Život budoucích generací připravují univerzity. Chci, aby se hradecká mohla počítat mezi nejlepší
Dnešním hostem Českého rozhlasu Hradec Králové je prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., přední český toxikolog a rektor Univerzity Hradec Králové. Akademický senát univerzity jej do této funkce zvolil v únoru 2016. Při svém nástupu Kamil Kuča zmínil, že by chtěl přispět k tomu, aby se škola mohla počítat mezi ty nejlepší v zemi.
Scházíme se na prahu nového roku 2019. Jaký byl pro vás ten rok minulý? Podařilo se vše, co jste chtěl, pane profesore?
Myslím, že se podařila rozhodně většina toho, co jsem chtěl. A ve vztahu k Univerzitě Hradec Králové jsem velice rád, že jsme se pomyslně odpoutali ode dna a rosteme. Jsem po výsledcích z minulého roku velmi optimistický.
Věda musí na vývoj reagovat prací mezioborových týmů, shodují se osobnosti hradecké univerzity
Dnes vám představíme dvě výjimečné osobnosti oceněné rektorem Univerzity Hradec Králové - doc. Petru Marešovou z Fakulty informatiky a managementu a Mgr. Petra Matějíčka z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Když se řekne Univerzita Hradec Králové, tak to jsou celkem čtyři fakulty?
Ano, jsou to čtyři fakulty. Je to pedagogická fakulta, fakulta informatiky a managementu, filozofická fakulta a přírodovědecká fakulta.
Je zájem ze strany studentů studovat v Hradci Králové vysokou školu? Můžeme připomenout, že jste minulý týden pořádali dny otevřených dveří, kde jste možná onen zájem sledovali.
Zájem o studium na naší univerzitě je. Během dvou dnů otevřených dveří navštívilo naši univerzitu kolem 2000 potenciálních zájemců o studium. Ale protože to počítáme podle rozdaných letáčků v rámci těchto dnů a v dnešní době moderních technologií si lidé letáčky mohou stáhnout i na internetu, předpokládáme, že těch zájemců bylo ještě podstatně více.
Jaká témata by mohla reprezentovat Univerzitu Hradec Králové? Jedním by mělo být stáří, druhým bezpečnost a třetím může být učitelství.
prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., rektor Univerzity Hradec Králové
Zajímají mne mezinárodní vztahy na světové instituce, které neustále Univerzita Hradec Králové buduje. Dařilo se loni tyto vztahy navazovat?
To je právě jedna záležitost, na kterou jsem velice hrdý. A to je, že naši studenti vyjíždí do spousty zemí. Naše univerzita tím, jak je malá, se spíše specializuje nikoliv na západní Evropu nebo Severní Ameriku, ale na Jižní Ameriku, Afriku a Asii. Tam naši studenti vyjíždí na vědecké stáže a na studia. Všichni nám tam dělají krásnou propagaci.
Minulý týden jsem měl tady ve studiu budoucí učitelku, slečnu Andreu Željazkovou, která byla v Kambodži a krásně o tom vyprávěla. Tedy to je takový základ do budoucna pro vaše studenty?
Rozhodně. Já jsem se zaměřil hlavně na studenty, protože univerzita musí připravovat studenty na život, naše budoucí generace. Ale samozřejmě máme i významné vědce, kteří nás reprezentují na vědeckém poli a prezentují výsledky po celém světě. Častokrát jsou významnými tvůrci daných oborů.
V Kambodži mě nejvíc zasáhlo, že takřka nic nemají, ale jsou schopni něco darovat. Své srdce
Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Andrea Željazková o sobě říká, že donedávna byla ještě neprůbojnou dívkou, která ale v sobě objevila velkou dávku kreativity a odletěla na několik měsíců do Kambodži učit místní děti. Učila ve venkovské „školičce" této chudé země a navštívila i podobné školy, kde jen zástěny oddělovaly jednotlivé třídy od sebe. O jednoduchých vyučovacích pomůckách se jí mohlo jen zdát. Učebnice a sešity byly přepychem.
