Kamil Kuča, rektor UHK: „Doba přináší velké výzvy. Výuka se může posunout hodně do online prostředí“
Začal nový školní rok, žáci se zase vrátili po prázdninách zpátky do lavic. To se tedy týká základních a středních škol, akademický rok na vysokých školách začíná trošku později. Ale zeptáme se rektora Univerzity Hradec Králové, prof. Kamila Kuči, jestli se jako kluk po prázdninách do školy těšil.
Tak jak to bylo pane profesore, těšil jste se jako kluk v září do školy?
Když posledního června skončila škola, tak jsem se těšil na prázdniny a už jsem se do školy nechtěl vrátit. Ale na druhou stranu se mi už na konci prázdnin stýskalo po spolužácích a těšil jsem se. Navíc jsme měl základní školu přes ulici, takže jsem byl mezi prvními, kteří čekali před branami.
Jako kluk jsem se se po prázdninách už těšil do školy. A moje maminka na to byla patřičně hrdá. I dnes mi to stále připomíná.
prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., rektor Univerzity Hradec Králové
Takže jste se těšil.
Těšil jsem se a moje maminka na to byla patřičně hrdá. I teď mi to v mém věku 42 let skoro pokaždé, když ji vidím, připomíná. A bohužel to připomíná i mým dětem a ty z toho moc nadšené nejsou. Můj nejstarší syn Kryštof jde dnes poprvé na hradecké Biskupské gymnázium, jsem moc pyšný otec, že se tam dostal. A další dvě, Adélka a Matouš, jdou na Základní školu Gočárova do šesté a osmé třídy.
A těší se jako jste se těšíval vy?
Myslím, že ten nejstarší se těší, protože to bude něco nového. Je to první den v nové škole. A další dvě děti se už asi těší méně. Matouš, ten nejmladší, není až tolik po mně, je spíš po mém tátovi, který byl takový rošťák. Tak ten se moc netěšil. Ale určitě se těšil na své kamarády.
Čtěte také
Dětem asi chybí sociální kontakt. Žáci měli takové řekněme prodloužené prázdniny, co univerzita a covid? Hodně vás ovlivnil v uplynulém půlroce?
Samozřejmě. Univerzitu, studenty i akademiky to ovlivnilo enormně. Z v uvozovkách nepřipravenosti, že něco takové může být, nikdo z nás takovou krizi nezažil, jsme museli přecházet na online výuku, na nákup hardwaru a softwaru, abychom mohli učit studenty. A potýkáme se s tím stále, snažíme se teď v mezičase mezi první a případnou druhou vlnou, připravit univerzitu tak, abychom mohli se začátkem semestru plně fungovat. Dovybavujeme se a čekáme co přijde z ministerstva školství a z ministerstva zdravotnictví. Protože situace se bohužel v současné době stále mění jako na houpačce.
Pro vás jako univerzitu to muselo být složité i v tom, že jednou z vašich priorit je mezinárodní kontakt studentů, hodně zahraničních studentů se učí tady u nás a naopak vaši studenti jezdí do světa.
Přesně tak. My jsme umožnili zahraničním studentům, kteří to chtěli, aby se vrátili domů. A naopak o ty, kteří tady chtěli zůstat, jsme se starali. Museli jsme bohužel zrušit všechny letní školy pro zahraniční studenty, což nás stálo nemalé peníze. Také obsazenost kolejí byla mnohem nižší, což se podepsalo ekonomicky na škole. Je to taková spojitá láhev se spoustou hrdel a my bohužel čelíme skoro na každém kroku něčemu, co je spojeno s covidem. I teď se studenti zahraniční bojí, v některých zemích může být vstup do České republiky nedoporučován. Uvidíme, jak to bude s počtem nakažených, kde budeme na pomyslných semaforech pro jiné země a jak se budou bát k nám přijet. To platí ovšem i naopak, nedoporučujeme našim akademikům a studentům vyjíždět do rizikových zemí. Nicméně z první vlny už máme nějaké postupy a zkušenosti. Připravujeme speciální covidový web, kde se akademici a studenti vše dočtou, abychom byli připraveni na další vlnu.
Čtěte také
Chtěl bych také připomenout, že jste významný, světově uznávaný toxikolog. Tak se zeptám na váš názor jako odborníka, na onu pandemii. Je to záležitost, se kterou se musíme všichni nějakým způsobem sžívat. Jaký je tedy váš názor na koronavirus?
