Vlci došli na Broumovsko až z Pobaltí. Učíme se s nimi žít a výt, ale vyjít s nimi není jednoduché

Vlk
Vlk

Dnešním hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ing. Hana Heinzelová. Povídat si budeme nejen o přírodním bohatství a krásách této jedinečné lokality na hranicích s Polskem, ale také o vlcích. A zeptáme se i na invazivní, tedy nepůvodní druhy zvěře, které se na Broumovsku objevují.

Ing. Hana Heinzelová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co vás napadne jako první, když se řekne Broumovsko? Je to ona příroda a její krásy?
Ano, od roku 1997 mě už napadá Chráněná krajinná oblast Broumovsko, protože tak dlouho na ní pracuji. A jinak, Chráněná krajinná oblast Broumovsko, celý broumovský výběžek, od Hronova ohraničen Radvanicemi, 430 km čtverečních zajímavé přírody s unikátními skalními fenomény, s hodně známými Adršpašsko-teplickými skalami, ale nejen jimi, to vše by mě napadalo. A potom je to samozřejmě můj domov.

Učíme se s vlky žít, ale není to jednoduché. Lidé přistupují k novým věcem různě. Někdo se jim přizpůsobuje, jiný chce vlky střílet.
Ing. Hana Heinzelová, vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Krásně jste to řekla. Já to tam také mám moc rád, hlavně z dětství, kdy jsem vyrůstal na Broumovsku, dá se říci. Napadá mě ještě Ostaš.
Určitě. Krásná stolová hora.

VIDEO: Vlčí smečka na Broumovsku se třetí rok po sobě rozmnožuje. Narodila se další vlčata

Vlčata na záběrech z fotopastí Hnutí DUHA

Vlci, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožují už třetím rokem po sobě. Letošní přírůstky nyní prokázaly záběry z fotopastí Hnutí DUHA, které zachytily zhruba dva měsíce stará vlčata i dospělé vlky. Neznamená to však, že by se počet vlků v území významně zvyšoval. Loňská mláďata během prvního a druhého roku života smečku opouštějí a hledají nová teritoria.

Je to vaše území působnosti nějak rozděleno? Má chráněná krajinná oblast nějaké zóny?
Rozhodně, chráněné krajinné oblasti se člení na zóny, protože krajina není homogenní. Příroda se nedochovala všude stejně kvalitní. Tedy chráněné krajinné oblasti mají obvykle 4 zóny ochrany přírody. Jednička je nejpřísněji chráněná a už jsme zmínili některá území, která by do té první zóny patřila, ať už to jsou Adršpašsko-teplické skály, zmíněný Ostaš, Broumovské stěny, ale i mnohem menší segmenty v krajině. Druhá zóna tvoří nějaké jakoby nárazníkové pásmo těmto nejcennějším částem. Třetí zóna je taková ta obvyklá krajina luk, polí, pastvin, lesů. A pak máme na Broumovsku i čtvrtou zónu, která požívá nejnižší ochrany a je v podstatě okolí Broumova. Je to samotné město plus rozsáhlejší plochy polí okolo.

Jste ochránci přírody, tedy také ochránci zvěře. Napadá mne spojitost s vlky. Protože snad v roce 2015, tuším, přišel na Broumovsko první vlčí pár, je to tak?
Přišli první vlci, první sledování a rozmnožování přišlo asi o rok později. Ale od roku 2016 se u nás vlci pravidelně rozmnožují.

Tak kolik jich tam vlastně máte?
To bych také ráda věděla. Ono se to špatně počítá na jedince, není to tak jednoduché. Vídáme v televizi skvělé přírodovědecké pořady, kde se divoce žijícím zvířatům autoři těch snímků dostanou opravdu úplně nejblíž. A my jsme tím tak trošku zblblí. My si myslíme, že je to snadné, jenže jednoduché to vůbec není. Takže my víme poměrně jistě, že na Broumovsku máme v současné době dvě smečky. Ale jak jsou početné, to úplně přesně nevíme. Můžeme odhadovat, že třeba jedna smečka může mít třeba 6 nebo 8 jedinců v tuto chvíli.

Vlčí hlídka sbírala v terénu co nejvíc informací o pobytu těchto šelem na Broumovsku

Vlkům se tedy na Broumovsku daří. Dokonce i nějací stopaři je sledují. Vlčí hlídky se jim říká?
Ano, právě spoustu informací máme díky partnerům, zejména z Hnutí DUHA, jejíž dobrovolníci věnují poměrně dost času tomu stopování, co vy jste popsal. Díky nim my máme potom přesnější informace o tom, kde se ta zvířata vyskytují a kolik jich zhruba může být. Samozřejmě i náš zoolog a mí kolegové se do toho zapojují, ale máme k tomu ještě další povinnosti, takže jsme za tuto pomoc rádi.

Vlci se dělí na nížinné a karpatské, říkám to správně?
Dalo by se to tak říct, ano. Na Broumovskou žijí nížinní vlci.

Vlci na Broumovsku doslova rozdělují společnost. Trápí tyto šelmy farmáře i jinde v Evropě?

03741038.jpeg

Na Broumovsku se v posledních dnech opět objevily útoky vlků na ovce a telata. Část farmářů proto říká, že by stát měl povolit jejich odstřel. Podle ochranářů ale právě tyhle šelmy pomáhají ve volné přírodě regulovat počty přemnožené zvěře, odstřel prý navíc může situaci ještě zhoršit. 

Ví se už, odkud k nám v tom roce 2015 přišli?
Ano, podařilo se nám sebrat nějaké exkrementy, ze kterých jsme získali genetickou informaci. Ta nám potvrdila očekávání, že k nám vlci dorazili z německé Lužice. Tam dorazili ze západního Polska a tam zase přišli původně z Pobaltí. Takže naši vlci takto přes několik generací došli až na Broumovsko.

