Věda musí na vývoj reagovat prací mezioborových týmů, shodují se osobnosti hradecké univerzity
Dnes vám představíme dvě výjimečné osobnosti oceněné rektorem Univerzity Hradec Králové - doc. Petru Marešovou z Fakulty informatiky a managementu a Mgr. Petra Matějíčka z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Mgr. Petr Matějíček byl nominován na ocenění za vynikající studijní výsledky, reprezentaci univerzity a za činnost ve vztahu k veřejnému životu. Doc. Petra Marešová působí v oboru Ekonomika a management, ve kterém získala v roce 2015 titul docentka. Za poslední dva roky dosáhla vysokého počtu celkem 135 externích citací na své články dle Web of Science. A je také příkladem výborné matky, jelikož vychovává i tři své malé děti.
V Hradci Králové, ve společenském centru Aldis, se v listopadu konal slavnostní večer Univerzity Hradec Králové u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. Na něm byli oceněni výjimeční studenti a mimořádní vědci univerzity. Dva z nich vítám v našem studiu. Je to docentka Petra Marešová za vědce a magistr Petr Matějíček za oceněné studenty.
Paní docentko, jakým oborem se vy zabýváte?
Jsem vedoucí Katedry ekonomie na fakultě informatiky a managementu.
Na co přesně se tedy zaměřujete v práci na univerzitě?
Na univerzitě mám na starosti samozřejmě výuku, přednášky, komunikaci se studenty, vedení prací a chod katedry. A když bych měla zmínit svoji vlastní výzkumnou práci, na kterou se vázalo ono ocenění, tak řeším hodnocení efektivity investic v různých oblastech. A ta, která se dobře daří a je oceňována i agenturami, které podporují vědu a výzkum, tak to jsou investice do zdravotnictví. Jedna věc jsou zdravotní prostředky. Jak je drahý výzkum a vývoj, jak se vyplácí, to je v současnosti velké téma. Protože od roku 2020 se významně mění legislativa a pro spoustu firem to má zásadní vliv na finance a zdražení toho vývoje. Tedy spolupracujeme s firmami, které mají o tyto výstupy zájem a řešíme to s nimi. A takovou druhou větší oblastí je řešení opět investic do výzkumu a vývoje, tentokrát na léky pro osoby trpící demencí. Protože druhou velkou oblastí je stárnutí populace. Projevuje se to všude v demografických trendech, v nákladech na léčbu, na péči. Tam diskutujeme s lékaři Fakultní nemocnice nebo s chemiky z naší sousední fakulty, jaký je stav výzkumu a vývoje. Když něco vymyslí pro nějakou fázi nemoci, jak to asi dopadne. Jestli se sníží počet nemocných lidí, nebo se jen zlepší kvalita jejich života a jaký to bude mít dopad na zdravotnictví, na sociální služby a další věci.
Vědecká práce se dá skloubit s rodinným životem. Naopak, kombinace práce a rodiny mne motivuje.
doc. Ing. Mgr. Petra Marešová, Ph.D., osobnost Univerzity Hradec Králové
Takže vy tohle všechno musíte vymyslet a řešit.
S pomocí ostatních, protože tam samozřejmě musí být velký mezioborový tým. Máme tam matematiky, statistiky, lékaře, chemiky.
Matematika je u toho tedy také důležitá. Už jste jako malá holka ráda počítala ve škole? Šlo vám to?
Asi mi to nedělalo problémy, ale rozhodně to nebylo něco, co by mě bavilo. Já to vystudované mám, mám učitelství pro střední školy, takže k učení jsem tíhla, to ano, ale zároveň jsem strašně dlouho vlastně nevěděla, co chci víc. Tedy mám potom ještě vystudovanou i ekonomii a teď se mi to podařilo spojit.
Studovala jste v Hradci Králové?
Ano, na pedagogické fakultě svého času učitelství pro střední školy matematiku a informatiku. Takže znám velmi dobře prostředí naší školy i z té druhé strany.
Jaká byla studia? A třeba i ve srovnání s tím, jaké to je dnes, když na škole působíte jako vedoucí katedry ekonomie.
Období studií to bylo samozřejmě velmi příjemné, dobrá parta lidí, komunikace s pedagogy byla bez problému. Ale rozhodně jsem raději na druhé straně. Ty zkoušky, to je prostě nepříjemné. Raději jsem na straně zkoušejícího, tam jsem opravdu víc v klidu.
Vy jste tak uznávaná ve svém oboru, že vás citují i zahraniční weby a servery, které se právě tomu věnují. Je hodně citací z vaší práce. Jde snad o nějaké rekordní číslo?
Já to číslo přesně nevím. Ale s naší prací to velmi souvisí. Pokud něco děláte a má to mít nějaký význam, tak potřebujete mít odezvu a pozitivní zpětnou vazbu. Jednou z těch forem je právě to, že vás někdo někde odcituje, protože má k tomu důvod. Ať už se s vámi hádá, že se mu to nelíbí nebo naopak, že se mu to líbí. A druhou pozitivní zpětnou vazbou je, když řešíte nějaký grant. To znamená, že někdo jiný uznal, že vaše téma má smysl a dá vám na to peníze.
Studovat v pozdějším věku? Proč ne! Univerzita třetího věku v Hradci Králové je tu pro vás
doc. PhDr. Iva Jedličková, CSc. z Katedry sociální patologie a sociologie Univerzity Hradec Králové je hostem naší radioporadny. Téma: Univerzita Hradec Králové a její Univerzita třetího věku.
