Novičok, sarin, yperit. Obranu proti bojovým chemickým látkám vyvíjí laboratoř v Hradci Králové

30. leden 2019

Český rozhlas Hradec Králové vám dnes představí a připomeneme práci špičkových vědců, kteří pracují v Hradci Králové. Naším hostem je plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D., vedoucí Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.

Čím se vlastně pane docente u vás na katedře toxikologie a vojenské farmacie zabýváte? Kdybyste to měl nám laikům vysvětlit?
Naše pracoviště se zabývá vývojem tzv. zdravotnických protiopatření proti účinkům bojových chemických látek. Tyto prostředky vyvíjíme pro Armádu ČR. A pod těmi zdravotnickými protiopatřeními si můžeme představit antidota neboli protijedy. Například proti nervově paralytickým látkám, jako je sarin nebo látka VX nebo případně yperity. A dále vyvíjíme dekontaminační prostředky, které mohou dezaktivovat, odmořit kůži člověka zasaženého některou z těchto látek.

plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Poslal jste mi přehled nejdůležitějších projektů. Já se přiznám, že jsem tomu vůbec nerozuměl, protože jsou to samé latinské názvy. Zkrátka, jestli jsem to správně pochopil, vyvíjíte nové způsoby ochrany před nebezpečnými chemickými látkami.
Ano. Když to shrnu, zabýváme se permanentní modernizací antidotní výbavy. Protože je zapotřebí reagovat na nové hrozby v této oblasti a zdokonalovat stávající prostředky. Aby Česká republika, která je považovaná v této oblasti v rámci států NATO za poměrně vyspělou zemi, udržela krok se světem.

Díky válečným konfliktům nám tyto látky připomněly nutnost naší připravenosti. Stále se učíme, abychom na ně mohli reagovat.
plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D., vedoucí Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví UO

Už jste některé ty hodně nebezpečné látky, o kterých slýcháme třeba i v televizním zpravodajství z poslední doby, vyjmenoval.
Jedná se o látky jako je například sarin, tabun nebo sirný yperit, případně látka VX. To jsou látky, které byly v poslední době použity buď v íránsko-iráckém konfliktu, případně v Sýrii. Jsou to látky, o kterých je známo, že je stále mohou některé země vlastnit. A díky válečným konfliktům nám tyto látky znovu připomněly nutnou oblast připravenosti, ať se to týká zdravotnické ochrany nebo dejme tomu IZS pro případ zásahu. To je důvodem, proč se v této oblasti jde dál a nějakým způsobem se učíme, abychom na to mohli reagovat.

Naši vojenští lékaři vyjíždějí do světa a tam pomáhají. Dělá to dobré jméno republice i armádě

Vojáci Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany cvičí na mise

V Hradci Králové se tento týden uskuteční již čtvrtý ročník největší konference v České republice, která se věnuje problematice poskytování všech úrovní zdravotnické péče ve válečných zónách a také v oblastech zasažených nějakou přírodní katastrofou. 

Zmínil jste látku VX. Není to ona, co zafungovala jako velice účinná zbraň na bratra vůdce KLDR Kim Čong-una?
Jedná se v podstatě o tuto látku, ano. Z těch dostupných zdrojů spíše vyplývá, že tato látka mohla být použita ve své tzv. binární formě, jelikož sama o sobě je vysoce toxická a jedovatá. Člověk, který by jí chtěl někoho otrávit, tak by byl otráven poměrně rychle sám. Avšak v případě použití binární formy, tam figurovaly dvě ženy a jednou z možností je, že každá z nich měla polovinu oné chemické struktury této vysoce toxické látky. Každá ji nanesla na obličej, kde došlo k reakci, vznikla samotná vysoce jedovatá látka a následně došlo k otravě. Což by vysvětlovalo, že obě ty ženy útok přežily, byť s lehkou otravou.

Takže když se ta jedovatá látka rozdělí, tak není nebezpečná?
Je nebezpečná, ale ta nebezpečnost je řádově několikanásobně nižší než vlastní látka VX. Když se potom ty dvě části spojí, tak vznikne vysoce toxická látka.

Biochemická laboratoř

Co Novičoky? Ty mě zajímají v souvislosti s nedávnou událostí ve Velké Británii a otravou agenta Skripala a jeho dcery. Také jste to jistě sledoval.
Určitě. Jedná se o malou skupinu látek, která byla údajně vyvíjena v Sovětském svazu. Označovány jsou souhrnným názvem Novičoky. Nicméně Sovětský svaz nikdy tuto skupinu látek oficiálně nepotvrdil, na rozdíl například od tzv. ruské látky VX, což je takový ekvivalent americké látky. Liší se trochu chemickou strukturou. Ta byla deklarovaná a byla zlikvidovaná, kdežto tyto látky nebyly nikdy oficiálně přiznány. To rozkrytí nastalo díky tomu, že ruští vědci, kteří se na tom vývoji podíleli, zveřejnili informace o tomto údajném programu. Opět to nikdy nebylo potvrzeno. A ta skupina látek je přisuzovaná území bývalého Sovětského svazu nebo Ruské federace.

