Dezinformace jsou jako rakovina. A boj s nimi závisí na tom, jak máte vzdělanou politickou elitu

Čtěte také

Nevěřte všemu, co na netu vidíte! Kluci Darek a Jakub s filmem o fake news vyhráli Febiofest

Jakube, co to vůbec ty dezinformace jsou a jak se dají použít a zneužít? Fake news se tomu také říká, ne?
Říká se tomu fake news, jenže trošku je problém v tom, že tento termín už někteří lidé zneužívají. Typicky například prezident USA Donald Trump tím prostě označí kohokoliv s kým nesouhlasí. Takže tento termín nemáme úplně rádi. Dezinformace je termín, který používala už sovětská KGB a označuje to šíření nepravdivých informací s cílem ovlivnit společnost. Ono to je trošku jiné, než když k vám přijedou tanky. Pokud chce jeden stát ovlivnit druhý, má několik možných nástrojů, jak to udělat. Může to dělat diplomaticky, vojensky, ekonomicky anebo to může dělat informačně. Ta informační cesta je nejlepší v tom, že protivník si jí nejhůře všimne, je to takové plíživé a pomalé. Je to jako rakovina. A funguje to tak, že šíříte co největším počtem kanálů takové informace, které způsobí reakci, kterou si přejete. V případě Ruska jde nejvíc o destabilizaci společnosti.

Ve státech, kde problém dezinformací politici chápou, se s nimi bojuje snáz než tam, kde politici dezinformace sami používají.
Jakub Kalenský, expert na boj s dezinformacemi

Dnešní svět je digitalizovaný a propojený. Je tedy živná půda pro dezinformace mnohem větší?
Rozhodně to mají agresoři výrazně snazší v tom, že je svět informačně daleko víc propojený. Operace, které v 80. letech minulého století trvaly třeba dva, tři roky, můžete dnes uskutečnit za dva, tři dny. Protože je opravdu velice snadné dostat informace z jednoho konce světa na druhý.

Jakub Kalenský, analytik think-thanku Atlantic Council |foto: Věra Luptáková

Vy pocházíte z Hradce Králové a máte velmi blízký vztah k vašemu rodnému městu.
Rozhodně. Dokonce první místo, kde jsem bydlel, bylo tady na Tylově nábřeží. Tedy jen pár metrů od sídla rozhlasu.

Čtěte také

Děti nemají zkušenosti s filtrováním informací. Pomozte jim zvládat nebezpečí internetu

A byl jste novinář.
Je to tak. Začínal jsem v Lidových novinách v roce 2008. A dokonce jsme měl i jednu stáž tady v Českém rozhlase Hradec Králové, ale to bylo ještě ve staré redakci ve Vrchlického ulici. Dnes je humorné vysvětlovat některým začínajícím redaktorům, že my jsme tehdy skutečně stříhali materiály. Oni to prostě neznají, že existoval fyzický pásek, který musel redaktor stříhat. Bylo to zajímavé.

Z toho dedukuji, že jste chtěl být už jako kluk novinář?
Zpětně to tak vypadá, ale na druhou stranu, třeba v 18 letech jsem si tady platil u pana Joukla hodiny starořečtiny. Takže jsem směřoval spíš k nějaké dráze akademika. A s tou novinařinou to byla asi šťastná shoda okolností, že jsem na konci vysoké školy narazil na to, že se v Lidových novinách zrovna otevírala ona pozice.

U nás nejčastěji narazíte na zveličování problému s uprchlíky. Na tom se hezky ilustruje mechanismus, jak dezinformace fungují.
Jakub Kalenský, expert na boj s dezinformacemi

Vy jste dokonce získal v začátcích i novinářskou cenu, Novinářskou křepelku pro novináře do 33 let, za novinářskou odvahu.
Asi bych neměl zpochybňovat verdikt komise (smích), ale myslím si, že tato práce nejde dělat bez nějaké míry odvahy. Asi to úplně není pro někoho, kdo by byl úplně zaskočený nebo vystrašený. Znáte to sám.

