Vývoj léků je práce týmu lidí. Každý má jiné nápady a když se je podaří skloubit, přináší to ovoce
Prof. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D., proděkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové pro zahraniční záležitosti, hledá léky na závažné nemoci a za své vědecké práce už získal řadu ocenění, nejnověji cenu rektora Mimořádná osobnost univerzity.
Gratuluji k ocenění.
Děkuji.
Vy jste se stal profesorem ve svých ani ne 40 letech, jako první Čech jste získal i prestižní cenu Evropské federace pro chemiky. Jsou pro vás ocenění důležitá?
Ta ocenění říkají, že svoji práci děláme nějakým způsobem dobře, není to ocenění jen moje, ale také ocenění kolegů, kteří pracují v našich laboratořích a vytvářejí vědecké výsledky. Protože já jsem spíš manažer onoho týmu. Snažím se získávat nové nápady a ty potom zavádět do praxe, kterou děláme, například do vývoje léčiv mimo jiné.
Prof. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D.
z katedry chemie Přírodovědecké fakulty UHK byl v roce 2019 oceněn jako první Čech cenou Young Medicinal Chemist in Academia, kterou každoročně uděluje European Federation for Medicinal Chemistry. Společnost ocenila jeho dlouholetý přínos na poli vědeckého výzkumu. V celkovém hodnocení se umístil jako „runner-up", tedy na 2.-3. místě.
Na co jste nejvíce pyšný, co se vám zatím podle vás nejvíc podařilo?
Určitě jsem hrdý na to, že jsme moderně vybavili naše laboratoře na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradec Králové, získali jsme schopné lidi a vědce, kteří jsou velmi dobře způsobilí tvořit nové věci, vymýšlet chemické struktury, které potom vyrábíme a zároveň je testujeme. Práce nám přináší radost.
Když jdete do laboratoře, zkoušíte a vymýšlíte, myslíte také na zachráněné a uzdravené pacienty?
Samozřejmě, je to náš cíl. Ale že bychom to dělali přímo, tak to ne. Protože my se pohybujeme ve světě základního výzkumu, to znamená, že co vyrábíme v laboratoři, má ještě před sebou dlouhou cestu, aby to mohlo někomu zachránit život. Ale pevně věříme, že se to jednou podaří a že náš výzkum povede k zlepšení lidského zdraví nebo k záchraně životů.
Když se řekne covid, jsou tu dvě roviny, falešní proroci a popírači. Ani jedno se mi nezdá vhodné. Cesta bude někde uprostřed.
Prof. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D., proděkan Přírodovědecké fakulty UHK
Pozornost celého světa se teď upíná na COVID. Vy jste chemik, farmaceut, zajímáte se také o tohle téma?
Se vzorky jsme přímo nepracovali, ale zcela jistě na fakultě naši kolegové pomáhali, vyráběli například ochranné štíty, zapůjčovali jsme přístroj na testování vzorků do trutnovské nemocnice. Ale sami jsme s těmi vzorky nepracovali, nemáme úplně způsobilé podmínky na práci s viry.
Čtěte také
A co to ve vás vyvolává, když se řekne slovo koronavirus?
Jsou tady takové dvě roviny, na jednu stranu je to taková všeobecná hysterie, která se toho týká. Ale samozřejmě opatrnost je na místě. Trošku mi vadí, že tu máme spoustu falešných proroků, jejichž vize se naštěstí nenaplnily. Na druhou stranu je tady skupina popíračů, kteří tvrdí, že nic takového jako koronavirus neexistuje. Ani jedna z těch rovin se mi nezdá velmi vhodná. Řekl bych, že správná cesta bude někde uprostřed. To znamená dodržovat opatření, ochraňovat osoby, které to potřebují a zároveň se snažit vymyslet způsob, jak s covidem žít a jak ho omezit.
Máte za sebou letité výzkumy, tak mě zajímá, co říkáte na očekávanou vakcínu, jak se všechny týmy vrhly do výzkumu?
Vakcína je každopádně důležitá, uvidíme, jak mnoho bude fungovat, jak bude dostupná. Ale určitě pro rizikové skupiny, jako jsou starší lidé, zdravotníci, osoby veřejně činné, je velmi důležitá. Viděl bych ji jako podstatnou součást boje proti covidu.
Asi je snem každého chemika, vyvinout vakcínu, která se dostane na trh a začne pomáhat už za jeho života.
Tak vakcína je spíš biomedicínská záležitost než chemická, řekl bych. My se tedy nevěnujeme přímo vývoji vakcín, někteří kolegové spolupracovali na různých projektech, které řeší komponenty objevující se ve vakcínách. Nicméně samotný vývoj vakcíny považuji za velmi důležitý.
Čtěte také
Jaký výzkum vás teď zaměstnává nejvíc?
Zaměstnávají nás projekty, které se věnují dvěma hlavním tématům. Jedním z nich je Alzheimerova nemoc, na to máme velký projekt v aglomeraci Hradubické společně s Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a s pardubickou univerzitou. A druhá větev je výzkum antidot proti bojovým chemickým látkám. V tomto směru jsme teď získali nový projekt od Grantové agentury České republiky, opět společně s fakultní nemocnicí a s Fakultou vojenského zdravotnictví v Hradci Králové. Tedy to jsou takové dva směry, které nás každodenně zaměstnávají a ve kterých zkoumáme.
Jak vypadá konkrétní výzkum, jdete a zkoušíte pokus, omyl?
