. Doporučila bych střední tloušťku vlny, rozhodně nevolit zpočátku příliš jemné materiály. A držet se zhruba pětky jehlice. K tomu vybírat sílu materiálu, protože u slabé příze by se člověk dlouho trápil.

Za jak dlouho se můžeme naučit plést?
To je velmi individuální. Pokud člověk má jistou manuální zručnost a zdatnost, a vydrží u pletení dostatečně dlouho, tak není žádný problém. Ale nemám odhad, jak dlouho to může trvat.

Monika Turazová a její blog o pletení a háčkování Barevná klubíčka. Už vás omrzela konfekce? Chcete mít v šatníku originální a vlastnoručně vyrobený kousek? Můžete začít háčkovanou dětskou čepičkou a propracovat se třeba k pletenému kabátku. Sami si vyberete barvu i materiál, fantazii se meze nekladou.

Kde všude se dá plést?
V podstatě se dá plést všude. Z toho důvodu si hrozně ráda beru pletení na dovolenou, můžu si to vzít kamkoliv. Mám rozpracováno více projektů, něco hodně velkého by mi při cestování vadilo, musela bych mít s sebou mnoho materiálu, tak udělám čepici nebo něco menšího, třeba když někam jedu vlakem. Během cesty si pletu.

Čtěte také

Umění paličkování předvádí v Muzeu krajky ve Vamberku. A chystají tradiční krajkářské slavnosti

Jsem si všimla, že se vůbec nepotřebujete dívat na to, co pletete, jedete po paměti. To se dá vytrénovat?
Pokud už pletete nějaký čas a máte jednoduchý vzor, to se na to člověk koukat nemusí. Není to problém.

Přinesla jste také ukázat jehlice. Přiznám se, že tolik jehlic pohromadě jsem ještě nikdy neviděla. V čem jsou rozdíly? Ve velikosti, šířce, délce a kulatosti?
V současné době se používají zejména kruhové jehlice. Je to výhodné, když pletete něco většího, tak nedržíte celou váhu pleteniny v ruce. A další věc je, že se aktuálně vše snažíme plést do kruhu. Třeba celý svetr se plete od průkrčníku, kde se začne, uplete se sedlo, oddělí se rukávy, uplete se zase dokola celé tělo a postupuje se jedním a druhým rukávem. A pak už se nic nesešívá.

Dřív to bylo komplikovanější. Upletly se jednotlivé části a nakonec se všechno sešívalo.
To při kruhových jehlicích není zapotřebí. Můžete samozřejmě plést starým způsobem, ale já konkrétně ono sešívání moc ráda nemám. Je to trošku vidět. Vyhovuje mi, že už se jen zapošijí konečky. Přišijí se knoflíky a hned můžete výrobek nosit.

A dokonce i moderní jehlice daleko méně cinkají. Jsou lehoučké, úplně jiné jehlice, než byly dříve. A jsou výměnné, což je hlavní výhoda, že si můžete vyměnit lanko a dát si jakoukoliv potřebnou délku. Rozdíl je také v materiálu jehlic. Základem je dřevo nebo kov. A kovové jsou potom různé slitiny hliníku, chirurgická ocel, všechno je možné. A jsou i různé délky jehlic.

Celou pletací radioporadnu s Ing. Monikou Turazovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.