Čím dál víc lidí se v Česku pouští do vaření svého piva. Chce to ale vybavení, znalosti a odhodlání

Čtěte také

Pivovarník Milan Rambousek o domácím vaření piva: Je to živý organismus, tak k němu mějme úctu

Je to koníček legální a v pořádku, vyžadující ovšem jak materiální vybavení, tak znalosti a také odhodlání. Ani jedno z toho nechybí jednomu ze stovek domovarníků v Česku, Janu Ziklovi ze Lhoty pod Libčany na Královéhradecku.

„Místnost zhruba 3 x 3,5 metru. Dříve sklad marmelády. A když jsme se v době covidové rozhodli pro nového koníčka, tak marmelády ustoupily pivovaru,“ popisuje Jan Zikl.

Inspiraci našel na sociálních sítích u kolegy-domovarníka. „Dával tam fotografie, jak vaří v garáži pivo. To mi přišlo ohromně zajímavé, protože jsem vůbec netušil, že je něco takového možné. Pak jsem zjistil, že existuje obrovská komunita lidí, kteří vaří doma pivo. Tak jsem šel za manželkou a zeptal jsem se jí, jestli bych to mohl zkusit.“

Čtěte také

Pro všechny pivní fanatiky! Pavel Dvořáček a domovarnictví aneb vaření piva doma

Jestli čekáte kámen úrazu v podobě nesouhlasu manželky, v tomhle případě nepřišel. Paní Ziklovou se nám k mikrofonu dostat nepodařilo, Jan Zikl si ale na její reakci vzpomíná velmi dobře. „Řekla, že konečně budu mít nějakého pořádného koníčka, ať do toho jdu. A to mne tak namotivovalo, že během 14 dní jsem nakoupil veškeré vybavení a začal jsem vařit první várku.“

Jan Zikl teď naráží něco, co bude asi sud, nebo spíš soudek, ale spíš to vypadá jako ne moc velký nerezový válec. Do skleniček teče opravdové pivo. „Znalci by řekli Czech Pale Ale Double Dry Hope. Ale já tomu neříkám APA, nýbrž ČÉPA. Jako český Ale. A je to dvakrát chmelené chmelem, který se jmenuje Mosaic.“

Ve sklepě domku ve Lhotě pod Libčany vznikají ležáky i svrchně kvašená piva. Jan Zikl si pochopitelně velmi dobře vybavuje i své vůbec první uvařené pivo. „Red IPA, strašně jsem se na něj těšil. Takže návody, které říkají, že se to má nechat 14 dní uležet, na to musíte zapomenout. To je první pivo, které musíte ochutnávat průběžně. Takže se těch 14 dní samozřejmě nedožilo. A je to tak možná hodně i dodnes.“

Čtěte také

Filip Nerad: Nepřeberné množství stylů, druhů a chutí. V každém belgickém městě ochutnáte jiné pivo

Prodávat své produkty domovarníci podle zákona nesmí, vaří jen pro svou potřebu, případně pro kamarády, maximálně 2000 litrů ročně.

Počet domovarníků podle Petra Měrky, místopředsedy jejich cechu, pořád roste. „Pokud jde o počet členů cechu domácích pivovarníků, tak je to momentálně něco přes 1 600 osob.“

Jestli jste právě začali přemýšlet o tom, že se také stanete domovarníkem, je tu ještě pár čísel. Vybavení na vaření piva vyjde na tisíce až desetitisíce korun, náklady na suroviny a energie vychází tak, že vás vlastní půllitr stojí kolem patnácti korun - bez započítání desítek hodin práce. S prací pak zhruba sedmdesát. O penězích to ale samozřejmě není.