Ženy jsou ve vědě vnímány jako ohrožený druh. Se založením rodiny přijde starost o děti a domácnost

Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D. z královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany.
Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D. z královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany.

Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D. z královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany se stala jednou z vítězek soutěže L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě. Porotu zaujal její projekt testování látek CB7 (cucurbit[7]uril) jakožto nosičových modelů léčiv, které by mohly ovlivnit jejich pronikání do mozku. Tak se jí zeptáme, jak všechno probíhalo. 

Řekněte nám paní docentko, co to je vlastně za soutěž?
Projekt L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě má podporovat mladé vědkyně v jejich rozvoji jistou finanční částkou, kterou mohou použít potom třeba na hlídání dětí nebo přímo na svůj další vědecký rozvoj. A je to z toho důvodu, že ženy jsou ve vědě vnímány jako ohrožený druh. Tedy z toho důvodu vznikla tato soutěž již v roce 1998. Je to celosvětová soutěž a má mnohonárodní kola. Česká republika začala soutěžit v roce 2006 a dá se říci, že je to taková podpůrná soutěž pro mladé ženské vědecké talenty.

Jana Žďárová Karasová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Minulý týden se v Praze na francouzském velvyslanectví vyhlašovaly výsledky a předávaly ceny. Jak to vypadalo?
Musím se pochlubit posluchačům, byla jsem jednou ze tří vědkyň, které získaly ocenění L'Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Jsem za to velmi ráda. Je to pro mne velká pocta, protože jsem dokázala se svým projektem zaujmout komisi.

Vědecká práce se dá zvládnout i se dvěma dětmi. Ale musím poděkovat manželovi i kolegům, kteří mě podrželi.
Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D., vítězka soutěže L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě

Takže jste zvítězila.
Byly jsme tři vítězky. Nebylo určeno první až třetí místo, ale všechny tři vítězky, které nějakým způsobem oslovily porotu, která se skládá z odborníků z Akademie věd, tak získaly toto ocenění.

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové slaví 50. narozeniny. Její studium patří k nejtěžším u nás

Studium Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy patří k nejtěžším v celé České republice

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové letos slaví 50. výročí založení. Český rozhlas Hradec Králové si tyto významné narozeniny připomeneme spolu se současným děkanem fakulty profesorem Tomášem Šimůnkem. 

Co jste na to říkala?
Byla jsem samozřejmě velmi šťastná. Manžel byl hrdý, alespoň doufám.

Teď je také důležité říci, čemu se věnujete ve své vědecké práci tady v Hradci Králové. S jakým vědeckým projektem jste zaujala porotu? Protože vy už jste byla v této soutěži před dvěma lety?
Ano, před dvěma lety. Na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany v Hradci Králové pracuji na katedře vojenské toxikologie a farmacie a to téma je také z oboru vojenské toxikologie. Před dvěma lety jsem se přihlásila s projektem, který se zaměřoval na nové metody zlepšení prostupu látek do mozku, terapeutických látek, které by mohly být využity v léčbě otrav fosforovými látkami, jako je třeba sarin. Nebo například i při otravách pesticidy.

Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D., vítězka soutěže L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě

A tam je nějaký problém, že se ono léčivo nedostane potom do mozku, když je někdo zasažen sarinem nebo něčím podobným?
Bohužel ano, protože léčivé látky, které jsou účinné, tak v sobě nesou určitou část molekuly, která znesnadňuje jejich prostup do mozku. Ovšem otravná látka do toho mozku prostupuje a právě to je ten problém. Že my to léčíme primárně na periferii, tedy v orgánech, ale mozek nedokážeme efektivně léčit. Jsou popsány různé dlouhodobé účinky a negativní efekty na mozek, které se třeba projeví až za několik měsíců.

Novičok, sarin, yperit. Obranu proti bojovým chemickým látkám vyvíjí laboratoř v Hradci Králové

Laboratoř organické syntézy

Český rozhlas Hradec Králové vám dnes představí a připomeneme práci špičkových vědců, kteří pracují v Hradci Králové. Naším hostem je plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D., vedoucí Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Už jste tedy přišla na to, jak docílit toho, aby se léčivo do mozku dostalo?
My na tom velmi intenzivně pracujeme ve spolupráci s mnoha vědeckými pracovišti ve světě, s americkým pracovištěm nebo německým, které jsou velmi renomované, případně i s izraelským. Ve své podstatě teď volíme různé strategie. Jednou z nich je ta, kterou jsem přednášela ve svém projektu. Že léčivo jakoby schováme do nosičové látky, která mu umožní prostoupit do mozku. Zvedne se tam jeho koncentrace a tím pádem účinnost. Mohlo by se tak zabránit poškození mozku. Na naší katedře také spolupracujeme s jinými vědeckými pracovišti a tam hledáme látky, které by byly účinné a zároveň by v sobě neměly onu část molekuly, která znesnadňuje ten prostup přes hematoencefalickou bariéru mozku.

Jana Žďárová Karasová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A nyní váš druhý, navazující výzkum. Ten se zase zabývá tím, aby nosič při dlouhodobějším léčení, když to řeknu laicky, nezpůsobil poškození některých orgánů. Je to tak?
Ano, je to tak. Protože jsme přišli s novou hypotézou a tím, že jsme ji začali testovat, tak jsme zjistili, že i ona nosičová látka, když se podává ve vyšších koncentracích, by mohla poškodit organismus, především ledviny. Samozřejmě v dávkách, ve kterých bychom to dávali v rámci terapie, to nebezpečné není. Nicméně nás napadlo, že by se tato látka mohla kumulovat v organismu a potom by mohla způsobit nějaký toxický efekt. Tedy můj druhý navazující projekt byl na toto téma. A myslím si, že přinese zajímavá zjištění, až budeme na konci.

Věda je cesta (ilustrační foto)

Takže problém vzniká, kdyby se léčilo užívá dlouhodobě, je to tak? Může u člověka dojít k poškození orgánů. Pokud léčení trvá krátkodobě, tak nehrozí žádné postižení?
Tam by nemělo hrozit žádné postižení, nicméně kdybychom tyto nosičové systémy chtěli použít v léčbě standardních, dlouhodobých nemocí, jako je třeba Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova choroba, která souvisí také s poškozením centrálního nervového systému, tak tam už by samozřejmě nějaké riziko bylo větší. Protože dlouhodobější terapie by vedla ke kumulaci. Tím se teď aktuálně zabýváme.

Doc. PharmDr. Jana Žďárová Karasová, Ph.D., vítězka soutěže L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě

To je onen projekt, se kterým jste zvítězila v soutěži.
Ano. Je to sice primárně vojenský výzkum, ale tato část výzkumu má přesah i do civilního lékařství, protože samozřejmě existuje spousta prací, které popisují využití tohoto nosičového systému jako možného v terapii za pomoci různých léčiv.

Co vás přivedlo k vědě, paní docentko? Hrála jste si jako malá holka spíše se zkumavkami než s panenkami?
Myslím, že úplný prvopočátek byl už na základní škole, protože jsem měla skvělého profesora chemie, který mě velmi inspiroval, velmi intenzivně se mi věnoval, připravoval mě i na chemické olympiády. Já jsem zvítězila v krajském kole a podobně. Tam už byl takový začátek. Bavilo mě to, prostě přírodní vědy to bylo moje. Tomu já jsem rozuměla, matematika, fyzika, chemie a zejména biologie.

Farmacie je sexy. Skládáte krásnou mozaiku, směje se Lukáš Lochman, držitel vědecké ceny Sanofi

Lukáš Lochman, držitel prestižní vědecké ceny Sanofi, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem je šikovný student a moc sympatický muž, který si za svůj výkon ve vědeckém výzkumu nedávno odnesl jedno prestižní ocenění. O tom všem si dnes budeme povídat s Lukášem Lochmanem, studentem královéhradecké farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.

A jak to pokračovalo?
Potom jsem se přihlásila na vysokou školu, vybrala jsem si Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové, která má velice široký záběr. Dokáže produkovat lidi nejen do lékáren, ale zkrátka lidi s výborným vědeckým backgroundem v oblasti výzkumu léčiv. Takže to vše hrálo svou roli.

Vy jste na začátku říkala, že vědkyně, to je takový ohrožený druh. Takže muži to mají v tomto oboru snazší?
Malinko ano. Samozřejmě záleží vždy na každém jednotlivci, ale možná posluchači slyšeli pojem skleněný strop ve vědě, což je známé u žen. Popisuje se to tak, že ženy nastupují ve velké míře na vysoké školy. V podstatě je větší poměr vysokoškolaček než vysokoškoláků, ale přesto ženy dodnes nejsou ve vedoucích pozicích. Je to z toho důvodu, že po vysoké škole nastoupí na postgraduální studium, tam je ten poměr velmi často ještě vyrovnaný, nicméně po postgraduálu, pokud trvá pět, někdy i sedm let, tak už přichází doba, kdy ženy zakládají rodiny. Pokud mají partnery a rodiče, tak jsou velmi často v určitém tlaku, že je ten správný čas - teď nebo nikdy. Protože potom už to nebude biologicky možné. Takže založí rodinu, starají se o děti, pečují o ně, o manžely, o domácnost. A ta práce jde trošku na vedlejší kolej.

Věda je cesta (ilustrační foto)

Založení rodiny je tedy pro ženy vědkyně ten hlavní problém.
Řekla bych, že ano. Protože u vědce se většinou počítá s tím, že pokud dokončí postgraduál, tak se už stává takovým samostatným prvkem, který sám za sebe pracuje, je plnohodnotným vědeckým pracovníkem. A zároveň po tom postgraduálu je takové nejtěžší období ve vědecké kariéře, protože se čeká, až dosáhnete docentury. Tam se musí udělat nejvíc vědecké práce.

Ale na druhou stranu vy jste jasným příkladem, že se ta vědecká práce dá zvládnout, protože máte dvě děti.
Ano, mám čtyřletého a ročního syna. A jsem za ně moc ráda. Moc ráda se o kluky starám.

Vítězky soutěže L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě

A docenturu jste zvládla.
U prvního syna jsem ji podávala dříve, než měl rok.

Asi máte i hodného manžela, který vás podporuje.
Ano, samozřejmě. A nejen hodného manžela, ale i kolegy, kteří mě nějakým způsobem podrželi v této části mého života.

Jakub Schmidt a Jana Žďárová Karasová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Paní docentko, ještě jednou moc blahopřejeme k vašemu úspěchu. Děkuji za rozhovor a přeji vám, ale i všem ostatním ženám, vědkyním, ať se necítíte jako ohrožený druh. Ať se to zlepší.
Věřím, že se to zlepšovat bude. Děkuju, na shledanou.

Spustit audio

Související