Broumov chce být v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury. A jde do toho projektu po hlavě!

Naším hostem je Marie Silondi, která vše kolem kandidatury Broumova v projektu Evropské hlavní město kultury roku 2028 koordinuje. Co je přesně vaším hlavním úkolem?
Začala bych tím, o čem ten projekt vlastně je. Titul Evropské hlavní město kultury není přehlídka bohatosti kulturního dění v místě a v regionu. Ale jde o transformační projekt. To znamená, jakým způsobem se město a region mohou rozvíjet právě prostřednictvím kultury. Ta je tím nástrojem změny. A to je hlavní důvod, proč se Broumov rozhodl v roce 2019 přihlásit do této soutěže. Musí se vypracovat a připravit dlouhodobý rozvojový plán.

Marie Silondi, hlavní koordinátorka projektu Broumov 2028. Po studiu Teorie kultury na Karlově univerzitě v roce 2002 spoluzakládala ve Francii s Pascalem Silondi neziskovou organizaci LIBAT - hybridní laboratoř pro umění a nové technologie. Mezi lety 2007-2017 působila na britské vysoké škole Prague College, kde v letech 2009-2011 vedla studijní obor HND Interactive Media.

Kde samozřejmě kultura, v tom širokém slova smyslu, hraje prim.
Momentálně jsme ve fázi, kdy připravujeme velice intenzivně přihlášku projektů, které budou probíhat minimálně po celý rok 2028. Některé budou začínat i dříve, jiné budou trvat dál i po roce 2028. Abychom oslovili mezinárodní porotu, která bude vybírat jedno české město, které tento titul pro rok 2028 získá.

Broumov má obrovského genia loci. Můžeme říct, a já tomu osobně věřím, že Broumov je typické venkovské město budoucnosti.
Marie Silondi, hlavní koordinátorka projektu Broumov 2028

A vy to vše tedy musíte koordinovat.
Je to velice komplikovaný a komplexní projekt. Já mám na starosti to, aby byly splněny veškeré povinnosti a kritéria vyplývající z přihlášky. Ty jsou samozřejmě předem už dané Evropskou unií. Musí být prostě nějaká centrální osoba, která to vše zastřeší. Ale zároveň samozřejmě na projektu pracuje široká škála lidí, velký tým.

Čtěte také

Na Broumovsku najdete úplně všechno. Přírodu, krásné výhledy, památky, festivaly, sport i zábavu

Jak vy jste se k projektu dostala, protože nejste z Broumova.
Ne, nejsem, ale jak jsem se už jednou zmínila, tak Broumov si mě přitáhl. Dozvěděla jsem se o výběrovém řízení na tuto pozici. A když jsem si studovala podmínky a Broumov jako takový, tak jsem si řekla, že pokud budu vybrána, tak moje volba je jasná. Doslova si mne přitáhl.

Čím si vás přitáhl? Broumov je krásné město, ale přeci jen v pohraničí a dalo by se říct, že tam lišky dávají dobrou noc.
Máte pravdu, ale zároveň má obrovského genia loci. A já osobně věřím, že můžeme říct, že Broumov je typické venkovské město budoucnosti. Vidíme to třeba i při pandemii, jak se naše hodnoty v životě mění. A možná i benefity nabízené velkoměsty a centry dění. Možná nemusejí úplně přinášet kvalitu života i do budoucna. Život v menším městě je víc v souladu s krajinou a přírodou. Věřím, že v tom je i větší budoucnost.

Čtěte také

Broumovsko je jediná vhodná lokalita k pozorování sokolích mláďat, jak se krmí a zkouší první lety

Koho vlastně napadlo, že by se Broumov mohl zúčastnit této soutěže? Jak vznikne taková myšlenka?
Ano, někdo s tím přijde, ale zásadně za celou kandidaturou vždy stojí celé město. Takže v roce 2019 si zastupitelstvo města Broumova odhlasovalo, že do toho chce jít. Cítí tam velký potenciál a takzvaný akcelerátor změn. A jelikož už dlouhodobě Broumov pracuje na kulturním rozvoji, tak se tato příležitost zdála jako jasný automatický krok, jak by se ony změny mohly ještě urychlit.