Jako toxikolog se necítím být epidemiologem nebo virologem, nicméně s ohledem na to, že se dlouhodobě zabývám vývojem léčiv, tak jsem trošičku z biomedicíny pochytil. Osobně mi na tom celém vadí, že častokrát renomovaní lidé, kteří rozumí dané problematice, viz profesor Prymula nebo docent Maďar, tak jejich názory jsou často ovlivňovány politikou a ekonomickými aspekty. A jejich rozhodnutí, ať z mého pohledu jsou výborná, tak se mění. To je podle mě zásadní. Samozřejmě chápu blbou náladu lidí, kteří neradi nosí roušky, ale zrovna tito pánové jsou tak renomovaní a mají názory, které mají pomoci současnému dění.
A kde se virus vzal? Je přírodního původu? O tom se taky hodně mluvilo.
Já osobně se přikláním k přirozené cestě. Četl jsem spoustu knížek o virech, ebole a podobně, a jsem v zásadě pro přirozenou cestu, žádné science-fiction bych v tom nehledal. Nemyslím si, že to někomu uteklo z laboratoře.
Připravujeme strategický záměr, který ovlivní směřování naší univerzity na příštích 10 až 15 let. A technologie vše posunují stále dál.
prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., rektor Univerzity Hradec Králové
Čtěte také
Pojďme zpátky ke škole. Akademický rok začíná v druhé polovině září. Co teď tedy aktuálně řeší rektor Univerzity Hradec Králové?
Zásadní věc, která nás teď ovlivňuje při přípravách a ovlivní směřování celé naší univerzity po dobu příštích 10 let, je strategický záměr univerzity, který musíme připravit. De facto musíme predikovat, kde bude společnost za 10 nebo 15 let, dejme tomu v roce 2030. A na základě těchto predikcí musíme připravit strategický záměr univerzity. Trošku je to hádání z věštecké koule. Ale je to také o tom, sledovat futurologické servery a predikční studie, kam budou směřovat jednotlivé disciplíny. A toto zapsat do strategie a připravit naši univerzitu, aby správně vzdělávala lidi této doby.
Můžeme nahlédnout do oné strategie? Bude ovlivněna i covidem v současnosti?
Určitě, jedna z takových zásadních věcí je právě virtuální prostředí a výuka online. Ta se spustila spíš jako náhradní řešení v covidové době, ale do budoucna je predikováno, že výuka bude postavena zejména na online přes různé speciální servery. I zahraniční studenti by nemuseli prezenčně jako jezdit přímo do České republiky, ale budou učeni a následně i testováni online. Potom jim pošleme diplom. Může to být jeden z možných scénářů výuky.
Univerzita Hradec Králové
byla založena roku 1959. Nabízí studium více než 100 oborů na čtyřech fakultách - Fakultě informatiky a managementu, Filozofické fakultě, Pedagogické fakultě a Přírodovědecké fakultě. Studium probíhá v bakalářském, magisterském a doktorském stupni, v prezenční i kombinované (dálkové) formě.
A také naši studenti, kteří jsou v České republice, budou moci chodit jen na specifické předměty, kde je nutné být přítomen přímo na pracovišti nebo v laboratoři. Například syntézu nových látek v rámci chemie neuděláte online. To samé je výuka hry na hudební nástroj, i když i s tím se popasovali zaměstnanci univerzity a častokrát studenti hráli někomu online na druhé straně u počítače. I technologie vše posunují stále dál, uvidíme, kam nás to bude směřovat. Částečně jsem změnil i svůj prorektorský tým, nabral jsem dva mladé schopné prorektory, tak všichni by ve své gesci měli udělat nějaký výhled do budoucna a strategii aktuálně modifikovat.
Doba covidová nám přináší velké výzvy. I na Univerzitě Hradec Králové. Naším hostem byl její rektor, profesor Kamil Kuča. Děkuji a na shledanou.
Na shledanou.
Související
-
Univerzita Hradec Králové tiskne na speciální 3D tiskárně robota. Soutěží s ním o 10 milionů dolarů
Studenti a učitelé Fakulty informatiky z Univerzity v Hradci Králové staví robota. Přihlásili se s ním do světové soutěže ANA Avatar, ve které je výhrou 10 milionů dolarů.
-
Vědci z hradecké univerzity budou ostřelovat jabloně laserem a pomohou efektivně pečovat o sady
Za pomoci dronů, multispektrálních kamer a laserů vyvíjí přírodovědci z Univerzity Hradec Králové unikátní metodu, která usnadní pěstitelům starost především o sady.
-
7 000 let starou obchodní stanici s kamennými nástroji objevili archeologové z hradecké univerzity
Při výzkumu v trase úseku dálnice D11 severně od Hradce Králové učinili archeologové unikátní objev. Našli zřejmě 7 000 let starou obchodní stanici s kamennými nástroji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
