Broumovsko je jediná vhodná lokalita k pozorování sokolích mláďat, jak se krmí a zkouší první lety

9. červenec 2020

Zatouláme se na Broumovsko, nádherný kout našeho kraje. A budeme si povídat hlavně o přírodě, protože tam například letos hnízdil rekordní počet sokolů. Také nás budou zajímat i vlci a jejich aktuální počty. Na to všechno se zeptáme pracovníka Agentury ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petra Kuny.

O co všechno se vlastně staráte jako ochranář, pane Kuno?
Já mám konkrétně na starosti ochranu přírody ve vztahu k lesům, mimolesní zeleni, ke starým dřevinám a památným stromům. Mám také na starosti něco z agendy ohledně neživé přírody.

Ing. Petr Kuna ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vás vždy příroda přitahovala a lákala?
Určitě, od malička.

Máte to rád na Broumovsku?
Jezdím tam od mládí a opravdu to tam mám rád.

Třem zahnízděným párům sokolů stěhovavých na Broumovsku se letos narodilo dohromady sedm mláďat. Je krásné je pozorovat.
Ing. Petr Kuna, pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Tak mi řekněte, které místo tam máte nejraději? Když se řekne Broumovsko, tak si každý představí skalní města, Ostaš, Broumovské stěny, Adršpašsko-teplické skály. Co vy?
Asi se nenajde jedno konkrétní místo, ale pravdou je, že raději to mám v centrální části Polické křídové pánve. Tam, kde se setkáváte s pískovcovými skalami. Ale mám rád i klidná místa, taková ta méně navštěvovaná, Stárkovsko, Jestřebí hory, Javoří hory, asi všude na Broumovsku.

Čtěte také

Je tam krásně. Má tato oblast i nějakou svoji výjimečnost, nějakou raritu v rostlinné nebo živočišné říši?
Co se týče rostlinné a živočišné říše, tak není tohle území naprosto výjimečné. Ono je prostě vklíněno mezi dvě větší pohoří, tedy Krkonoše a Orlické hory. Fauna a flóra je typická pro podhůří a podhorské oblasti. Ale řekněme, že takovou výjimečností přeci jen je výskyt některých chráněných a vzácných dravců a sov. Tyto druhy jsou vázány na pískovcové skalní oblasti. Je to sokol stěhovavý a výr velký.

Zaznamenali jste prý letos rekordní počet kusů a hnízdících párů sokolů. Kolik jich bylo?
Rekordní byl počet párů, který se zde objevil na začátku jara, bylo to 10 párů. Z nich prokazatelně 8 zahnízdilo, ale páry byly nakonec úspěšné jen na třech lokalitách. Ovšem měli jsme radost, že to bylo i na lokalitách, kde jsme mohli představit mladé sokoly stěhovavé návštěvníkům pomocí stativového dalekohledu a ukázat jim jejich první lety. To bylo v Teplických skalách na chrámových stěnách.

Mládě sokola - Teplické skály 2020

Můžeme to porovnat s ostatními roky? Protože sokol stěhovavý patří mezi vzácné a ohrožené dravce.
Je to tak, sokol stěhovavý u nás na Broumovsku hnízdí od roku 2000 a jejich populace se postupně zvyšuje. Samozřejmě jsou tam meziroční výkyvy a v některých posledních letech hnízdilo třeba jen 5 nebo 4 páry. Letos těch 8 hnízdících párů bylo skutečně unikátních. A unikátní bylo také hnízdění sokola stěhovavého na vrcholových skalách stolové hory Ostaš, kde zahnízdili po 70 letech.

Čím to? Způsobil to koronavirus, že byl v přírodě klid a lidé zůstali doma a nikam nejezdili?
Konkrétně na Ostaši asi zrovna ne, to je náhoda. Ale možná to k tomu do jisté míry přispělo v jiných lokalitách. Statisticky bychom asi spíš řekli, že to není související věc.