V minulých letech se Evropským městem kultury staly už Plzeň a Praha. To jsou poměrně velká města na rozdíl od sedmitisícového Broumova. A v soutěži to bude mít ještě těžké při souboji s dalšími městy jako je Brno, Liberec a České Budějovice.
Mohlo by se zdát, že je Broumov v nevýhodě oproti těm větším. Ale ten projekt není přehlídka. Jde především o transformaci a změnu. Takže v tomto pohledu vidíme, že má Broumov opravdu velký potenciál. A vlastně nám hraje do karet i to, že města, která tento titul získávají v posledních letech, jsou čím dál menší. Takže tomu věříme a rozhodli jsme se do toho jít.

Benediktinský klášter v Broumově, knihovna|foto:Michal Balada - Agentura pro rozvoj Broumovska

Přihláška už je tedy podaná?
Ještě ne. Ale ještě bych ráda doplnila, že sice oficiálně vždy kandiduje jedno město, ale standardně se většinou připojuje celý region. Takže vlastně kandiduje Broumov a region Broumovska. A přihlášku musíme podat nejpozději do 1. září tohoto roku.

Potom bude rozhodovat dvanáctičlenná porota?
Ano, očekávám, vzhledem k nízkému počtu přihlášených měst, že vybere asi dvě lokality, které postoupí do druhého kola. A nejpozději na konci roku 2023 se vyhlásí jedno české město, které titul získá.

Čtěte také

Broumovské diskuse hledají cesty, jak zlepšit vzájemnou důvěru a porozumění mezi lidmi

Čím chce tedy Broumov zaujmout? Samozřejmě příroda je tam úžasná a kouzelná. To je také jedna z důležitých věcí?
Ano, ovšem naše esa v rukávu vám tady říkat nebudu. Ale zároveň samozřejmě některé potenciály jsou evidentní. Zmínil jste krajinu, tedy vlastně péči o krajinu, region leží v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Tedy způsob, jakým se přistupuje ke krajině. To se dotýká i evropských nebo globálních témat adaptace na klimatickou změnu. V této oblasti je třeba jeden projekt živé krajiny, který má opravdu minimálně evropský potenciál. Tedy to jsou určitě témata, s kterými bychom rádi pracovali. Samozřejmě bohatá barokní krajina a historie. A jsou i další témata, kde se dotýkáme současných debat a diskuzí, které hýbou společenským světem. Ale nechci jít úplně jít do detailů.

Čtěte také

Při nočních prohlídkách zažijete tajuplnou atmosféru broumovského kláštera a uslyšíte staré příběhy

Co vůbec znamená titul Evropské kulturní město?
Nejedná se právě o to, co většina společnosti vnímá pod pojmem kultura jako umění, divadlo, hudba a tak. Ale pojímá se zde kultura v širokém slova smyslu, která zasahuje i občanskou angažovanost, společenský a komunitní život. Dále potom kulturně kreativní odvětví, což je i podnikání v kreativních oblastech. To je směr, na který by se Evropa chtěla víc zaměřit v následujícím letech. Protože v tom cítí konkurenční výhodu i vůči celému světu. Chci zmínit určitě onu evropskou dimenzi. Není to národní titul, je opravdu evropský. Takže je důležité se pohybovat v kontextu toho, co může Broumov nabídnout Evropě. A současně, co Evropa může nabídnout Broumovu. Tedy je to paralelní dialog mezi evropskými městy a institucemi v kulturní oblasti.

Čtěte také

Putování časem. Ve středověkém scriptoriu broumovského kláštera zkuste napsat text husím brkem

Bylo by určitě hezké, kdyby Broumov zvítězil. Ale už samotná účast v soutěži a celý ten nastartovaný projekt má velký potenciál a určitě přinese Broumovsku hodně, viďte?
Máte pravdu. Hodně lidí je překvapeno, že se bavíme až o roce 2028. Ale přípravy jsou náročné a důležité. Jedná se o rozvojový projekt a jde o to, aby například město mělo vypracovanou minimálně desetiletou kulturní strategii rozvoje. Což je zrovna jeden příklad z kritérií, která splňují takzvanou udržitelnost projektu tak, abychom nevymýšleli aktivity, které budou pouze jednorázové na ten jeden rok. Ideálně by měly mít dlouhodobý pozitivní dopad na to místo.

Jde tedy o celkové povznesení regionu Broumovska. Dá se to tak uzavřít?
Ano. Ale nejde jen o podporu kulturního turismu a zviditelnění toho místa. Dalším z pozitivních aspektů celé té cesty, jsou projekty, které už třeba dnes realizujeme a věříme, že budou udržitelné i dlouhodobě.

Marie Silondi ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Celý rozhovor s Marií Silondi, hlavní koordinátorkou projektu Broumov 2028, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.