Brambor, topinambur nebo jakon. Okopaniny jako superpotraviny, nejlepší potravinový koncentrát světa

Ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Ing. Jaroslav Čepl, CSc. hovoří v naší radioporadně o netradičních okopaninách a jejich pěstování.

Jaroslav Čepl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jak často jíte brambory nebo jiné okopaniny?
Brambory jím poměrně často, nejméně třikrát týdně. A samozřejmě i ze studijních důvodů. Jsem takový ochutnávač a zkoušeč. Takže se snažím ochutnat co nejvíce odrůd. Takže snad nemám ani nějakého přímo favorita. Nebo se dost často mění.

V porovnání s přílohami jako rýže a těstoviny, to brambory vyhrávají na celé čáře co se týče energetického příjmu a kvality dodaných živin.
Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě

Roste nám i cena brambor. A ta se prý také odvíjí od toho, kolik brambor se k nám přiveze z Německa?
Cena se samozřejmě určuje v rámci Evropské unie a země, odkud nejvíce brambory dovážíme, je Německo. Tedy i jejich potenciál v podobě nadúrody se u nás projeví cenově. Ovšem každý rok je jiný a nyní právě končíme sezónu 2021-22. Zanedlouho budou na trhu naše české rané brambory a začne opět úplně znovu.

Čtěte také

Zemědělci v Královéhradeckém kraji už sází brambory, saláty a první košťáloviny. Náklady vzrostly

Vyplatí se pěstovat brambory i zahrádkářům?
Drobným pěstitelům se to vyplatí zcela určitě, protože k tomu přistupují podle hesla: co si sám vypěstuji, to je nejlepší. A je to tak správně. Jinak je to potom u velkých pěstitelů otázka ceny a uplatnění na trhu. Brambory jsou náročná plodina co se týče nákladů na pěstování, na sadbu, na technologie, na přípravky pro ochranu a tak dále.

Ve vašem výzkumném ústavu prý máte devět druhů brambor, čtyři druhy topinambur a dva druhy jakonu. Čím se liší netradiční hlíznaté okopaniny od tradičních brambor?
Pojmem okopaniny označujeme plodiny, které se historicky musely chránit proti plevelům, provzdušňovat půdu a nakypřovat, tedy okopávat.

Ovšem botanicky do okopanin patří spousta čeledí rostlin, mezi kterými jsou velké rozdíly. Takže do okopanin vedle brambor patří například i meloun. Ale i rostliny podobné bramborům se velmi liší zejména poměrem vody a sušiny či obsahem minerálních látek.

Čtěte také

Na první pohled obyčejné, v kuchyni ale ceněné zlatem. Udělejte si doma skvělé plněné brambory

Netradiční okopaniny se také často řadí mezi takzvané superpotraviny.
Osobně bych asi nevolil přímo takové označení, ale je pravdou, že se tyto plodiny vyznačují vysokým obsahem vitamínů a dalších potřebných látek pro náš organismus. Mnohé neobsahují cukr, ale inulín, což je jejich další benefit. Těch kladů bychom opravdu našli hodně.

A možná, pokud bychom je všechny shrnuli, tak název superpotraviny by si opravdu zasloužily.

Co považujete na bramborách za to nejdůležitější a podstatné. Je to vzhled nebo chuť?
Ne nadarmo se říká, že brambory jsou nejlepší a nejlevnější potravinový koncentrát na světě. Když se jen podíváme do lidové moudrosti, tak si vzpomínám na výrok: brambory a zelé, živobytí celé. Nebo: kdo má brambory, nemusí se bát ničeho.

Čtěte také

Pokud pracujeme s přírodou, tak máme vždy naději. Ona umí dělat zázraky, věří zemědělec Václav Jirka

Tedy brambory v historii opravdu sehrály svoji úlohu v tom, že na přelomu 18. a 19. století, když byla na vzestupu evropská populace, lidé se začali stěhovat do měst a zemědělství trošku upadalo, tak brambory umožnily nasytit velké množství lidí. Ale nejen nasytit, dodávají současně i potřebné látky, vitamíny a minerály. Vitamín C, hořčík, draslík, skupinu vitamínu D a tak dále.

Myslím si, že i v porovnání s dalšími tradičními přílohami, jako je rýže a těstoviny, tak to brambory vyhrávají na celé čáře. Co se týče energetického příjmu a kvality dodaných živin.

Můžeme brambory pěstovat i z hlízy, kterou jsme si přinesli z obchodu?
Pěstování brambor z nakoupených konzumních hlíz bych nedoporučoval. Spíš bych radil investovat do kvalitní a certifikované sadby. Ta je běžně k dostání, nejen ve speciálních zahrádkářských prodejnách, ale dokonce i v některých supermarketech.

Pavla Kindernayová a Jaroslav Čepl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Tam totiž máme záruku, že hlízy jsou zdravé, bez výskytu virových chorob, které by velmi snižovaly výnos.

Celou bramborářskou radioporadnu s Ing. Jaroslavem Čeplem, CSc. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.