A co cukroví, také pečete teď před Vánocemi?
Také peču. Pekla jsem ho s dětmi a výsledek byl, že skoro nic už nemám, ony mi ho hned snědly. Tak budeme muset péct znovu.
Vy máte tři děti. Takže u toho všeho jste ještě starostlivá a výborná maminka.
No nevím, to se raději zeptejte jich.
Dá se tedy vaše vědecká práce nějakým způsobem skloubit s rodinným životem?
Dá se to. Naopak, ona kombinace práce a rodiny mne motivuje.
Petře, také už máte děti?
Ještě ne. Doufám, že to nějakou dobu ještě počká.
Vy jste obdržel ocenění od univerzity jako mimořádný student. Tak co jste studoval?
Já jsem studoval obor filozofie na katedře Filozofie a společenských věd zde na filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Teď jsem nastoupil právě na doktorský program na té samé katedře. Takže vlastně pokračuji dál.
Důležitá je debata o kritickém myšlení. Zamýšlení se nad zdroji. Tam máme určité deficity.
Mgr. Petr Matějíček, osobnost Univerzity Hradec Králové
Proč jste si vybral filozofii jako obor? A potom také studium tady na Univerzitě v Hradci Králové?
To je docela spletité, já jsem se zajímal o filozofii a četl nějaká základní filozofická díla už na střední škole. A když jsem se potom rozhodoval, co bych chtěl studovat na vysoké škole, chtěl jsem tu filozofii zkusit a přihlásil jsem se na katedru filozofie v Hradci Králové. Byl jsem velice příjemně překvapen především přátelskou atmosférou a možností konzultovat nějaké své nápady, svá témata s akademickými pracovníky, s profesory, docenty. Právě ona přátelská atmosféra mě tady udržela.
Vy jste byl ale také hodně aktivní i mimo samotné studium. Hodně jste pracoval také ve studentském klubu.
Ano, my máme na naší katedře studentský klub Libomudravna, kde připravujeme nějaký program, který se snažíme tvořit. Právě se snažíme v rámci různých večerů, které pořádáme, otevírat témata filozofie, humanitních věd, sociálních věd právě širší veřejnosti. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo víc tyto vědy propagovat v širší společnosti.
Jaká témata vás nejvíc lákají a zajímají, když přemýšlíte?
Momentálně se věnuji tématu výuky kritického myšlení. Jakým způsobem by bylo možné kritické myšlení nebo jeho výuku zlepšit, jak by mohla být efektivnější. To je momentálně hlavní téma, kterým se zabývám.
Kde nám podle vás obecně to kritické myšlení nejvíc chybí? Dá se to říct?
Dnes je debata o kritickém myšlení právě ve vztahu vývoje informačních technologií, které změnily naši komunikaci. Takže v rámci mediální gramotnosti to vypadá, že i žáci na středních školách jsou dobří v nějaké devalvaci zdrojů, které čerpají. Zamyšlením se nad těmi zdroji příliš dobří nejsou. Máme tam určité deficity.
Nesmíme přijímat okamžitě co je nám podáváno na internetu jako na talíři, ale musíme o tom přemýšlet a uvažovat.
Přesně tak.
Vy jste také inicioval vývoj mobilní aplikace, která by měla nejen v akademickém prostředí, ale obecně podporovat kritické myšlení. Je to tak?
Je to jejím cílem.
Jak je to daleko?
Zatím je to na nějaké teoretické úrovni. Ještě to určitě nějaký pátek potrvá, než bude vidět výsledek.
Co přemýšlení o ekonomii, když tady mám vedle vás paní docentku. Baví vás také matematika a čísla?
Matematika příliš ne, ale, některé otázky sociálních a behaviorálních věd mi přijdou velice zajímavé. Myslím si, že současná ekonomie musí reagovat na vývoj právě v behaviorálních vědách nebo evoluční biologii.
Čtěte takéUniverzita Hradec Králové
Tak nás ještě oba pozvěte, protože chystáte na univerzitě dny otevřených dveří pro případné zájemce, kteří by chtěli studovat v Hradci Králové.
Ano. Na 11. a 12. ledna má univerzita připraveny Dny otevřených dveří pro veřejnost. Zájemci o případné studium v bakalářských a magisterských nebo i doktorských studijních programech se mohou přijít podívat, diskutovat s námi napříč fakultami, napříč katedrami. My tam určitě budeme k dispozici a otevření všem, kteří by se chtěli na něco zeptat. Budeme rádi, když lidé přijdou.
Tedy 11. a 12. ledna se můžete na Univerzitě Hradec Králové potkat přímo s paní docentkou Petrou Marešovou a magistrem Petrem Matějíčkem. Ať se vám daří, děkuji, že jste přišli. A gratuluji ještě jednou k ocenění. Vy jste se už zapsali do historie univerzity Hradec Králové. Díky, ať se vám daří, na shledanou.
Děkujeme za pozvání. Hezký den.
Související
-
Následovník profesora Holého. Mladá vědkyně je na stopě nejúčinnějšího léku proti pikornavirům
Ivana Mejdrová pochází z Bříšťan v Podkrkonoší. Se svými kolegy vyvinula doposud nejúčinnější látky na světě proti pikornavirům, tedy proti rýmě, encefalitidě i hepatitidě.
-
Špička světového výzkumu Alzheimerovy choroby se setkává v Hradci Králové
Každé dva až tři roky se konají mezinárodní setkání vědců, zabývajících se enzymy cholinesteráza a paraoxonáza, významnými v boji s Alzeheimerovou nemocí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
