Získala jsem zkušenosti i kamarády. Klára Rybenská byla oceněna za koordinaci dobrovolnické pomoci

Klára Rybenská

Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové získala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné činy studentů a absolventů pro rok 2020. Ministr Robert Plaga ocenil studenty, kteří v souvislosti s onemocněním covid-19 pomáhali jako dobrovolníci, zapojili se do pomoci druhým, nebyli lhostejní a mysleli na ostatní.

Vy studujete na Univerzitě Hradec Králové nebo jak je to s vámi? Je to prý maličko složitější.
Je to složitější. Teď už v podstatě nestuduji a dokončila jsem doktorát v září 2020. Celý svůj studentský vysokoškolský život mám na Univerzitě Hradec Králové, bakalářské magisterské studium s tím, že jsem tam jeden čas pracovala. Potom jsem potřebovala zjistit, jak to chodí jinde a lákala mě výuka informatiky, tak jsem učila jeden čas i na gymnáziu. A zase jsem se vrátila zpátky do univerzitního prostředí v roce 2019. Mimo jiné si dodělat doktorát.

Čtěte také

Nový projekt na výrobu ochranných štítů. Univerzita Hradec Králové jich teď denně vyrobí tisíce

Za co jste tedy byla ministrem Plagou přesně oceněna, abychom to trošku popsali.
V podstatě za koordinaci pomoci. My jsme od března 2020 začali tisknout ochranné štíty pod záštitou Univerzity Hradec Králové společně se studenty i s mnohými dobrovolníky z celého kraje. Já bych řekla, že možná i z celých východních Čech, protože tam byla opravdu velká spousta lidí. A já jsem to víceméně koordinovala. Samozřejmě neměla jsem to celé na starost úplně sama. Měla jsem pod sebou spoustu velmi šikovných studentů, to je nutné říct.

Atmosféra na pracovišti byla prostě úžasná. Myslím si, že se tam mezi námi utvořilo úžasné přátelství. Možná přátelství na celý život.
Klára Rybenská, oceněná ministrem školství za koordinaci výroby ochranných štítů

Vy jste tedy začali vyrábět na univerzitě ochranné štíty. Před rokem nikdo pořádně ani nevěděl, co to takový ochranný obličejový štít je. Dnes už to víme všichni. Používá se k ochraně místo roušek a ústenek?
V podstatě dalo by se to tak dalo říct, ale musíme brát v potaz, že ochranný štít není úplnou náhradou za roušku. Je to spíš doplněk. Ovšem dá se využít na spoustě míst, primárně tedy v nemocnici mezi zdravotníky. Ale uplatnění našel i jinde.

Čtěte také

Dobrovolníci v Královéhradeckém kraji vyrábí zdarma na 3D tiskárnách ochranné štíty pro zdravotníky

Kdo přišel s nápadem, tisknout ochranné štíty na 3D tiskárnách na Univerzitě Hradec Králové na začátku první vlny pandemie?
To je velice legrační historka. Já na to moc ráda vzpomínám. Přišla s tím naše prorektorka Dr. Pavlína Springerová z hradecké univerzity s tím, že si vyměnila email s naším děkanem z filozofické fakulty Dr. Prouzu a zmínila tam mou osobu. Uvedla, že na filozofické fakultě máme 3D tiskárnu i člověka, který by s tím uměl pracovat, tedy já. Zareagovala jsem na to a pak už to šlo ráz naráz. Ještě ten den mi paní prorektorka volala, jestli bych byla ochotná jít do podobné akce. Vůbec jsem nad tím nepřemýšlela a odkývala jsem jí to. Ona říkala, to bude tak na týden možná na dva. Takže jsem si pomyslela, že je to v pořádku, i doktorát u toho budu stíhat. Ale vyklubalo se z toho naše poměrně dlouhé přičinění.

Jak dlouho to trvalo?
V podstatě od března do května.

8 fotografií

Vy jste tedy měla na starosti 3D tiskárnu. K čemu ji na univerzitě normálně používáte, než jste tedy začali vyrábět štíty?
Dalo by se říct, že jsme tiskli kopie nebo plagiáty hmotných památek. Nejčastěji třeba mincí nebo pečetí. Protože na našem pracovišti, já jsem z Katedry pomocných věd historických a archivnictví, máme takové digitální centrum. A tam si digitalizujeme různé objekty, abychom je mohli ukazovat například i studentům a nemuseli jim dávat do rukou třeba skutečnou pečeť, která by se postupem času mohla zničit. Takže si vyrobíme kopii pomocí 3D tisku.

Takže si naskenuje pečeť a potom ji 3D tiskárna vytiskne. A vypadá úplně jako skutečný originál?
Ano, je to kopie z plastu. Na první pohled je vidět, že je to vyrobeno z plastu, že to není skutečné.