Dá se říct, že ne, máme v obou tématech už nějakou historii, to znamená víme od čeho začít. Snažíme se, řekněme, naše chemické struktury nějakým způsobem modifikovat tak, aby byly účinnější, méně toxické, aby se daly aplikovat na laboratorní zvířata, na kterých se potom testují. Ve spolupráci s dalšími pracovišti by z nich snad jednou mohlo vzniknout něco hodnotného, co by sloužilo našim spoluobčanům.
Jak se člověk dostane k práci na vývoji léků? Předpokládám, že to asi nefunguje tak, že se jednotlivec rozhodne a řekne si, teď vymyslím lék na rakovinu.
Ne, tak to nefunguje, je to práce celého týmu lidí. Každý z nich má jinou expertizu, to znamená jeden je syntetický chemik, který připraví chemickou strukturu, další je biochemik, který to otestuje, pak je tam analytický chemik, který musí ověřit, že je chemická látka dostatečně čistá, aby se dala aplikovat zvířatům a neublížila jim nějakými příměsemi. A tak to pokračuje až potom po farmakologii a toxikology, kteří testují účinky a ověřují účinnost nebo toxicitu.
Čtěte také
Vám se podařilo dostat do několika týmů. Je to o kontaktech, o známostech nebo máte zkrátka dobrou reputaci a jste úspěšný?
Nevím, jestli je to o reputaci, to by museli říct kolegové. Spíš si myslím, že to je o tom, že každý umí trochu něco jiného, ale potom v kombinaci to přenáší výsledný efekt a benefit, ta pozitiva. Když se zkombinuje několik lidí z různých týmů, každý má trošku jiné nápady a když se to podaří skloubit, tak to přináší ovoce.
Vy jste proděkanem, učíte na fakultě chemii jako vedoucí katedry, tak si říkám, že si musíte vyloženě vyšetřit čas navíc, abyste se dostal i k výzkumu.
Je to opravdu hodně náročné v dnešní době, kdy děláme pravidelně on-line výuku. Nyní už tedy studenti mohou chodit do laboratoří, dělat praktickou výuku, takže vyšetřit si jak čas na výuku i na vědu, je komplikované. Zabírá to samozřejmě hodně času, někdy i večery a víkendy, takže rodina s tím potom určitě není příliš spokojená.
Čtěte také
Musíte být tolerantní manželku, je také chemička?
Není, ale řekl bych, že je velmi tolerantní.
A jak to zvládají vaše tři děti?
Řekl bych že děti to vnímají víceméně pozitivně. Ovšem s tím, že tatínek hodně pracuje spokojeny nejsou. Chtěly by, abych měl víc času si s nimi hrát a dělat nejrůznější činnosti, ale je to náročné.
Vám už se podařilo získat nejen mnoho ocenění, ale také patentů. Kolik dohromady?
Jsou to čtyři patenty, v současné době máme další dva podány a doufáme, že budou schváleny. Bohužel se nám je zatím nepodařilo odprodat nějaké firmě, která by o to měla zájem. Ale snažíme se, tak se to možná v budoucnu podaří.
Snažíme se posouvat výzkum stále dál, abychom byli schopni v budoucnu čelit hrozbám, které se tady aktuálně objevují.
Prof. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D., proděkan Přírodovědecké fakulty UHK
Čeho byste aktuálně chtěli dosáhnout nejvíc, co je vaším cílem?
Cílem je dokončit některé výsledky, které jsou z našeho pohledu velmi perspektivní a myslíme si, že by mohly pomoci. V poslední době jsou tady některé případy, viz kauza Skripalovi nebo kauza Navalný. Myslíme si, že bychom mohli v tomto směru přinést něco nového.
To znamená bojové látky?
Ano, ale bude to ve spolupráci se zahraničím. A pokud budou výsledky zajímavé, tak by mohly být velkým přínosem pro budoucí vědu.
Informace, které pouštíte, jsou zahaleny tajemstvím, asi nechcete být více konkrétní.
Nemáme dokončeny testy antidot, které jsme vyrobili, ale máme první náznaky toho, že by mohly být vynikající. Tak uvidíme, jak to vše dopadne. A potom bude záviset na dalším testování našich kolegů, uvidíme, jak se to vyvine. Snažíme se posouvat výzkum dál, abychom byli schopni v budoucnu čelit hrozbám, které se tady objevují. Stejně jako naši kolegové teď pracují s covidovými hrozbami, tak my se slyšíme zase v našem odvětví výzkumu vytvářet něco užitečného.
Říká prof. Kamil Musílek. Držím palce, ať se vám vydaří a děkuji za rozhovor.
Děkuji, na shledanou.
Související
-
Farmacie je sexy. Skládáte krásnou mozaiku, směje se Lukáš...
Naším hostem je šikovný student a moc sympatický muž, který si za svůj výkon ve vědeckém výzkumu nedávno odnesl jedno prestižní ocenění. O tom všem si dnes budeme p...
-
Dělat špičkovou medicínu, je jako když chce sportovec vyhrát olympiádu, říká profesor Jiří Manďák
Pátečním hostem Lady Klokočníkové z rozhlasové kavárny District V v Hradci Králové byl 11. ledna od 10:00 děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Jiří Manďák.
-
Alzheimerova choroba je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí,...
Alzheimerova choroba je strašákem tohoto století. Počet lidí postižených tímto neurodegenerativním onemocněním mozku přibývá, většinou jde o seniory nad pětašedesát...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