Vy sám samozřejmě máte vědu hodně rád, protože jste přední český toxikolog. Jak vám se osobně dařilo na poli vědeckém? Měl jste na to vůbec čas jako rektor Univerzity Hradec Králové?
To je dobrá otázka, na to se mě ptá spousta lidí. Já se snažím určitě nezapomenout na vědu. Každý rektor má nějaké funkční období. Jedno, případně ještě druhé. ale aby se člověk měl kam vrátit, pokud nezvažuje o tom, aby šel v budoucnu do nějaké politické funkce, tak vědu musí dělat. Protože čtyři nebo osm let nedělat vědu, by znamenalo z ní úplně vypadnout.
Připomeňte, co je předmětem vašeho výzkumu? Protože vy jste vojenský chemik, říkám to správně?
Často se říká vojenský chemik. Tím jsem byl, když jsem byl na základní vojenské službě. Ale jsem vystudovaný organický chemik a následně jsem udělal PhD. z oboru toxikologie a v tomto oboru jsem i docentem a následně profesorem. Vyrostl jsem na vývoji antidot, které se užívají při léčbě otrav látkami, jako je například sarin, nebo teď aktuálně novičoky. Ale následně s využitím daného know-how jsme se zaměřili také na léčbu Alzheimerovy nemoci. A máme spoustu dalších nových směrů, kam bychom chtěli do budoucna jako vědci jít.
Univerzita Hradec Králové také nedávno hostila velkou konferenci o Alzheimerově chorobě.
Ano, pořádali jsme v Hradci Králové nejvýznamnější konferenci v daném oboru. Byla to konference o enzymech, které jsou spojeny právě s touto Alzheimerovou nemocí. Měli jsme tu nejlepší vědce z celého světa, což byl takový husarský kousek je sem dostat. Ale protože zde máme silnou skupinu, která se tímto výzkumem zabývá, ta skupina není jen u nás na univerzitě, je také na Univerzitě obrany zde v Hradci Králové a ve Fakultní nemocnici, tak právě díky spolupráci jsme tak silnou skupinou, že ti nejpřednější vědci např. z Weitzmannova institutu, z univerzity v Kalifornii a z předních světových pracovišť, přijeli do Hradce Králové. Bylo jich tu 167 a všichni byli nadšeni.
A teď mě pane rektore zajímá budoucnost. Pro školu i pro vás. Vaše plány a vize, které máte teď na stole. Jaký bude rok 2019?
Jak jsem říkal, loňské výsledky mi nalily do krve a do žil optimismus. Doufám, že budeme mít nadále pozitivní výsledky. Ještě víc se zaměříme na kvalitu univerzity, nikoliv kvantitu výsledků. Aby nevadilo, kdyby bylo méně výsledků, ale byly mnohem kvalitnější. Abychom uspěli v budoucnu ve spoustě rankingů. Je spousta žebříčků, celosvětově uznávaných, podle nichž jsou školy hodnocené. Já bych byl rád, kdybychom se v horizontu jednoho, dvou, tří let do těch nejlepší rankingů dostali.
Studovat v pozdějším věku? Proč ne! Univerzita třetího věku v Hradci Králové je tu pro vás
doc. PhDr. Iva Jedličková, CSc. z Katedry sociální patologie a sociologie Univerzity Hradec Králové je hostem naší radioporadny. Téma: Univerzita Hradec Králové a její Univerzita třetího věku.
Když jste se v roce 2016 ujal své funkce, tak mě zaujal projekt, o kterém jste mluvil, že se budete chtít na všech fakultách zaměřit na stáří. Pořád to platí?
