Proč syndrom zlomeného srdce, čili stresová kardiomyopatie, ohrožuje více ženy? Zeptali jsme se!

Hostem naší radioporadny je prof. MUDr. Radek Pudil z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Souvisí zlomené srdce s láskou?
Já si myslím, že určitě ano. Syndrom zlomeného srdce je jeden z typů kardiomyopatie, tzv. Tako-tsubo kardiomyopatie, která vzniká, když člověk prožívá nějaký úzkostný stav nebo stresové období a podobně. Bohužel častěji to mají ženy než muži. A dokáže to být velice závažné onemocnění, které může skončit i úmrtím.

Syndrom zlomeného srdce je jeden z typů kardiomyopatie, tzv. Tako-tsubo kardiomyopatie. Vzniká, když člověk prožívá stresové období.
prof. MUDr. Radek Pudil, I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Ale ve většině případů se to naštěstí upravuje, souvisí to hodně často se stresovou situací a s nadbytkem katecholaminů při stresové situaci nebo v nějakém těžkém životním období.

Čtěte také

Vysoký krevní tlak nebolí. K prevenci patří pravidelný pohyb. Ideální je rychlejší chůze

Čím si vysvětlujete, že tento syndrom ohrožuje spíše ženy? Jsme emocionálnější?
Tak to nastavila příroda. Já se přiznám, že vysvětlení pro to nemám, možná nějaké existuje, ale je to tak zkrátka dáno. Zjistilo se, co je příčinou a tou je zvýšená senzitivita neboli citlivost receptorů pro adrenalin a pro hormony, které se vylučují při stresu, při úzkosti a podobně. Mohou to mít také samozřejmě i muži, ale méně často než ženy.

Zmínil jste stres, který je masivním spouštěčem. Hodně lidí si stěžuje na složitou a rychlou dobu, která na nás klade velké požadavky. Myslíte, že si můžeme poručit: Nestresuj se, budeš nemocný.
Stres má dvojí úlohu v lidském životě. Jednak je to samozřejmě obranná reakce, kterou je dobré mít vycvičenou a nacvičenou. To znamená, že stoprocentní vyhýbání se stresu, žít jen takzvaně jako v bavlnce, v izolovaném světě, není dobré. Protože pak stačí jen malý podnět a člověk nemusí zvládnout ani příliš mírný stres.

Ale exponovaný stres může velmi významně ublížit. Ovšem každý stres má svoji míru a chronický stres, čili ten, který trvá dlouhou dobu a člověk si s ním nedokáže pomoci, má samozřejmě negativní efekty na lidský organismus.

Pokud má člověk problémy při fyzické námaze, špatně ji zvládá, doporučuji poradit se s lékařem. A ten ho pošle na určitá vyšetření.
prof. MUDr. Radek Pudil, I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Poznáme, že máme kardiomyopatii? Jaké jsou projevy?
Kardiomyopatií je celá řada, a ty projevy jsou také různé. Člověk ale na sobě nepozná, že má kardiomyopatii, některé typy se projevují například bušením u srdce nebo poruchou vědomí na vrcholu námahy nebo arytmií. To je ta hypertrofická kardiomyopatie, jeden z typů, který je poměrně četný.

Čtěte také

Prof. MUDr. Radek Pudil: Chronické srdeční selhání u nás ohrožuje každého pátého člověka nad 40 let

Druhým typem je dilatační kardiomyopatie, ta se naopak projevuje srdečním selháním. A pak jsou kardiomyopatie, které jsou podstatně vzácnější v našich podmínkách, to je restriktivní kardiomyopatie, která se týká spíše tropických zemí, které se nacházejí kolem rovníku, kde je hodně parazitů. Nebo jsou to onemocnění, která vedou k ukládání cizorodých materiálů do těla.

Jak a kdy tedy zareagovat a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc?
Jednoduchá rada. Pokud má člověk problémy při fyzické námaze, špatně ji zvládá, doporučuji, aby se poradil s praktickým lékařem, internistou nebo kardiologem. A ten ho pošle na určitá vyšetření. Nebo pokud má někdo pocit, že mu srdíčko nejede normálním způsobem, že mu přeskakuje nebo má nějaké bušení, či nastala porucha vědomí, tak rozhodně jděte k lékaři.

Radek Pudil a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Radkem Pudilem z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové ohledně syndromu zlomeného srdce si můžete poslechnout v našem audioarchivu.