1500 transplantací ledvin v hradecké fakultní nemocnici. V roce 1961 provedli první v Československu

Málo se také ví, že lékaři ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové byli v roce 1961 vůbec prvními, kteří v tehdejším Československu transplantaci ledviny uskutečnili. A o tom všem si povídáme se zástupkyní přednosty pro lékařskou péči Nefrologické kliniky FNHK MUDr. Michaelou Matyskovou Kubišovou a vedoucím lékařem Mezioborového transplantačního centra FN HK doc. MUDr. Igorem Guňkou.

Michaela Matysková Kubišová a Igor Guňka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Byli jste oba u zmíněné operace patnáctisté transplantaci ledvin v hradecké fakultní nemocnici?
Michaela Matysková Kubišová: Já jsem tu dvojici osob vyšetřovala a vzhledem k tomu, že jsem internista, tak u vlastního operačního výkonu jsem nebyla. Ale oba prošli mojí ambulancí a připravila jsem je k samotnému výkonu.
Igor Guňka: Já jsem u té operace byl. Pacienty jsem viděl i předoperačně, protože je zhodnocuje vždy po stránce interní nefrolog a po stránce chirurgické chirurg. Vlastní operace potom probíhala standardním způsobem.

Z pohledu české transplantologie jsme světoví. A to jak v množství získaných orgánů, tak i v množství provedených transplantací.
doc. MUDr. Igor Guňka, vedoucí lékař Mezioborového transplantačního centra FN HK

Ten zákrok byl jedinečný i v tom, že byl proveden mezi sourozenci, mezi jednovaječnými dvojčaty. A to se váže na vznik těchto transplantací, protože ta první byla v roce 1954 v Bostonu v Americe provedena také mezi jednovaječnými dvojčaty.
Igor Guňka: Je to tak. V počátcích transplantologie to byla asi nejjednodušší cesta, protože se ještě poměrně málo vědělo o transplantační imunologii a kompatibilitě. Tudíž ta jednovaječná dvojčata nabízela geneticky úplně stejné a ideální podmínky pro úspěšnou realizaci této první a úspěšné transplantace.

Čtěte také

Transplantace ledvin dává pacientům šanci na nový život. Česká republika patří mezi evropskou špičku

Jak to bylo s historií transplantací ledvin tady v Hradci Králové? V roce 1961, to bylo také na podzim, tady lékaři provedli vůbec první transplantaci ledvin v tehdejším Československu.
Igor Guňka: Ano, bylo to 29. listopadu 1961. Pacientkou byla mladá dívka z Košic s akutním selháním ledvin, pro kterou nebyla už jiná alternativa než opravdu transplantace ledviny. Ona je ta transplantace je sice považována za neúspěšnou, ale já bych to takto nehodnotil. Řekl bych, že minimálně technicky úspěšná byla, protože ledvina začala fungovat. Bohužel pacientka zemřela na infekční komplikace šestnáctý pooperační den, ale s fungující ledvinou. Takže technický úspěch operace tam byl enormní.

Pooperační infekce jsou komplikace, se kterými se asi tenkrát nedokázali vypořádat.
Igor Guňka: Nedokázali, protože tenkrát byl problém opravdu v navození optimálního imunosupresivního režimu. V té době byla pacientka v podstatě celotělově ozářená tak, aby se jí utlumila kostní dřeň k produkci bílých krvinek atd. Ovšem samozřejmě organismus to oslabilo natolik, že byl velice náchylný potom k jakékoliv infekční komplikaci.

Kdo byl tenkrát dárcem ledviny pro tu první pacientku? Taky to byl někdo z rodiny?
Igor Guňka: Byla to její maminka.

Jsme dnes schopni vybrat toho nejlepšího příjemce pro ten daný orgán. A tím také prodloužíme funkci transplantované ledviny.
MUDr. Michaela Matysková Kubišová, zástupkyně přednosty Nefrologické kliniky FN HK

V onom roce 1961 jsme byli tedy opravdu světoví. Jsme světoví i dnes?
Igor Guňka: Z pohledu české transplantologie obecně jsme určitě světoví. A to v množství získaných orgánů jak od zemřelých, tak žijících dárců, tak i v množství provedených transplantací. Prakticky jsou v České republice rozvinuty transplantační programy pro všechny solidní orgány, které se dají transplantovat.

Čtěte také

Znáte hodnotu kreatininu ve své krvi? Jednoduché vyšetření ukáže, zda jsou vaše ledviny v pořádku

Jak se od roku 1961 vůbec obor transplantologie vyvíjel a jak velký kus cesty jsme už ušli, paní doktorko?
Michaela Matysková Kubišová: Určitě se vyvíjely chirurgické operační techniky, jistě se zlepšila možnost alokace orgánů. To znamená, že jsme schopni vybrat toho nejlepšího příjemce pro ten daný orgán. A tím také prodloužíme funkci transplantované ledviny. Protože ten orgán jde tomu nejlepšímu příjemci, kterému se v tu danou chvíli nejvíce hodí. To je významný pokrok. A co jsme také velmi zlepšili, to je diagnostika oněch potransplantačních komplikací. To jsou nejčastěji situace, kdy to tělo začne vytvářet například protilátky proti transplantovanému orgánu a snaží se ho zničit. Ale my už máme dobré nástroje, jak onu rejekci diagnostikovat velmi časně, a pak ji tedy můžeme i léčit. A nezhoršíme tím prognózu onoho štěpu transplantované ledviny do budoucna.

