Zimní úrazy. Při lyžování dostávají nejvíc zabrat kolena, u snowboardistů hrozí zlomené zápěstí
Radioporadna Českého rozhlasu Hradec Králové s fyzioterapeutem Filipem Mrázem z Rehabilitačního centra REHA Centrum v Hradci Králové. A budeme si povídat o tom, co nás občas bolí, jak se můžeme protáhnout, ale také o zimních úrazech.
Zima je období, kdy asi máte hodně práce. Už jste to pocítil?
Ano, už to začalo s prvními mrazíky. To znamená, že když venku napadne první vrstva sněhu nebo teploty jdou pod nulu, tak lidé začínají přicházet. Že třeba spadli na bok nebo na kyčel, obrazili si kostrč. Tedy ano, už se častěji potkáváme.
Protože i na chodníku můžeme přijít k úrazu. Co patří k těm nejčastějším?
Úrazy v zimních měsících můžeme klasicky rozdělit do dvou variant. První jsou sportovní úrazy, které tvoří dvě třetiny všech úrazů v zimních měsících. Tam se nejčastěji jedná o nějaké poškození, ať už kolen, kotníků, kyčlí, ale také zápěstí a horních končetin při úrazech na lyžích nebo při snowboardu.
Úrazy v zimních měsících můžeme rozdělit do dvou variant. Sportovní úrazy tvoří dvě třetiny, běžné úrazy někde na chodníku potom třetinu.
Mgr. Filip Mráz, fyzioterapeut
A potom jsou to úrazy, ke kterým dochází na silnicích a chodnících, kdy lidé uklouznou na sněhu nebo na vrstvě ledu. Tam nejčastěji dochází k poranění zápěstí a ke zlomeninám krčku v oblasti kyčlí. S tím se potkáváme asi nejčastěji.
Čtěte také
Je nějaký rozdíl mezi lyžemi a snowboardem? Liší se úrazy, ke kterým tam dochází?
Ano. U lyží dochází minimálně při 40 až 50 procentech k úrazům kolene. Ať už je to nějaká distorze, podvrtnutí kolene, až k horším případům, že se mohou třeba utrhnout přední křížové vazy, postranní vazy, meniskus může prasknout. Ale to už se bavíme o těch vážnějších úrazech.
Naopak u snowboardingu, tam vzhledem k tomu, že jsou obě nohy přikurtované na jedné desce, dochází nejčastěji ke zlomeninám zápěstí. Asi zhruba v 30 procentech případů. Protože lidé se snaží zbrzdit pád pomocí horních končetin a tam právě zápěstí často nevydrží a zlomí se.
U kolen si můžeme rozdělit distorze, neboli zvrtnutí, do tří úrovní. Ty se pak liší zejména délkou rehabilitace a rekonvalescence.
Mgr. Filip Mráz, fyzioterapeut
Proto asi instruktoři vyučují, že když padáme, nemáme dávat dlaně před sebe, ale ruce spíše skrčit a padat na lokty.
Přesně tak, nebo na bok. I na záda můžete spadnout. Ochranné pomůcky jsou nyní v rámci sportovního lyžování nebo snowboardingu už na vysoké úrovni, takže většina lidí nosí ochranné helmy, páteřové a další chrániče, které nám pomáhají chránit ty důležitější části našeho těla, abychom se nezranili a neměli nějaké trvalé následky.
Čtěte také
Je něco také na kolena?
Na kolena mohou být samozřejmě nákolníky, ale moc se s tím nesetkáváme. To spíše u inline bruslení nebo u volejbalistů. Při lyžování nebo u snowboardingu jsem se s tím moc nesetkal.
Po takovém úrazu následuje pak rekonvalescence a rehabilitace. Jak dlouhá absence nás na svahu čeká?
Záleží o jaký konkrétně úraz půjde. U kolen si to můžeme rozdělit na distorze, neboli zvrtnutí kolene do tří úrovní. Během lehké distorze dojde jen k natažení vazů v koleni, tam se doporučuje zhruba týden klid, než se postupně budete vracet do plné zátěže. A ortéza by při sportu měla být asi 2 až 3 týdny.
Když půjdeme do další úrovně, do středně těžké distorze, kde došlo k částečnému natržení vazů, ale ne k úplnému přerušení, tam se doporučuje nosit ortézu 4 až 6 týdnů během sportování.
A pokud se bavíme o tom nejhorším případě, že se vazy přeruší úplně, plus tam bývá ještě porušený meniskus nebo přední křížový vaz, tam se doporučuje nosit ortéza klidně až rok při sportování. Ale většinou to bývá kolem tří měsíců.
Celou radioporadnu s fyzioterapeutem Filipem Mrázem týkající se zimních úrazů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Špatnými pohybovými návyky si zaděláváme na potíže s páteří. Jaké jsou stupně závažnosti skoliózy?
Hlavní téma dnešní radioporadny zní: skolióza a vadné držení těla. Naším hostem je fyzioterapeut Filip Mráz z Rehabilitačního centra REHA Centrum v Hradci Králové.
-
Od úzké špičky bot se můžete dopracovat až k patní ostruze. Ta se tvoří z přetížených svalů plosky
Fyzioterapeutická radioporadna, protože naším hostem je Filip Mráz z REHA Centra v Hradci Králové. Dnes jsme vybrali jedno konkrétní a tím je patní ostruha.
-
Pocit tupých a oteklých prstů = příznaky syndromu karpálního tunelu. Jaké jsou rady fyzioterapeuta?
Hostem radioporadny je dnes fyzioterapeut Filip Mráz z REHA Centra v Hradci Králové. Jako téma jsme dnes zvolili tzv. syndrom karpálního tunelu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka