Síla bylin, je čas sbírat devatero kvítí. Slunce svítí nejdéle v roce a většina rostlin jde do květu

7. červenec 2022

Bylinková radioporadna. Bylinkářka Radka Svatošová nepřišla s prázdnou. Donesla nám svůj milý úsměv a také čerstvě nasbírané květiny a byliny, které provoněly celé studio Českého rozhlasu Hradec Králové. 

Tužebník vidím, co tam máme dál?
Vyšlo to tak, že jich máme devatero. Už tedy máme po slunovratu a po svatojánské noci, takže je to devatero svatojánského kvítí. Můžeme si povídat o vrbce, tužebníku, třezalce, potom je to jetelíček, mochna, dobromysl, sporýš a řebříček. Doufám, že jsem teď nějakou neošidila a nezapomněla na ní.

Můžete si nasbírat své devatero bylinek. Všude kvete něco jiného a kdekdo má navíc rád jiné bylinky, každému člověku voní něco odlišného.
Radka Svatošová, bylinkářka

Třezalka asi patří k vašim nejoblíbenějším a nejdůležitějším, jestli se nepletu.
Je to nejdůležitější Svatojánská bylinka. Ona opravdu úplně symbolizuje tohle období. Také je vědecky vyzkoumáno, že je zdaleka nejúčinnější. Takže já se každý rok snažím sesbírat kvítky třezalky a naložím je rovnou do oleje. Do tzv. Janova oleje. A když se zadaří, tak ten má potom opravdu velmi sytě červenou barvu.

Čtěte také

Je po svatém Jánovi, kdy se říká, že je v bylinkách nejvíc síly. Ale možná je teď období takového uklidnění pro bylinkáře.
Není všem dnům konec, kdo si nestihl nasbírat do Svatého Jana, tak má pořád příležitost. Astronomové zkoumali, že slunovrat, který bývá většinou 21. června, tak jsou sice dny, kdy sluníčko svítí nejdéle, ale prý potom ještě 12 dní stojí na obloze a má pořád tu stejnou sílu a moc. Takže máme vlastně čas, jestli dobře počítám, do 11. července plus minus. Prostě teď sluníčko svítí nejdéle v roce a většina rostlin kvete nebo jde do květu. Teď je čas sbírat a ukládat léčivou sílu na zimu, kdy ji budeme potřebovat.

Kterou květinu máte nejraději chuťově?
Nevím, jestli mám nejraději jednu, ale takoví nejuniverzálnější je denivka. Je to běžná zahradní bylinka, které se na zahradě dobře daří a je hojná. Takže ji používám opravdu celý rok. Na jaře rašící listy, které jsou velmi křehké a chutné. Potom používám poupata i květy. Zkoušela jsem ochutnat i její plody. A kdybych chtěla někdy umenšit její velké trsy, tak můžu konzumovat i podzemní hlízy, protože i ty podzemní části jsou jedlé. Spousta těchto jedlých květin byla třeba v jiných zemích původně zelenina. K nám byly dovezeny a skončily jako okrasná rostlina. To je třeba příklad Jiřin. Květy denivky mají nasládlou chuť, ale takový ten druhý podtón, který se pak ozve, je až do pepře. Takže je i lehce pálivá a díky tomu ji používám do sladkých i do slaných pokrmů nebo i do limonád.

Čtěte také

Musíme nasbírané listy bylinek před sušením nebo jejich zpracováním oplachovat?
Určitě ne. To je taková zásadní chyba. Hlavně u květů by byla škoda je oplachovat, protože obsahují spoustu pylu, který bychom zbytečně smývali. Přitom to je to nejléčivější. Například u tužebníku nebo u bezu by to bylo opravdu škoda omývat. A proto bych všem doporučovala, ať pro sběr volí čisté lokality, kde mohou byliny sbírat bez nějakého špatného pocitu. Tedy volit spíš místo, kam nechodí moc lidé ani pejsci. Vždy se najde nějaký park nebo místo, kde můžeme sbírat květy a listy stromů nebo keřů a kde je to bezpečnější. Tam to nikdo nepošlape.

Co červenec neupeče, to už v srpnu neuteče, říkají bylinkáři. Sbíráme tedy teď, sušíme a připravujeme olejíčky, které se budou hodit v zimě. Je tedy červenec jedním z vašich nejoblíbenějších období?
Moje bylinková sezóna začíná už jarem a je pravda, že takže poslední dva týdny v červnu si nechávám opravdu jen na to, abych se zcela věnovala pouze bylinkám. Snažím se do tohoto období nedávat žádné akce a podobně. V červenec už vnímám, že jsou některé bylinky odkvetlé. Potom zase v srpnu příroda po těch červencových vedrech znovu ožije a objevují se nové bylinky. Tedy červenec je období, kdy mám pocit spíše potřeby odpočinku, ale samozřejmě také sbírám byliny.

Čtěte také

Ke každému období jsou vhodné květiny úplně jiné. Tak jak vybírat, abychom si mohli dát vždy do vázičky devatero kvítí a bylo to prospěšné?
To je taková inspirace pro posluchače, že si mohou nasbírat právě své devatero bylinek a vůbec nevadí, že už je po slunovratu. Mohou sbírat celé léto, jako to dělali naši předkové. Ti právě sbírali bylinky, svazovali je a sušili, dokonce si je dávali světit i v kostele. Aby měly bylinky ochrannou moc. Měli je potom zavěšené někde doma, to dělám také. A potom, když se blíží zimní slunovrat, tak usušené bylinky podrtím, smíchám je a udělám z nich takovou vykuřovací směs, takovou zimní purpuru. Tu používám v období zimního slunovratu a v období Vánoc.

Další recepty, články a informace najdete na www.nasezelenalouka.cz

A ty druhy bylinek jsou velmi rozlišné. Protože všude kvete něco jiného. Něco pokvete v Krkonoších, něco jiného tady v Polabské nížině. Takže je to individuální a každý má navíc rád jiné bylinky, každému je sympatické něco odlišného. Ale co by tam opravdu mohlo být, tak to je třezalka, mohl by tam být pelyněk černobýl, který roste doslova na každém rohu. A určitě tam patří řepík, který je krásnou, jemnou, voňavou bylinkou. Je také hezké, když si na loukách najdete dobromysl. Protože to je koření podobné oregánu a je běžné na našich loukách, naši předkové dobromysl sbírali a používali. A potom tužebník. Toho je letos opravdu hodně a asi příroda ví, proč ho tolik kvete. Je to úžasná léčivka, kterou doporučuji nasušit a třeba i naložit do tinktury a udělat si olej. Protože to je přírodní aspirin, který působí bez nějakých nepříznivých vedlejších účinků. A dokáže nám ulevit od dramatických bolestí hlavy, pomáhá na dnu, pomůže při chřipkách, při nachlazení a horečce. Můžeme ho použít i při zánětlivých onemocněních organismu na pročištění.

Radka Svatošová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor s bylinkářkou Radkou Svatošovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.