Ocenění pro Kláru Rybenskou za celkovou koordinaci činnosti univerzitní komunitní aktivity 3D tisku čelenek a kompletace obličejových štítů v Královéhradeckém kraji|foto:Archiv Univerzity Hradec Králové

Teď mě zajímá, Kláro, jak se tedy vyrábí takový ochranný štít na obličej? Dostali jste nějaké zadání, jak by to mělo vypadat?
Měli jsme od pana Průši, to je poměrně známé jméno přes 3D tiskárny, hotový model. On jej dal k dispozici volně ke stažení, aby Česko začalo tisknout. My jsme si ho jen trošičku upravili, aby byl kompatibilní s těmi našimi tiskárnami. Protože tisk toho původního modelu by nám trval něco přes 2 hodiny, což by bylo hodně dlouho, potřebovali jsme tisknout více těch čelenek. Byla po nich obrovská poptávka, hlavně ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Tak jsme postupem času model upravovali k dokonalosti a dostali jsme se asi na hodinu a půl tisku jedné čelenky. A tiskli postupem času jsme se dostali až skoro na 30 tiskáren, které nám jely 24 hodin denně, 7 dní v týdnů. Někteří studenti tam byli i přes noc, aby to hlídali a měnili jednotlivé náplně.

Střední škola a vyšší odborná škola aplikované kybernetiky v Hradci Králové vyrábí na 3D tiskárnách ochranné štíty pro zdravotníky|foto:David Podzimek

Ty náplně si představuji jako nějaký tekutý plast nebo něco takového?
Je to v podstatě takový různobarevný plastový drát. Máme různé druhy těchto filamentů v závislosti na tom, na co je potřebujeme použít. Protože poptávka byla opravdu masivní, tak jsme projednali trošku jiný typ tisku. Skrze takzvaný vstřikolis můžete mít jednu čelenku hotovou zhruba za minutu. To nám nesmírně ulehčilo práci.

Kolik jste jich tedy nakonec vyrobili?
Moc, tisíce. Já jsem se dívala na poslední statistiku z přírodovědecké fakulty, odkud jsme potom ty štíty distribuovali a odešlo od nás nějakých 20 000 štítů.

Uvědomila jsem si, že pokud člověk chce opravdu něco dělat a třeba o tom vůbec nic neví, stačí se do problému ponořit a nebát se ho.
Klára Rybenská, oceněná ministrem školství za koordinaci výroby ochranných štítů

Kolik vás na to bylo? Bylo zapojeno hodně studentů a nadšenců. Tak mě zajímá, jaká u toho byla na jaře atmosféra? Protože nebyly ani roušky, lidé si je šili sami. Takže tam muselo být určité nadšení.
Atmosféra byla hodně zajímavá. Já si pamatuju, že nikdo z nás neměl vůbec čas sledovat, co se děje v České republice. Pořád jsme jen v uvozovkách štítovali nebo jsme se učili a dělali nějaké školní věci. Ale atmosféra mezi námi na tom pracovišti byla úžasná. Stále se vídám, pokud to současná situace dovoluje, s některými lidmi, kteří se mnou na tom spolupracovali a myslím si, že se utvořilo úžasné přátelství. Možná přátelství na celý život.

Čtěte také

Začala distribuce „Hradeckých štítů“, tedy ochranných pomůcek vyrobených na 3D tiskárnách

Vy jste měla na starosti i distribuci, fakturaci a tak dále. Nebo se to dělalo zadarmo?
Zpočátku jsme to posílali zadarmo, časem se to začalo fakturovat. Ale my jsme štíty prodávali za nízkonákladovou cenu. V podstatě za to, za co univerzita nakupovala ty filamenty, ty náplně. Tedy řešily se objednávky, telefonáty, balilo se, což bylo možná nejnáročnější, abychom nepoužili příliš mnoho materiálu a nemuseli ho stále kupovat. A řešily se dodávky čelenek, gumiček a plexi, ze kterých se štíty potom skládaly. Neustále se něco počítalo, což bylo úplně šílené.

Co si z toho všeho, Kláro, odnášíte do života. Nejen pracovního, ale i osobního?
Se spoustou lidí udržujeme neustále kontakt. Myslím si, že tato zkušenost mě hodně posunula. Protože jsem si uvědomila, že pokud člověk chce opravdu něco dělat a třeba o tom vůbec nic neví, tak stačí se jen se do problému ponořit. Zjistit si spoustu věcí a nebát se toho. Vést a koordinovat takový projekt, který nabral neskutečné obrátky. Takže mi to přineslo hodně zkušeností do života.

Klára Rybenská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Klára Rybenská byla naším hostem. Držím vám palce, ať se vám dál v životě daří a moc děkujeme za inspiraci, že když něco chceme, tak nemáme čekat a rovnou se do toho pustit.
Je to tak. Děkuji moc za pozvání. Na shledanou.