Zdánlivá anonymita a také to, že se nedíváte lidem do očí, přispívá k vulgarizaci on-line komunikace

JUDr. Ondřej Moravec, Ph.D. z Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové hovoří v naší radioporadně na téma: hranice naší svobody projevu.

V on-line prostředí padají zábrany. Naše projevy na sociální sítích jsou ale veřejnou komunikací se všemi důsledky s tím spojenými.
JUDr. Ondřej Moravec, Ph.D., Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové

Můžeme si tedy říkat opravdu co chceme?
Určitě nemůžeme. Naše vyjadřování je sice v obecné rovině kryto svobodou projevu, která je základním právem chráněným podle Listiny základních práv a svobod, nicméně i pro svobodu projevu platí, že ji stejně jako jiná pravá můžeme omezit, a to buď v zájmu ochrany jiných základních práv, jako je třeba právo na soukromí.

Ondřej Moravec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Nebo v zájmu ochrany veřejných zájmů, které také požívají právní ochrany. A které se mohou a dost často také dostávají se svobodou projevu do kolize.

Říká se, že naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho druhého. To je asi pravda, ale kde je už ta hranice, kam bychom jít neměli?
Z hlediska právního platí, že svoboda projevu pokrývá i vyjádření a dělení, která jsou nepříjemná, kontroverzní, šokující třeba i zraňující.

Čtěte také

Dezinformace jsou jako rakovina. A boj s nimi závisí na tom, jak máte vzdělanou politickou elitu

Je pomluva trestným činem?
Pomluva je trestným činem, ale ta trestnost je podmíněna jednak tím, že ten, kdo pomluvu šíří, tak činí vědomě. Tedy ví, že šíří nepravdivé informace. A druhá základní podmínka, která aktivuje postih prostředky trestního práva, spočívá v tom, že se musí jednat o to, čemu říkáme skutková tvrzení, tedy fakta.

Jinými slovy řečeno, pomluvy se nemůžete dopustit tím, že šíříte svůj názor, co si myslíte a v co věříte. Ale jen když říkáte něco, co je ověřitelné, co dokážeme vyhodnotit, jestli to je pravda nebo není.

Čtěte také

Nevěřte všemu, co na netu vidíte! Kluci Darek a Jakub s filmem o fake news vyhráli Febiofest

Co zvažovat na miskách vah, když tedy něco vypouštíme do veřejného prostoru?
To je odvislé právě od intenzity ochrany, kterou svobodě projevu poskytuje třeba naše Listina základních práv svobod nebo i mezinárodní smlouvy o lidských právech, jako například Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která pak je chráněna Evropským soudem pro lidská práva sídlícím ve Štrasburku.

To jsou mechanismy, které mají za cíl svobodu projevu a další základní práva chránit, zajišťovat jejich dodržování a naplňování ve všech státech, které jsou těmito katalogy základních práv vázány.

Čtěte také

Východočeská muzea a galerie proti válce. Společně vyrazila do boje proti takzvaným fake news

Jistě si všichni vážíme svobody, i když s ní možná zatím neumíme úplně dobře nakládat. Zatím stále hledáme, co je přípustné a co už není?
Státy jako je Česká republika, které mají stále ještě relativně čerstvou zkušenost s totalitním systémem, který na základní lidská práva nebral žádné ohledy, tak je pravda, že mohou zacházet se svobodami malinko odlišně od států, které považujeme za zavedené demokracie.

Na druhou stranu to, co nyní kolem sebe dnes pozorujeme, ať už to je problematika fake news či svoboda projevu na sociálních sítích, to jsou nové jevy a trendy, které se promítají nejen v našem právním prostředí v české společnosti, ale poměrně podobným způsobem i v těch zavedených demokraciích.

Čtěte také

Děti nemají zkušenosti s filtrováním informací. Pomozte jim zvládat nebezpečí internetu

On line prostředí, to je určitě fenomén dnešní doby. Jak se chování lidí změnilo? Měli bychom umět včas zapnout náš radar a vědět, co už ne? Co když takový radar někdo v sobě nemá?
Když ten radar někdo nemá, tak se může velmi snadno ocitnout v nepříjemné situaci. Ta může být vyvolána nejen působením právních nástrojů, že ho někdo v krajním případě zažaluje nebo úplně v tom nejextrémnějším případě, že s ním bude zahájeno trestní stíhání.

Ale následky našeho nefunkčního radaru mohou být i v podobě nějakého společenského odsouzení, takový člověk může být podroben zdrcující kritice veřejného mínění, může být svým způsobem ostrakizován ve společnosti. To vše jsou důsledky, které jsou v mnoha aspektech a mnoha lidem více nepříjemné než vyvození nějakých právních důsledků.

Čtěte také

Přemýšlej než klikneš. Jsme obezřetní, když nás někdo osloví na ulici. Stejné je to na internetu

V on line prostředí některým lidem opravdu rostou křídla. Mají pocit anonymity, nikdo je nevidí, takže si mohou dělat úplně co chtějí.
On line prostředí k tomu svádí a prvek anonymity, byť někdy jen zdánlivé, že nad vámi není bezprostřední kontrola a že třeba nedíváte tomu, koho kritizujete, do očí, to vše jsou aspekty, které mohou přispívat k tomu, že padají zábrany.

Potom se v online médiích a na sociálních sítích můžeme dočíst něco, co by normálně lidé ve veřejné sféře vypustili z úst. Musíme si ale uvědomovat, že komunikace na sociální sítích je veřejnou komunikací se všemi důsledky s tím spojenými.

Čtěte také

Nebezpečí online světa. Bezpečný internet a kyberšikana. Poradí vám Mgr. Jaroslav Mareš

On line prostor je plný výhrůžek a nenávistných komentářů. Dá se s tím vůbec něco dělat?
Je to ohromná výzva pro právníky, kteří se zabývají tvorbou práva. Nějaké aktivity v tomto směru vyvíjí instituce Evropské unie, ale praktická uplatnitelnost těchto nástrojů je nízká.

Je to ovlivněno i tím, že internetové prostředí je stále ještě poměrně nové a je delokalizované. To znamená, že je velmi obtížné uplatnit na nadnárodní komunikační platformy vnitrostátní právní řád nějaké země.

Ondřej Moravec a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s JUDr. Ondřejem Moravcem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.