Chceme vzdát hold tragické expedici Huascarán z roku 1970 a přelézt v Peru to, co měli oni v plánu

Libor Dušek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
Libor Dušek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Český rozhlas Hradec Králové dnes přivítal ve svém studiu dobrodruha a horolezce, ale také etnologa Krkonošského muzea ve Vrchlabí, Libora Duška. 

Libore, ty toho máš teď hodně. Je to tak? Slyšel jsem o tvé nové knížce a také se chystá nějaká další expedice.
Pořád se něco děje, pořád mě spoustu věcí baví, takže je to fajn. Ale taková zásadní věc, co se teď děje, máme v pátek v našem Krkonošském muzeu Správy KRNAP Muzejní noc, která bude hravá Muzejní noc. A zároveň proběhne vernisáž výstavy Dětský svět, která prezentuje radosti, ale zároveň i povinnosti dětí v Krkonoších a Podkrkonoší. Ten časový záběr, na který se na výstavě orientujeme, je dlouhý přibližně tři, čtyři generace. Od poloviny 19. století až do 50. nebo 60. let 20. století 20. Cílíme to na ty dříve narozené, aby se v tom poznali, vrátili se do svého dětství a ta další generace, malé děti, aby si řekly, to je tedy hustý. To bylo tenkrát, když se děti vyřádily s málem.

Libor Dušek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže to bude v pátek Muzejní noc. A zároveň bude otevřena výstava, které jsi kurátorem.
Budou zpívat dětičky ze základní školy, malí zpěváčci z vrchlabských základek a bude tam další doprovodný program. A na zahradě se budou odehrávat různé staré hrátky. Takže budeme honit obruč, skákat gumu, panáka. Ten je součást výstavy, tedy nakreslený na zemi. Bude šišková válka a další věci. Taková legrace.

Filmový dokument bychom rádi představili 31. května 2020, přesně v den 50. výročí neštěstí. Proto do Peru jedeme o půl roku dříve.
Libor Dušek, dobrodruh a horolezec

To by mě zajímalo, jestli dnešní děti ještě skáčou panáka. A nakreslí si ho křídou, co myslíš? Máš děti nebo ne?
Já děti ještě nemám, ale třeba začnou skákat po tom pátku. Že je chytí tyhle retro věci.

Krkonošští rodáci vzpomínají na souvislosti toho lidskýho živobytí, když to řekneme krkonošsky

Libor Dušek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Etnolog Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí Libor Dušek se věnuje výzkumu mezi pamětníky, který již devátým rokem publikuje v časopise Krkonoše - Jizerské hory. Ty nejdramatičtější lidské osudy vydává i v podobě vázané knihy. Právě vychází druhý díl publikace "Krkonošští rodáci vzpomínají".

Bude to tedy celé o životě v Krkonoších, který ty moc dobře znáš. Protože máme tady na stole už třetí pokračování knížky, ve které dříve narození krkonošští rodáci vzpomínají na život. Tak nám tu knížku představ. Zhruba před rokem jsme spolu představovali první dva díly.
Tak jen telegraficky. Nevím, jestli úplně znám život v Krkonoších, ale řekněme, že už nějakým 10. rokem ho intenzivněji poznávám právě prostřednictvím autentických vzpomínek rodáků a rodaček. Ale o tom jsme tady hovořili minule. Kupodivu stále je těch pamětníků relativně hodně. Shodou okolností zrovna pozítří jedu ještě do Stanového, to je západní část Krkonoš, za panem Žantou, který je ročník 1923. Takže si dopočítejte, kolik mu je let a výborně mu to myslí. Jeho vzpomínky jsou úžasné, protože vzpomíná na několik historických a politických etap, 20. století bylo bohaté na tyto věci. Proto mají také lidé ty knížky rádi a stále se prodávají. Vydavatel chce po mně další díly. Už je domluvený čtvrtý, snad i pátý díl. Postupně jedeme dál.

Krkonošští rodáci vzpomínají, díl 3

Když se podíváme tedy konkrétně na třetí díl, který teď vyšel, kolik je tam příběhů?
Je to asi 14 osobností a jejich životní vzpomínky a příběhy. Takovým leitmotivem jsou česko-německé vztahy, které se promítají do těch životů. Už jsem tady zmiňoval, snažím se to dělat vyrovnaně, aby tam byli jak muži, tak ženy, jak z českého, tak z německého jazykového prostředí. Protože v Krkonoších to tak bylo. A tady mám hodně i smíšené manželství, každý z těch pamětníků nebo pamětnic má ve své rodině nějaké Čechy a Němce. Myslím si, že je trochu zapotřebí o tom hovořit, že i národní záležitosti někdy hrají dost významnou roli. A v Krkonoších to bylo hodně patrné. Knížka se jmenuje Krkonošští rodáci vzpomínají, díl tři.

