Bylinné pivo od Radky Svatošové: Jsem přesvědčená, že to byl typický magický nápoj našich předků
Blíží se letní slunovrat. Kdo se trochu zajímá o byliny, ten ví, že právě teď mají největší sílu. Tak se pustíme do devatera kvítí, ale především si uvaříme bylinné pivo a další léčivé nápoje. U mikrofonu je Pavla Kindernayová, která je hodně zvědavá. Protože když hledala informace o pivu, tak ve většině článků je napsáno tajná receptura. Bylinkářka Radka Svatošová se usmívá.
Je pravda, že historicky byly byliny používány ke stabilizaci piva a také k zakrytí všech nedostatků?
Pravda je ta, že pivo je jeden z nejstarších nápojů lidstva, protože se skutečně vařil už v pravěku. Myslím si, že jedním z důvodů, proč ho lidé vařili, bylo i to, že často prakticky nebylo možné najít kvalitní pitnou vodu. Lidé trpěli na různé problémy, až i úmrtí z nekvalitní a znečištěné vody. Tak se používalo pivo a víno jako nápoje, který byly bezpečné i léčivé.
Dlouho jsem se tomu bránila, odolávala jsem, protože mně piva nikdy nechutnala. A upřímně, začala mi chutnat až ta moje.
Radka Svatošová, bylinkářka
A dalším důvodem je, že pivo bývalo opojné a používaly se na něj i opojné byliny. Jsem přesvědčená, že to byl typický magický nápoj našich předků. Podobně, jako mají své opojné nápoje všechny země na planetě, tak u nás to bylo právě pivo. Ale vypadalo úplně jinak, než jak vypadá v současnosti.
Nejstarší bylinné pivo v Evropě se prý vařilo na Pardubicku. Ukázal to výzkum 3000 let staré bronzové nádoby, která byla nalezena před šesti lety na východě Čech. To je možná důkaz, že Východočeši jsou specialisté na bylinné pivo?
Čtěte také
Nevím, jestli jsou Východočeši specialisté. Za specialisty se považují lidé z typických pivovarnických měst a já se vůbec nepovažuji za specialistu na piva. Protože popravdě pivo bylo poslední věc, kterou jsem začala z bylin zkoušet. Velmi dlouho jsem se tomu bránila, odolávala jsem, protože mně piva nikdy nechutnala. A upřímně, začala mi chutnat až ta moje.
Ale je možné, že ty by zase nechutnaly pravověrným pivařům. Protože pivaři znají ten nápoj spojený s chmelem, má pěnu, typickou hořkost a tak dál. A tahle domácí a přírodní piva mohou být velmi různorodá a variabilní. Možná trochu spíš připomínají nealkoholická piva, třeba s ovocnou příchutí a podobně. Ale za mě to jsou opravdu jediná piva, na kterých si pochutnám.
Vezme se nějaká hořká bylinka a k ní nakombinovat ještě dvě další bylinky, aby to byla magická trojka. A pak už s tím můžete pracovat.
Radka Svatošová, bylinkářka
Je pivo s bylinami silnější?
Záleží na tom, jak to kdo dělá a jaké použije kvasinky. Mě k experimentování s pivem přivedla knížka Červený stan. Je o tom, jak v pradávných časech putovaly kmeny a ženy vždy vařily na ohni pivo prostě tam, kde se kmen utábořil. Tak jsem si říkala, že to nemůže být až taková věda, jak se tvrdí v pivovarech. Když se odpradávna vařilo pivo obyčejně na ohni.
Dříve se možná hodně experimentovalo s bylinami, co se našlo, to se do piva hodilo. Teď už se asi byliny daleko více vybírají?
Čtěte také
Já myslím, že to je přesně obráceně. Že naši předci měli mnohem větší znalosti, než máme my. Protože oni žili v přírodě a věřili těm bylinám, znali je, komunikovali s nimi. A určitě přesně věděli, jaké byliny mají použít, protože si to předávaly generace. Zatímco u nás to bylo trošku zapomenuté, tato tradice.
Už to dávno není tak, že by babičky učily vnučky, jaké byliny mají použít na domácí pivo. Ale asi byli jiné chuťové preference, možná bychom dnes ani neřekli, že to chutná jako pivo. Co oni uvařili.
Které byliny jsou tedy nejvhodnější pro vaření piva?
To vám možná ani neřeknu, protože já sama experimentuji a zkouším spoustu bylin. Ale základem by měla být nějaká hořká bylina, protože se asi shodneme, že pro pivo je typická určitá hořkost a hořčiny.
Čtěte také
Tedy klidně můžeme použít divoký chmel, nebo i pěstovaný chmel, ale samozřejmě jen spíše stopové množství, aby to nebylo hořké až extrémně.
Ale existuje mnoho jiných hořkých bylin, které se dají použít místo chmelu. To je třeba i řebříček, který nám teď začíná kvést. S květem řebříčku mám velmi dobrou zkušenost. Dají se použít různé druhy pelyňku, ale zase v malém množství.
Jako extrémem uvedu například pivo, kam se dávají hořké houby, jako je březovník. Takže zase i nějaká hořká bylinka se může přidat a k tomu nakombinovat ještě dvě další bylinky, aby to byla magická trojka. A pak už s tím můžete pracovat.
Musíme mít nějaké speciální vybavení na výrobu domácího piva?
Čtěte také
Je to hlavně o čase, o ničem jiném než o čase. Obecně ráda zkouším, co jde udělat jednoduše a v domácích podmínkách co nejjednodušeji, život si nekomplikuji a žádné vybavení nepoužívám. Jen sklenice a nic jiného nepotřebuji. Vlastně jediné, s čím je trošičku problém, je tomu pivu dopřát vhodnou teplotu, aby zrálo.
To mě dlouho trápilo, protože nemáme doma sklep a lednice zase nemá dostatečnou kapacitu a chladí až moc. Tak jsem to vyřešila tak, že dávám kvašené nápoje často dozrát do naší vrtané studny. Tam se to dá krásně uložit a mohou tam nějakým způsobem dlouho ležet a dají se tam i uskladnit.
Celou bylinkovou radioporadnu s Radkou Svatošovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Čím dál víc lidí se v Česku pouští do vaření svého piva. Chce to ale vybavení, znalosti a odhodlání
Tisíce lidí v Česku si doma vaří vlastní pivo. Řeč je o takzvaných "domovarnících" - nadšencích, kteří podle zákona své produkty nesmí prodávat.
-
Při sběru bylinek použijte staré indiánské pravidlo. Prozradí vám ho bylinkářka Radka Svatošová
Není bylina, aby na něco nebyla. Sezóna sběru bylinek vrcholí. Možná jste zkušení pěstitelé nebo se chystáte něco vysadit. Poradí vám bylinkářka ze školy Zelená louka.
-
Pro všechny pivní fanatiky! Pavel Dvořáček a domovarnictví...
Radioporadna: Pavel Dvořáček a domácí vaření piva. Zajímavá osobnost je Hostem Radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové každý všední den po 11. hodině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.