Vlci na Broumovsku doslova rozdělují společnost. Trápí tyto šelmy farmáře i jinde v Evropě?

Vlci na Broumovsku v posledních třech letech v oblasti prokazatelně zabili víc než dvě stovky hospodářských zvířat. Zatímco podle ochranářů tyhle šelmy do přírody patří, někteří chovatelé chtějí jejich počty regulovat a to třeba i odstřelem. Je právě tohle řešení správné? A trápí vlci farmáře i v ostatních zemích Evropy?

Čtěte takéNěkteří farmáři z Broumovska dál požadují odstřel vlků

I na takové otázky se reportér Václav Plecháček ptal experta na velké šelmy Miroslava Kutala z Hnutí Duha.

„Máme potvrzené, že tu byla minimálně tři vlčata. V zimě během stopování jsme zjistili, že ta smečka je minimálně pětičlenná. Dále jsme ve východní části Broumovska potvrdili výskyt dvou dalších vlků, kteří pravděpodobně nepatří k té smečce. Ale to nám potvrdí až genetická analýza jejich trusu, který jsme při stopování odebrali," říká Miroslav Kutal.

Téměř stovka rozčilených farmářů narušila seminář Vlčích hlídek. Žádají regulaci populace vlků na Broumovsku |foto: Václav Plecháček

Tedy sedm vlků. Je to opravdu pro Broumovsko nějaký zásadní problém, jak říkají někteří farmáři? „Sedm vlků může být problém pro farmáře, kteří pasou volně. Na druhou stranu jeden vlk může zabít 40 ovcí, když na to přijde. Takový případ máme třeba zdokumentovaný z Bílých Karpat. Takže o ten počet vků až tolik nejde. Spíš jde o návyky těch vlků. Zda je ta smečka zformovaná, kolik má další přirozené potravy, a tady na Broumovsku jí má hodně. Co máme potvrzeno i z potravních analýz trusu, tak skutečně ta hospodářská zvířata tvoří jen zanedbatelný zlomek potravy, kterou se tady vlčí smečka živí. Tedy momentálně to zásadní problém pro většinu farmářů není. A je to naopak přínos pro lesníky a pro jiné zemědělce, kterým vlci pomáhají snižovat množství zvěře, která je na většině území České republiky přemnožená."

Přesto část farmářů na Broumovsku požaduje odstřel a regulaci počtu vlků. Pomohlo by to podle tomu, aby se snížily škody? „Podle našeho názoru by to nepomohlo. Protože zatím žádná vědecká studie neprokázala, že odstřel by byl ten faktor, který je zodpovědný za snižování škod. Mnohem účinnější jsou preventivní opatření, jako jsou například pastevečtí psi, použití elektrických ohradníků a podobně," vysvětluje Miroslav Kutal.

Vlci|foto: Attribution 2.0 Generic (CC BY 2.0) (CC BY 2.0), Taral Jansen / Soldatnytt

A na závěr doplňuje také informace ze zahraničí. „Když se podíváme na Slovensko, tak tam je částečně povolený regulační odstřel. Farmáři nám dávají Slovensko často za příklad. Ale když se podíváme jaké jsou tam škody, třeba v okrese Dolný Kubín a v okolních okresech, na Oravě, kde je stabilní výskyt vlků, jsou tam za sedm let škody asi jeden milion korun. Přestože za to sedmileté období tam bylo uloveno legálně 87 vlků. Takže ten samotný odstřel nemusá znamenat nic. Naopak může občas znamenat i zvýšení škod, protože třeba odstřelem toho rodičovského páru se dostávají k lovu nezkušená mladá zvířata, která nejsou tak dobře schopna ulovit divoké kopytníky, jeleny, srnce. Tak se ta mladá zvířata mohou mnohem víc specializovat na lov těch hospodářských zvířat."