Samozřejmě, už k tomu proběhlo několik workshopů napříč univerzitou, máme pracovní skupiny, které dělají například na vývoji léčiv Alzheimerovy nemoci nebo připravují IT pro seniory a podobně. Rádi bychom se s paní prorektorkou Stašovou teď sešli se všemi děkany a prodiskutovali celouniverzitní témata. Taková témata, která by reprezentovala Univerzitu Hradec Králové navenek. Jedním by mělo být stáří, ale mělo by to být jako reakce na společenskou poptávku. Myslím si, že třeba i téma jako je bezpečnost, by rozhodně šlo napříč univerzitou. A máme i pedagogickou fakultu, tak takovým třetím zásadním tématem pro univerzitu by mělo být učitelství.
V této souvislosti mě napadá i Univerzita třetího věku.
Samozřejmě.
Co se týče stáří, chtěli jste zapojit také informatiku. Vymýšlet například mobilní telefony pro seniory. Už jsou nějaké konkrétní výsledky?
Získali jsme v poslední době několik projektů, ať na vývoj léčiv Alzheimerovy nemoci nebo ekonomický projekt na zhodnocování vývoje zdravotnických prostředků. Teď nově řešíme projekt na nákladovost léčby Alzheimerovy nemoci. Takže to jsou první střípky, ze kterých skládáme celou velkou mozaiku.
My jsme mluvili o tom, že vaši studenti často vyjíždějí do světa. Ale pochopitelně i vy sám jako rektor Univerzity Hradec Králové cestujete. Viděl jsem fotografie z vaší pracovní cesty po Malajsii. To bylo v minulém roce?
Ano, byla to pracovní cesta do Malajsie. Já když jezdím do zahraničí, tak ze dvou důvodů. Buď jako rektor, což jsou organizační schůzky, kdy podepisujeme nové smlouvy s partnerskými institucemi. Naposledy v říjnu jsme zakládali společné Česko-čínské toxikologické centrum, které by se mělo zabývat detekcí toxinů v potravinách. Spolu s Číňany jsme i podali dva projekty a hned zítra odjíždím opět do Malajsie. Tam mě oslovili na základě vědeckých výsledků, abych se stal na rok jejich hostujícím profesorem. Ale protože si uvědomují, že jsem rektorem, tak jim dokonce stačí, abych byl hostujícím profesorem na dálku. Počítají i tak, že je obohatím a budu jim pomáhat s výzkumem.
Čtěte takéUniverzita Hradec Králové
A tím se tady určitě rozšíří i možnosti pro samotné studenty Univerzity Hradec Králové.
Samozřejmě, protože zrovna tato univerzita v Malajsii, když jsem mluvil o těch žebříčcích, je na 40. místě v rankingu. Je to jedna z velice rychle rostoucích univerzit v Asii. A je možnost, aby tam naši studenti odjeli. Už tam byli v minulosti i naši postgraduální studenti a chystáme se tam posílat další studenty.
Říká rektor Univerzity Hradec Králové profesor Kamil Kuča. Moc děkujeme za návštěvu v Českém rozhlase Hradec Králové.
Rádo se stalo.
Přejeme, ať se daří nejen univerzitě, ale samozřejmě i vám osobně.
Děkuji, Hezký den. Na shledanou.
Související
-
Novým rektorem Univerzity Hradec Králové bude Kuča, rozhodl...
Rektorem Univerzity Hradec Králové bude tamní současný prorektor pro tvůrčí činnost a vnější vztahy Kamil Kuča. Rozhodl o tom dnes dopoledne akademický senát univer...
-
Jaké to je, mít vlastního koně. A Seznamka zvířat. Úspěšné...
Ve studiu jsme přivítali šikovné studenty Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové Anetu Svatoňovou a Tadeáše Němce. Jde o vyhlášenou, několikrát...
-
Špička světového výzkumu Alzheimerovy choroby se setkává v Hradci Králové
Každé dva až tři roky se konají mezinárodní setkání vědců, zabývajících se enzymy cholinesteráza a paraoxonáza, významnými v boji s Alzeheimerovou nemocí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