Čtěte také

Jezdili lidé do přírody i během období, kdy měli zůstat doma?
Je to tak, že byl výrazný propad v návštěvnosti v Adršpašsko-teplických skalách a to ze dvou důvodů. Jednak nejezdili hosté z Polska a druhý důvod byl, že když byla omezena veřejná shromáždění v počtu asi 30 lidí, tak po dohodě s hygienou provozovatelé prohlídkových okruhů uzavřeli přístup, protože skalní města v Teplicích i v Adršpachu jsou navštěvovaná opravdu hojně. V sezóně to jsou i tisíce lidí za den. Takže z tohoto důvodu tam byl v podstatě naprosto mimořádný klid. V jiných oblastech, kde není přístup tak regulovaný, možná návštěvnost naopak i vzrostla. Protože lidé si vybrali místo, kde to nebylo zakázané. A to byla třeba právě oblast Ostaše nebo Broumovských stěn.

Tedy na hnízdění sokolů nemělo vůbec žádný vliv, kolik lidí se pohybovalo na Broumovsku?
Já bych ještě řekl, že se snažíme vytipovat místa, kde je nějaké ohrožení ze strany velké návštěvnosti a tam potom provádíme ostrahu a nějakým způsobem regulujeme návštěvnost. Minimálně dohlížíme na to, aby se tam nevytvářely nějaké hlučné skupiny a podobně.

Možná stovky lidí letos viděly mláďata sokola v přírodě, což je naprosto jedinečná věc. Jinde v republice tato pozorování nejsou možná.
Ing. Petr Kuna, pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Kolik se tedy sokolům nakonec narodilo mláďat?
3 a 3 a 1, takže dohromady 7.

A vy jste umožnili návštěvníkům jejich pozorování pěkně z dálky prostřednictvím dalekohledů.
Ano, bylo to letos opravdu velmi pěkné. Zejména lokalita na Chrámových stěnách umožnila pozorování už na konci onoho hnízdění, předtím, než mláďata vylétla z hnízda. A potom návštěvníci zažili i ty, my říkáme letecké dny, kdy se mláďata učí létat, rodiče jim nosí potravu ještě na hnízdiště. Možná stovky lidí viděly mláďata sokola přímo v přírodě, což je naprosto jedinečná věc. Jinde v republice taková pozorování nejsou možná. Tady je lokalita příhodná k tomu, že lze mláďata pozorovat bez toho, že by byla nějakým způsobem rušena. Vidíte jak si trhají kořist nebo zkouší první lety.

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, Milenci

Proč hnízdí sokoli právě tady? Oni mají rádi skály?
Ano, je to jejich typický biotop. A skalních stěn s dutinami vhodnými pro hnízdění je na Broumovsku dostatek.

Co vlci? Nesmíme na ně zapomenout, protože to je velké téma na Broumovsku.
Aktuálně na území Broumovska zasahují teritoria tří vlčích smeček, ale převážně jádro jejich výskytu je v současné době v Polsku.

Čtěte také

Jejich počty se nějak zvyšují či snižují?
Je to stejné jako vloni. A co se týče mláďat, tak letos první mláďata zaznamenaly fotopasti na polské straně Javořích hor, kde jsou potvrzena tři vlčata. Je to takový průměrný počet.

Potkal jste už vlka v přírodě?
Já ještě neměl to štěstí. Viděl jsem jen snímky z fotopastí nebo ze záběrů osob, kteří měli štěstí a vyfotili vlka. Potom jezdíme také k zemědělcům řešit škody napáchané vlky. To je odvrácená stránka výskytu vlků.

Zdecimováno bylo i mufloní stádo.
Jedná se o docela úspěšné muflony, co se týče trofejí, v oblasti Machova. Tam došlo k redukci onoho stáda, ale z našeho pohledu ta redukce není až tak problematická. Protože jejich počet byl výrazně vyšší, než oficiálně měl být.

Takže vlkům se na Broumovsku daří.
Určitě, zatím ano. Zatím jsou tolerováni a přežívají dál. Potkat vlka v přírodě není žádnou hrozbou. Spíš bychom si přáli, aby těch škod, které napáchají, bylo co nejméně.

Měli bychom také připomenout, jak se správně chovat v chráněné krajinné oblasti.
Ano, budeme rádi, když budou návštěvníci dodržovat platná pravidla. Budou se držet na turisticky značených stezkách a zaparkují své auta jen tam, kde je to povoleno. Ve volné přírodě nebudou rozdělávat ohně a bivakovat někde ve skalách. To je opravdu dlouhodobý problém a je potřeba to stále připomínat.

Jakub Schmidt a Ing. Petr Kuna ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl Petr Kuna z Agentury ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Moc děkuji za rozhovor.
Také děkuji. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související