I ve světě internetu číhají nebezpečí a musí se dodržovat pravidla (ilustrační foto)|foto: pixabay.com

Takže jste dělal především politiku.
Ano, politiku nejvíc.

Proč jste tedy pověsil novinařinu na hřebík a začal se věnovat dezinformacím?
To byla také taková šťastná shoda okolností. Někdy v létě 2015 jsem se rozhlížel po kariérní změně a zrovna jsem narazil na to, že byla tato pozice otevřená v Bruselu. V roce 2015 došlo k rozhodnutí, že se otevře tým na boj s ruskými dezinformacemi. 28 hlav států to dalo za úkol unijní ministryni zahraničí Federice Mogherini. A tak jsem udělal interview a dostal jsem se do toho týmu.

Čtěte také

Přemýšlej než klikneš. Jsme obezřetní, když nás někdo osloví na ulici. Stejné je to na internetu

Mluvíte neustále o Rusku, takže oni jsou experti na dezinformační kampaně?
Umí to určitě v tom našem prostoru nejlépe. Bude to dané i historickou zkušeností. Podobné ambice bude mít například Čína, ale ta je kulturně přeci jen natolik odlišná, že pro ni není úplně snadné pronikat do evropských myslí. Rusko v tom má tradici. Tam je nepřerušená kontinuita tajných služeb přes pakt Sovětského svazu. Na těch složkách informačního ovlivňování tam mohou sedět ti samí lidé, kteří tam seděli před 30, 40 lety. V tomto je Rusko asi světový šampion.

A jak se tedy proti dezinformacím bojuje?
Jsou čtyři základní roviny a dost záleží na tom, jak máte vyspělou a kvalitně vzdělanou politickou elitu. Ve státech, kde ten problém politici chápou, se s tím samozřejmě bojuje snáz než ve státech, kde politici dezinformace sami používají. První rovinou je dokumentování oné hrozby. S tím prostě musíte začít. Je strašně těžké bojovat třeba s narůstajícím počtem vražd, když je ani nedokumentujete. Úplně to samé musíme dělat s dezinformacemi. A potom je potřeba o nich navyšovat povědomí, informovat lidi, že něco jako dezinformační kampaň probíhá.

Když lživou informaci nabalíte na problém, který reálně existuje, tak potom vypadá dezinformace o něco důvěryhodněji.
Jakub Kalenský, expert na boj s dezinformacemi

Můžete dát nějaký příklad?
U nás nejčastěji narazíte na zveličování problému s uprchlíky. Na tom se hezky ilustruje mechanismus, jak dezinformace fungují. Ne, že by problém úplně vytvořily, je pravda, že nějaké problémy s uprchlíky Evropa má, ale nabalí na již existující problém naprosto neexistující elementy. Čili například, že migranti v Německu zapálili nejstarší tamní kostel. A to už je lež. Nebo že migranti v Itálii znásilnili jeptišky, zase lež. Ale tím, že lživou informaci nabalíte na problém, který reálně existuje, tak potom to vypadá o něco důvěryhodněji.

Jakub Kalenský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Jiřina Šmídová

Jak se to může dál vyvíjet? Protože díky digitálním technologiím jsou pro dezinformace daleko příznivější podmínky.
To bude záležet na naší reakci. Já si umím představit velmi optimistický scénář, kdy například naše politické elity pochopí, že to je skutečný problém a začnou jednat. A v momentě, kdy se my rozhodneme jednat, tak to bude velice snadné. Máme nástroje pro to, abychom to vyřešili. Ale umím si představit i černý scénář, kdy to zůstane ve stavu, v jakém je to dnes a kdy naopak budeme mít štěstí na politiky, kteří tyto nástroje sami používají. Protože je to pro ně výhodné. A potom bude samozřejmě pro Rusko nesmírně snadné dosahovat svých cílů.

Říká Jakub Kalenský, odborník na boj s dezinformacemi, který byl dnes hostem Českého rozhlasu Hradec Králové. Děkujeme za zajímavé informace.
Děkuju za pozvání, na shledanou.