Libore, ty jezdíš na náročné expedice, o jedné ještě budeme mluvit. Připomeň ale, že jste před půl rokem sjeli Marxe!
Štít Karla Marxe, ano. Sjezd 6 700 metrů nad mořem a nějaké drobné na lyžích.

Malá posluchačka Irenka Nosková z Poniklé, 1931

Slyšel jsem ale, že máš ještě nějaký televizní projekt?
Ještě než se dostaneme k tomu Peru, tak bych rád zmínil i tento víkend. S Jirkou Podlipným z České televize budeme natáčet pro pořad Folklorika pořad o krkonošském folkloru. Bude to trošku netradičně pojaté. Rádi bychom tam zhodnotili současné folklorní soubory a vývoj, řekněme, před nějakými 100 lety, postupně do druhé světové války. Pak se to maličko zastavilo a začal vznikat tzv. folklorismus. V 50. letech to už bylo trochu shora dávané, pak se to zase maličko utlumilo a dnes to opět trošku ožívá. Takže probereme všechny tyto etapy a bude to takové svěží, těšte se. A mírně to souvisí s tím, že naše muzeum má projekt, spolupracujeme s vrchlabskou hudebkou a už jsme loni vydali krkonošské koledy, které oni perfektně s Radkem Hanušem v čele, ředitelem hudební školy, nahráli. Teď pokračují v dalších krkonošských písních. To budeme prezentovat někdy koncem srpna. A dále budou i krkonošské tance. Budeme natáčet zase s legendami krkonošského folkloru, což jsou manželé Tauchmanovi. Takže je toho opravdu dost.

To je vlastně tvá práce etnologa v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí.
Ano, v muzeu. To jsou zároveň i ty knížky, výzkum mezi pamětníky, i výstavy a nějaké přednášky.

Huascarán

A k tomu máš ještě pod kůží horolezectví a zahraniční expedice. Teď se chystáš do Peru?
To je takový můj hlavní koníček. Teď se chystáme do Peru, protože 31. května 1970 tam zahynula liberecká expedice Huascarán. A my chceme udělat takovou reminiscenci, vzdát hold těmto chlapíkům a přelézt tam to, co měli oni v plánu. Ovšem oni nic přelézt nestihli. Chceme o tom natočit krátký dokument, připomenout je a zároveň do toho trošku implementovat sebe. A tím reflektovat, kam se horolezectví za to půlstoletí posunulo. Protože řada starších lidí to ještě pamatuje a pro ty mladší už je to velké retro. Dá se na tom odprezentovat dost věcí, podporuje to i sport.

Musíme říct, co se tenkrát v tom roce 1970 vlastně v Peru stalo.
Československá 15členná expedice tam zahynula. Bylo obrovské zemětřesení, kde zahynulo dohromady 80 000 peruánských indiánů. Nejen, že se tam sesunula celá jedna strana hory, kde zahynuli ti Češi, celé se to tam otřáslo.

Libor Dušek a Zdeněk Jirouš jako první šílenci vytáhli na Karla Marxe lyže a potom to i sjeli

Prvosjezd Karla Marxe

První na světě! Horolezcům Liboru Duškovi z Vrchlabí a Zdeňku Jiroušovi z Rokytnice nad Jizerou se podařilo jako prvním sjet na lyžích z nejvyššího bodu jižního Pamíru, štítu Karla Marxe ve výšce 6723 metrů. Na pětitýdenní expedici si užili lezení po kamenech i ledu. Nakonec vrchol zdolali a sjeli z něj na lyžích.

Kdy jedete?
Nevím ještě přesné datum, teď spekulujeme nad letenkami. Ale někdy koncem září nebo začátkem října se vracíme. Takže na to máme měsíc, chceme stihnout dohromady v celém týmu pět, šest vrcholů přelézt. Ony jsou některé dost vedle sebe, takže to půjde.

A ta hlavní hora se jmenuje jak?
Ta se jmenuje Huascarán. Není to nejvyšší hora Peru, má zase necelých sedm tisíc metrů.
Na ni se chceme podívat. Potom i na Krásnou horu, o které kdysi ve 30. letech jeden fenomenální horolezec prohlásil, že to je nejhezčí hora světa.

Tak přejeme, ať to tam všechno dobře dopadne. Ať z toho vznikne dokumentární film.
Určitě, ten bychom rádi prezentovali právě 31. května 2020, přesně v den 50. výročí neštěstí. Proto tam jedeme o půl roku dříve.

Libor Dušek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes etnolog Krkonošského muzea ve Vrchlabí, horolezec Libor Dušek. Ať to v Peru dobře dopadne. Až se vrátíš, tak nám potom zase tady určitě popovídáš.
Moc rád. Někdy v listopadu si můžeme popovídat, jaké to bylo v Peru. Budu se těšit.

Spustit audio

Související