Pivo nemusíte jen popíjet, čarovat se s ním dá i v kuchyni. Zkuste pikantní kuře na pivu a medu
S trochou nadsázky by se dalo říct, že kuře je takový novodobý králík. Poté, co se snížil počet drobných chovatelů králíků, získalo kuře v českých domácnostech podobnou pozici díky snadné úpravě, cenové dostupnosti a lahodné chuti. Kdo by neměl rád jemné, křehké a lehce stravitelné kuřecí maso?
Pivo je výbornou ingrediencí při vaření různých pokrmů. Dá jídlu nezaměnitelnou chuť. Chystáme-li se použít pivo jako přísadu do připravovaného pokrmu, je důležité, aby nebylo zvětralé. Otevřte ho těsně před použitím.
Suroviny:
6 horních kuřecích stehen, 1 velkou cibuli, 4 stroužky česneku, 250 ml piva, 5 lžic olivového oleje, 1 lžíce balzamikového octa, 2 lžíce medu, ½ lžičky chilli omáčky, 2 lžičky hladké mouky, sůl, pepř
Postup:
V kastrolu rozehřejeme olej, přidáme na kolečka nakrájenou cibuli a na mírném plameni ji necháme osmahnout dozlatova. Pak přidáme drcený česnek, po chvilce přilijeme polovinu piva, balzamikový ocet, med a chilli omáčku.
Musíme stále míchat. Jde o to, aby se omáčka zredukovala zhoustla.
Pak omáčku odstavíme.
Kuřecí stehna ze všech stran osolíme, opepříme a poprášíme moukou.
Pak maso opečeme na oleji ze všech stran.
Přilijeme omáčku, zbývající pivo. Přiklopíme pokličkou, snížíme plamen a dusíme do změknutí masa. Je dobré maso během vaření otáčet.
Podáváme s rýží.
Med má široké použití v kuchyni obecně, jeho gastronomické využití je mnohem významnější, než se na první pohled zdá. Využívá se při tom jak jeho specifická chuť a aroma, tak unikátní složení.
S úspěchem se med využívá také ve “slané“ kuchyni. V marinádách na naložení masa či v omáčkách a dresincích je dnes již běžnou součásti řady receptů. Maso získá delikátní chuť a aroma. Věřte, že i improvizací dosáhnete u hostů nečekaného úspěchu.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
