„Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les...“ aneb O lese a vodě v Krkonoších

21. březen 2020

V sobotu slavíme Světový den lesů a v neděli Světový den vody. Krkonošské lesy pokrývají přes 80 procent celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. 

V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového. Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně.

Čtěte také

Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k víkendovým oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).

„Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby, hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, nás teď ale staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit." říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

Bukový podrost ve smrkovém lese

„V roce 2019 jsme vytěžili celkem 80 183 m3 v rámci nahodilých těžeb, z toho 57 058 m3 bylo kůrovcem napadené dříví. Obdobnou situaci očekáváme i v letošním roce," upřesnil.

Čtěte také

I když se jedná o čísla vysoká ve srovnání s předchozími roky, není také díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice.

V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde ale o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo.

Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo. V letošním roce proto bude do krkonošských lesů vysazeno 39 000 jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu.

Vodní nádrž v lese

Bez ohledu na tuto pomoc ale samozřejmě nadále preferujeme přirozenou obnovu.

Správa KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky

Po přívalových deštích opravujeme škody, budujeme hrazenářská díla a vysazujeme břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost.

Čtěte také

Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob.

Kormě toho se snažíme stabilizovat vodní režim v krajině. Likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály a snažíme se tak zadržet vodu v horách co nejdéle.

V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les.

Nový život v lese (ilustrační foto)

Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů.

„Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. V několika na sebe navazujících projektech jsme již vybudovali více než 1 500 přepážek. Každá nová přepážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přepážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině," uvedl garant projektu Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park.

autor: baj | zdroj: Správa Krkonošského národního parku
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka