Ráda poznávám střípky nejrůznějších druhů divadla, usmívá se hradecká herečka Štěpánka Todorová

Jinak Štěpánka hraje i v Dejvickém divadle, v Divadle Na zábradlí, Stavovském divadle, vidět jsme ji mohli v některých seriálech a mezi její dovednosti patří hra na klavír i ukulele, akrobacie, lezení na stěně, tanec, lyže, a dokonce snowboarding.

Štěpánka Todorová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Byla jste už letos na lyžích? Během Vánoc bylo na horách pěkně.
Bohužel ne, vůbec jsem to nestihla. Musela jsem už 2. ledna začít pracovat v Praze. Ale moc bych chtěla na hory vyrazit. Už to ale několikátý rok nestíhám.

Čtěte také

Rozpad a rozklad všeho křičí z dnešního světa. Režisér Hába a jeho Král Lear v Klicperově divadle

Král Lear, to je vaše první divadelní práce v Hradci Králové. Jak se inscenace povedlo? Co tam hrajete?
Já jsem prostřední zlá sestra Regan. A myslím si, že se to povedlo. Určitě doporučuji všem, aby si do divadla zašli. Představení je to trošičku jiné, neobvyklé a nevšední, než jsou možná lidé zvyklí. Je to zaktualizované a má to jiný jazyk. Možná není úplně pro všechny, ale vesměs má úspěch.

Jak vás přijali v hereckém souboru v Klicperově divadle v Hradci Králové? Jaké to je, když herec přijde do svého prvního angažmá po škole?
Vždy z toho bývají takové historky, že když přijde někdo mladý, tak se musí hodně dlouho začleňovat a že ho ti starší herci neberou. Ale myslím, že se to i s dobou posouvá, já jsem to teď měla v Hradci úplně příjemné a všichni jsou tu na mě jsou hodní. Ale bála jsem se, to jo. Pořád ještě nejsem stoprocentně uvolněná, to ještě mi chvilku bude trvat. Ale je to fajn.

Ráda si zkouším filmový plac. Baví mě to. Je to něco úplně jiného než divadlo. Docela jsem si zamilovala ten jiný způsob práce.
Štěpánka Todorová, herečka

Jak přišlo, že zrovna Hradec Králové je vaše první angažmá?
To bylo právě přes Michala Hábu, protože my jsme se znali z DAMU, on pak byl na nějakých našich představeních a byl ve spojení s Martinem Satoranským, dramaturgem Klicperova divadla. Dal mu vědět, protože tady sháněli mladou holku. Byli se s Pavlem na mne podívat a vzniklo to. První Lear.

Čtěte také

Návštěva u herečky Lenky Loubalové a jejích historek, které napsal sám život: Humor, víno a zpěv

Dobře to dopadlo a vzali vás do Hradce Králové. Odkud vůbec pocházíte, Štěpánko? Vy jste se narodila v roce 2000, část rodiny máte na Slovácku, část v Brně, ale prý i snad v Bulharsku?
Ano. Můj dědeček byl z Bulharska.

Možná odtamtud máte ten temperament?
Možná ano. Ale to bude i ze Slovácka, řekla bych. Jinak já jsem z Brna.

Jaká byla tedy cesta do Prahy na divadelní akademii? Protože v Brně mají svoji divadelní školu, Janáčkovu akademii múzických umění.
Já jsem ale chtěla vyloženě na alternu v Praze. Věděla jsem, že chci určitě dělat herectví a alterna byl takový můj sen. A vlastně jsem i chtěla z Brna vypadnout.

Vy jste hrála také v různých v seriálech.
To byly takové epizodní role v kriminálkách. A zajímavá pro mě byla Dcera národa. Všechno jsou to ovšem takové malé roličky. Ale ráda si zkouším filmový plac. Baví mě to. Je to něco úplně jiného než divadlo. Hodně dlouho jsem si k tomu hledala vztah. Nejdříve mě to moc nebavilo, člověk jen pořád čekal a pak minutka hraní. Ale teď jsem si to docela zamilovala, ten jiný způsob práce.

Ve třetí třídě jsme hráli Lakomou Barku a já měla titulní roli. Strašně mě to bavilo, tak jsem si říkala, to je super, to budu dělat.
Štěpánka Todorová, herečka

A v létě jste točila dokonce film, je to tak?
Ano, to je film Pod parou. Je to scénář dánského filmu Chlast. Jen ti čtyři hlavní hrdinové jsou tady ženy, učitelky. Takže je to prohozené. A já jsem jedna ze studentek. Je to o tom, že ty učitelky mají syndrom vyhoření a začnou si udržovat hladinku. Ze začátku je to skvělý pocit, začínají být hodně produktivní a veselé. Ale pak se to začne zvrhávat a následují různé peripetie. Takže je to víceméně drama.

Čtěte také

Všechny role jsou vlastně o lásce a vztazích. Podobně jako v životě. Usmívá se Natálie Holíková

Jak jste se dostala k herectví? Byl to váš sen odmalička? Předváděla jste se ve škole jako malá holka?
Mám takovou historku. Ve třetí třídě jsme hráli Lakomou Barku a já hrála titulní roli. Strašně mě to bavilo, jak je ta postava expresivní. Moc jsem si to užívala a chodili za mnou všichni rodiče a byli nadšení. Tak jsem si říkala, to je super, to budu dělat. Pak jsem začala chodit do dramaťáku a na gymplu jsem chytila moc dobrý autorský soubor se skvělou vedoucí. I ve mně vzbudila autorský zájem. Tak to jsem už pak byla pevně přesvědčená, že chci herectví dělat.

A studovala jste katedru Alternativního a loutkového divadla v Praze. Co se tam učí jiného než na klasickém herectví?
Původně to vzniklo jako loutková katedra, ale teď je to spíše o nějakém experimentu nebo jiných způsobech, jak dělat divadlo kromě činohry. Zásadní rozdíl je v tom, že tam máte herecké workshopy a pedagogové se střídají. Učíte se různým druhům divadla. Můžete se setkat třeba i s pantomimou. A já ráda poznávám střípky různých divadel.

Čtěte také

Od poslechu a vyprávění pohádek po první herecké angažmá v Klicperově divadle. Cesta Martiny Czyžové

Vaší velkou předností je také zpívání. Máte kapelu Hihi haha holky.
To je naše dívčí rapová kapela. Hudbu nám dělá Matěj Šíma s jeho hudebním jménem Taťko Maťko, to jsme mu dali s Elenkou Novotnou, se kterou jsem v kapele. Teď děláme druhé album s názvem Dobrodružství Jessicy a Angie. Moc se na to těšíme.

Vy toho děláte tedy opravdu hodně. Dokážete třeba jen tak ležet a koukat?
To je pro mě těžké. Hodně bych se toho chtěla naučit. Jsem typ člověka, kterého stresuje, když má volno.

Jaká práce vás čeká v Klicperově divadle v Hradci Králové?
V listopadu jsme začali zkoušet Slučitelné díly od Tomáše Ráliše, to je jeho autorská věc a také to režíruje. Premiéra bude 24. a 25. ledna. Hudbu tam rapové duo Past, takže se máte na co těšit. Určitě se přijďte podívat.

Štěpánka Todorová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Štěpánka Todorová, herečka a nová posila hereckého souboru hradeckého Klicperova divadla, byla dnes naším hostem. Děkuji za rozhovor a ať se vám v Hradci líbí.