Ovšem ne všichni mají radost z toho, že vlkům na Broumovsku daří. Teď mluvím především o farmářích a myslivcích. Stoupá tedy počet napadených zvířat s tím, jak stoupá počet vlků na Broumovsku?
Na Broumovsku ne. Přestože máme od loňského roku druhou smečku, která se rozmnožuje v oblasti, tak jsme zaregistrovali stejný počet nahlášených škod. To znamená buď stržených, nebo poraněných zvířat. Zejména se to týká ovcí. A můžeme říct, že je to stejně jako v předchozím roce přibližně 100 kusů zvířat. Jsme rádi, že ty škody nestoupají. Přičítáme to zejména tomu, že si řada farmářů už stihla zařídit lepší oplocení nebo si pořídili pastevecké psy. Nebo přizpůsobili způsob chovu nové situaci, výskytu velké šelmy. Tedy jsme rádi, že škody nestoupají.

Vlk obecný

Byl to velký problém, protože farmáři na vlky nebyli zvyklí. Učíme se tedy s vlky žít a výt?
Určitě se učíme, ale není to jednoduché. Lidé přistupují k novým věcem různě. Někdo se jim přizpůsobuje a mění svoje způsoby chování, případně chovu a někdo tu energii věnuje víc boji za to, aby bylo možné vlky střílet. A má představu, že se vrátíme zase do stavů, kdy jsme tuto šelmu na území České republiky úplně vyhubili.

Což je nějakých 250 let zpátky.
Přibližně tak.

Světově unikátní populace muflonů na Broumovsku se stává snadným cílem vlků. Stádo je poloviční

Světově unikátní populace muflonů na Broumovsku se stává snadným cílem vlků

V okolí Machova na Broumovsku výrazně ubyla populace muflonů. Podle místních myslivců zhruba o padesát procent. Úbytek mají na svědomí vlci. Stádo muflonů žijící u Machova ve volné přírodě je přitom mimořádné, v celosvětové tabulce trofejí patří první tři místa právě kusům odloveným v téhle oblasti. 

Co myslivci? Protože ti jsou také hodně nešťastní z likvidace jedinečné populace muflonů, která v okolí Machova výrazně ubyla, snad až o 50 procent. A na svědomí to mají údajně vlci. Takže se bouří i myslivci proti vlkům na Broumovsku?
Spíš přicházejí s názory, že by se také měli vlci střílet. A že bychom měli mít no-go zóny, kam tedy vlky nebudeme pouštět, a kde je naopak v uvozovkách budeme chovat. V současné době ministerstvo životního prostředí projednává se svými partnery plán péče o vlka, kde se řeší celá řada důležitých okolností právě spojených s návratem vlků. Je to zvíře hodně přizpůsobivé, je velmi dobře mobilní. Něco podobného vlastně ministerstvo připravilo pro bobra a přestože to není tak mobilní zvíře, tak ani tam není úplně jednoduché držet stavy bobrů v zónách, jak jsme si naplánovali. A vlk je výrazně mobilnější a přizpůsobivější. Takže nevím, jestli to bude úplně cesta k cíli. A je pravda, že muflon je zvíře, které není v naší přírodě původní, a proto nemá správný instinkt, aby dobře utíkalo. Muflon popoběhne a zastaví se, je opravdu snadnou kořistí A pokud se bude vlkům dále u nás dařit, tak je ona populace muflonů opravdu výrazně ohrožena. Ale jak jsem řekla, muflon je u nás nepůvodním zvířetem. Podle posledních sčítání jich tady máme 15 až 17 000 kusů. Ve skutečnosti jich bude možná víc než 20 000. A doporučení už asi před 20 lety mířila k tomu, že bychom jich měli mít v přírodě 7 až 9000. Máme jich tedy dvakrát tolik a muflon umí působit neskutečné škody, umí decimovat biotopy, umí úplně sežrat suťové lesy, takže tam neroste vůbec nic a ze smrčků tam jsou bonsaje. Škody, které obecně přemnožená zvěř na území České republiky způsobí, dosahují 7 miliard. Ty někdo musí zaplatit, lesníci, zemědělci?

Psík mývalovitý, případně mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoides) je malá šelma z čeledi psovitých, vyskytující se na českém území

Tak bychom asi mohli pokračovat, co se týče i dalších invazivních druhů, jako je třeba norek americký, psík mývalovitý, mýval severní, nutrie. To jsou všechno invazivní druhy, které vlastně do naší přírody nepatří. A na Broumovsku jsou také jsou, viďte?
Zrovna psíka a norka tady máme poměrně dost. To znamená poměrně významnou početnost. Psík mývalovitý byl poprvé zaregistrován už v roce 1962 přímo v Hejtmánkovicích. Jinak všechna ta zvířata, která jste vyjmenoval, jsou vlastně uprchlíci z farmových chovů. Většina z nich se chovala pro kožešinu a do volné přírody se dostala obvykle ve 20. a 30. letech 20. století. A působí poměrně velké potíže, protože konkurují některým našim domácím druhům. Například populační exploze norka, který v severozápadních Čechách dokázal svoji početnost během 5 let zvýšit o 600 procent, je neuvěřitelná. A potíž je v tom, že je může střílet jen myslivecká stráž.

Jakub Schmidt a Ing. Hana Heinzelová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak držíme palce, ať se daří boj s těmito invazivními druhy. Ať se podaří nějak stavy těchto zvířat, které do této krajiny nepatří, snižovat. Děkuji za rozhovor a těším se, že si zase příště popovídáme o přírodě na Broumovsku. Na shledanou.
Na shledanou.

Spustit audio

Související