VIDEO: Vlčí smečka na Broumovsku se třetí rok po sobě rozmnožuje. Narodila se další vlčata

Vlčata byla tentokrát zjištěna v pohraničním lesnatém pásmu mimo zvláště chráněné území ve východním Podkrkonoší, teritorium smečky však zahrnuje i podstatnou část Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Někteří farmáři z Broumovska dál požadují odstřel vlků. Jednali s ministrem životního prostředí

• Upravit
• Smazat

Část farmářů z Broumovska stále trvá na možnosti regulace počtu vlků ve volné přírodě. Těchto šelem je v Česku podle odhadů maximálně třicet, podle chovatelů by měl být povolený jejich odstřel. Farmáři se nesmířili s rozhodnutím prvoinstančního soudu, který jejich žalobu na stát z formálních důvodů zamítl. 

Na videozáběrech a snímcích byla zachycena minimálně čtyři vlčata. Během zimy dobrovolníci a pracovníci Hnutí DUHA v oblasti opakovaně stopovali pět vlků. Další dva vlci, kteří by mohli tvořit vlčí pár, se pohybovali ve východní části CHKO. Zda jsou tito vlci příbuzní s jedinci z první vlčí smečky, by mohly ukázat výsledky genetických analýz ze vzorků trusu.

Výsledky dosavadních genetických analýz již například ukázaly, že broumovští vlci jsou blízce příbuzní se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku, odkud na Broumovsko přišli. Analýzou trusu se na Mendelově univerzitě v Brně zjišťuje také složení potravy vlků, kterou z převážné části tvoří volně žijící divocí kopytníci: jelenovití a divoká prasata. Na monitoringu velkých šelem se podílejí zejména dobrovolníci Vlčích hlídek Hnutí DUHA.

Důkazy o rozmnožování vlků v této části republiky jen potvrzují celoevropský trend jejich návratu do naší krajiny. Pomáhají v ní redukovat přemnožené jeleny, srnce, divoká prasata a dalších kopytníky, kteří každoročně v lesích a na polích způsobují mnohasetmilionové škody. Aktuální poznatky terénních pracovníků Hnutí DUHA Olomouc potvrzují pravidelný výskyt vlků v širokém pohraničním pásmu od Šumavy přes Krušné a Lužické hory až po Broumovsko. Vlci se pohybují také na česko-slovenském pohraničním území.

Návrat vlků do jejich původní domoviny může vyvolat nesouhlas s jejich přítomností mezi chovateli hospodářských zvířat, na jejichž nedostatečně zabezpečená stáda mohou vlci zaútočit. Osvědčenými metodami, které eliminují možnost vlčího útoku, jsou trvalá přítomnost pasteveckého psa nebo pastýře u stáda, případně kvalitní oplocení pastvin.

Vlk|foto: Fotobanka Pixabay

Podle statistik krajského úřadu Královéhradeckého kraje v roce 2017 vlci zabili 83 ovcí včetně jehňat a čtyři telata, podobně jako v roce 2016. Dle údajů Správy CHKO Broumovsko vlci útočili pravděpodobně i v dalších osmi případech, kdy chovatelé o náhradu škod nežádali, ne ve všech ale bylo možné ověřit, že šlo skutečně o vlky.

Právě lepšímu zabezpečení stád před velkými šelmami může pomoci stále otevřená 110. dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí. Chovatelé mohou žádosti podávat až do začátku července příštího roku.