Jak náročná je transplantace ledviny v porovnání s transplantacemi jiných orgánů?
Igor Guňka: Transplantace ledviny patří spíše k těm jednodušším typům transplantací. Operace v podstatě trvá do dvou hodin s tím, že má dvě fáze. V první fázi se napojí krevní oběh transplantované ledviny na cévní systém příjemce a ve druhé fázi, urologické, se napojuje močový systém transplantované ledviny na močové cesty příjemce. A jak říkám, celá operace trvá většinou do dvou hodin. Řez se v centimetrech pohybuje něco kolem 10 až 12 cm a je buď v pravém nebo v levém podbřišku.

Transplantace ledviny patří spíše k jednodušším typům transplantací. Operace v podstatě trvá do dvou hodin s tím, že má dvě fáze.
doc. MUDr. Igor Guňka, vedoucí lékař Mezioborového transplantačního centra FN HK

Vy asi s tou ledvinou musíte pracovat velmi opatrně, protože to je choulostivý orgán.
Igor Guňka: Určitě, je to delikátní operace, včetně jednotlivých kroků cévního i urologického šití.

Ledvina začíná fungovat okamžitě po operaci?
Igor Guňka: V naprosté většině případů začíná fungovat okamžitě. Nicméně jsou situace, kdy začíná fungovat takzvaně opožděně za několik dní. Ale se situacemi, kdy ledvina nezačne fungovat vůbec, se prakticky už v dnešní době nesetkáváme.

Čtěte také

Podle odborníků zhruba každý desátý Čech trpí nějakou formou onemocnění ledvin. Jděte na vyšetření

Jakým způsobem se potřebné orgány nejčastěji k pacientům dostávají? My jsme mluvili o transplantacích od živých dárců, když jsme zmiňovali tu patnáctistou, kdy to bylo dokonce od jednovaječného dvojčete.
Michaela Matysková Kubišová: Ano, to byl bratr, který daroval ledvinu svému bratrovi. Bylo to o to dojemnější, že se k tomu rozhodl už ve svých 17 letech a věděl, že jeho sourozenec dospěje do terminálního selhání ledvin, že mu tímto způsobem pomůže. Tedy je to opravdu krásný příběh, jak pomoci bližnímu svému, řekněme. My v našem centru máme zhruba 10 procent transplantací ledvin od žijících dárců a zbytek jsou transplantace ledvin od dárců zemřelých. A velmi se snažíme zpropagovat ono živé dárcovství, protože to je taková nejlepší metoda náhrady funkce ledvin. Velmi se tomu věnujeme.

Čtěte také

První transplantace oka je pro chirurgii ohromným krokem vpřed. Sen, o kterém se po staletí hovořilo

Pokud by se někdo chtěl stát dárcem, co má dělat?
Michaela Matysková Kubišová: Pokud někdo chce být dárcem, tak má buď nějakého svého konkrétního příjemce. V tom našem souboru jsou to nejčastěji maminky, které chtějí svým dětem darovat ledvinu. Ale samozřejmě mohou to být manželky, máme i případ, kdy tchyně darovala ledvinu svému zeťovi, to je takový poměrně kuriózní příklad. A ledvina velmi dobře a dlouho funguje. Ale pokud někdo chce být dárcem ledviny, tak se přihlásí do našeho transplantačního centra a my toho člověka velmi pečlivě vyšetříme. V tom procesu platí, že vždy je na prvním místě je zdraví onoho dárce. Pokud tedy kdykoliv objevíme něco, co by znemožňovalo dárcovství, tak to vyšetření pozastavíme a dárce nebude indikován k odběru. To jeho zdraví je na prvním místě. A dárci ledviny jsou ze zákona potom sledováni Transplantačním centrem i po darování orgánů, chodí na pravidelné prohlídky. Vlastně z toho zdravotního systému profitují, protože je o ně velmi dobře postaráno.

Čtěte také

Kdo má nemocné ledviny, měl by se vyvarovat dosolování, radí nefroložka Sylvie Dusilová Sulková

Jak dlouho dokáže transplantovaná ledvina fungovat?
Igor Guňka: V průměru se dnes to období pohybuje něco mezi 13 až 14 lety. Je to tedy dlouhodobá náhrada funkce selhaných ledvin. A když bychom se bavili o transplantacích od žijících dárců, tak tam je ta funkce ještě lepší.

Dokážete si představit, jaká bude budoucnost vašeho oboru za nějakých 50 či 60 let?
Michaela Matysková Kubišová: Je otázka, co zlepšovat. Protože přežívání transplantovaných štěpů v prvním roce je zhruba 95 procent, pokud se hovoří o transplantaci ledvin od žijících dárců, tak je to dokonce 97 procent. Vidíte tedy, že ta úspěšnost je opravdu vysoká. Ale jistě budou nové technologie, můžeme se bavit o kmenových buňkách, že si vypěstujete vlastní ledvinu na míru. Ale to si myslím, že je zatím hudba budoucnosti.
Igor Guňka: Já po té chirurgické stránce určitě vidím budoucnost v perfuzních systémech, které umožní ledvinu uchovávat a případně i zlepšovat kvalitu. A nejen ledviny, ale jakéhokoliv jiného transplantovaného orgánu v období od jeho odběru do transplantace. Ten orgán vždy nějaké poškození utrpí a ony perfuzní systémy, které se aktuálně vyvíjejí, dávají velkou perspektivu do budoucna.

Michaela Matysková Kubišová a Igor Guňka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Našimi hosty dnes byli zástupkyně přednosty pro lékařskou péči Nefrologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Michaela Matysková Kubišová a vedoucí lékař Mezioborového transplantačního centra hradecké fakultní nemocnice doc. MUDr. Igor Guňka. Moc děkuji za rozhovor, ať se vám ve vaší úžasné práci dál jen daří.