Z obyčejného bramborového těsta můžete vykouzlit parádní jídlo. Třeba plněné bramborové taštičky

Jde o jednoduchý a velmi chutný pokrm, který může připravit i kuchařský začátečník. Plněné bramborové taštičky vám určitě přijdou k chuti. Jídla z brambor jsou populární zvláště u dětí. A také na chatách a chalupách, protože jsou rychlá a levná.

Mezi základní ingredience české kuchyně patří bezesporu brambory. Dají se z nich dělat nejrůznější pochoutky, jak slané, tak i ty sladké. Obojí jsou chuťově výborná a levná.

Suroviny:
1 kg vařených brambor, 2 vejce, 2 lžičky soli, 100g dětské krupičky, 100 g hrubé mouky, 2 polévkové lžíce solamylu, vařené uzené, zelí

Postup:
Uvařené brambory ve slupce oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle na vál, pak brambory posypeme krupičkou, moukou a solamylem, osolíme přidáme vejce a vše zpracujeme v pevné těsto, pokud je potřeba přidáváme mouku i krupičku ve stejné množství.
Vytvoříme a vyválíme z těsta placičky, do kterých zabalíme kostičky uzeného nebo uzeniny opečené s cibulkou, přeložíme druhou placičkou, stlačíme dokola.
Poté smažíme ze všech stran do zlatova (často otáčíme).
Podáváme se zelím.

Bramborová medaile sice značí čtvrté místo, v kuchyni se ale brambory nedostižně drží na prvních příčkách. Zemáky, erteple či například kremple neboli brambory jsou pokrmem mnoha názvů i tváří.

Čtěte také

Zajímavostí je, že existuje přibližně 1500 různých odrůd brambor.

Do Evropy brambory přicestovaly v druhé polovině 16. století po objevení Ameriky. Po dovezení se však netěšily velké oblibě. Obilniny, luštěniny a zelenina zůstaly hlavním zdrojem potravy. Brambory se využívaly maximálně jako krmivo pro zvířata.

Do kuchyně se dostaly až v průběhu 18. století, kdy špatná úroda a nutnost nasytit tisíce vojáků při válečných konfliktech zvedly poptávku po bramborách.

autor: KAB

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.