Fakultní prsten pro nadporučíka Jiřího Kotka z Univerzity obrany. A v srpnu na další misi do Iráku

Nadporučík doktor Jiří Kotek při přebírání ocenění

Student medicíny na Univerzitě obrany v Hradci Králové Jiří Kotek, účastník několika zahraničních misí, získá za své mimořádné výsledky prestižní ocenění. Podle amerického zvyku na vojenských vysokých školách, obdrží v pátek 29. června takzvaný fakultní prsten. Ten dostává nejlepší ze studentů - vojáků.

Kdyby byl Novičok někdy v České republice, jak se o tom také před nedávnem mluvilo, tak by byl u vás v laboratoři?
Naše pracoviště tyto látky rozhodně nemá a doposud nebyla oficiálně ani rozkryta chemická struktura oné látky, která byla použita v Salisbury. I přesto, že byly provedeny rozbory, byla provedena nějaká identita, tak my strukturu té látky neznáme. Chtěli bychom se proto v budoucnu věnovat možným formám této látky, máme některé struktury, o kterých si myslíme, že jsou velmi pravděpodobné. A chtěli bychom se zabývat tím, zda naše stávající antidotní výbava, to znamená naše protijedy, zda by mohly proti těmto látkám být účinné. Protože se jedná o kategorii nových hrozeb, na které my musíme být připraveni. A musíme na ně umět reagovat.

Chemici a toxikologové vždy potřebují mít onu samotnou látku, aby proti ní vyvinuli protijed a protilátku?
Samozřejmě, protože vývoj protilátek zahrnuje několik kroků. Ten první krok, protože tyto látky, i když směřují na konci k člověku, nemůžeme zkoušet na lidských dobrovolnících. Začíná vývoj tzv. in vitro - ve zkumavce, kdy tam zkoušíme na proteinech, na těch strukturách v těle, které látky poškozují. Zkoušíme účinek těchto látek a zkoušíme ho zvrátit dostupnými protijedy, které máme. Pokud zjistíme, že by nebyly účinné, snažíme se obnovit jejich chemickou strukturu tak, abychom dospěli k látce, která dokáže ony biologické struktury v případě nervově paralytických látek jsou to enzymy, které souvisí s přenosem nervových signálů, kdy dochází k paralýze toho přenosu, která nám tento přenos zpátky obnoví a to obměnou jejich chemické struktury.

Behaviorální laboratoř

V jakém skupenství jsou vůbec veškeré tyto jedy?
Tyto látky bývají v anglosaské literatuře označovány jako nerve gases, to znamená nervové plyny. Ale za běžné teploty jsou to kapalné látky, které mají poměrně vysokou teplotu varu, obvykle nad sto stupňů. Nicméně řada z nich se velmi dobře vypařuje, jako například sarin a další. Naopak špatně se vypařuje látka VX, která je spíše vhodná pro zamoření terénu. Ale nejedná se o látky, které by byly čistě jen v plynném skupenství za běžné teploty, například při 20 stupních Celsia.

Novičoky jsou tedy také v kapalném skupenství?
Z těch možných struktur, které přicházejí v úvahu, tak by se jednalo převážně o kapalné látky těch popisovaných derivátů, které byly dříve zveřejněny. Je tam prostě více sloučenin, které by mohly potom být i v pevném skupenství, většina ovšem v kapalném.

Cyto genotoxická laboratoř

Jak dlouho potom vydrží v terénu tato látka? Třeba když se vrátíme k těm Novičokům.
To je velmi obtížné predikovat, protože neznáme opravdu onu chemickou strukturu. Z toho, co je dostupné, by se mělo jednat o takové středně stabilní až případně i stabilní látky ve srovnání s látkami, které byly použity například v Sýrii, jako je sarin. Tam se jedná o látku, která se relativně velmi rychle vypařuje. Terén může zamořovat po dobu několika hodin, případně dní. Ale to v případě, že jsou velmi nízké teploty a klimatické podmínky tomu vyhovují. Jinak zvýšená teplota a srážky zapříčiňují to, že taková látka v terénu vydrží poměrně krátkou dobu.

Čtěte takéFakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany

Jak složité je vyrobit takovou nebezpečnou látku? Teď mě napadá otázka, jestli je to jen otázka velkých vědeckých pracovišť, jako je například to vaše, nebo se dá vyrobit i někde doma na koleně?
V závislosti na druhu té látky. Zda se jedná dejme tomu o sarin nebo o látku VX, tak ona výroba není složitá. Není úplně jednoduchá, ale není složitá. Samozřejmě se jedná o tak vysoce jedovaté látky, že jejich výroba musí probíhat za určitých bezpečnostních opatření a je velmi riziková. Takže ta příprava, řekl bych, na papíře vypadá jednoduše, ovšem v praxi to provedení s velkým rizikem otravy až tak snadné není.

plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Tak jste mě aspoň trošku uklidnil. Vedoucí Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D., byl naším hostem. Moc děkuji za zajímavé povídání. A těším se zase příště na další setkání.
Já děkuji za pozvání, budu se těšit. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související