Výroba kozího sýra je krásné dobrodružství. Na 24 hodin denně, směje se Jan Franta z Rudníku

16. říjen 2021 10:56

Světový den chleba a výživy upozorňuje na problémy mnoha zemí světa. Ale i na zajímavosti a tradice. Krkonošská rodinná farma Lucie a Jana Frantových v Rudníku, to je šedesátihlavé kozí stádo, spásané horské louky, spousta práce - ale za to tvaroh, kefír a hlavně čerstvý sýr. Na ochutnávku se vydala i Eliška Pilařová.

Čtěte také

Tak tomuhle říkám stádo! A ten bohatý sortiment, který tu máme nakrájený na ochutnání.
„Náš kozí sýr, polotvrdý, čerstvý. Je to bez příchutí a moc dobré."

A především, vůbec není cítit kozinou. Nevím jak to tady dělají. Prý, když kozy žerou listí, tak je sýr cítit kozinou.
„Ano, to jsem také slyšel ve Švýcarsku. Ale kozy se pasou i na kopřivách a listí také okusují."

Mohu vám říct, že koza živitelka dávala mléko a babička ním zadělávala i vdolky. Já jsem potom měla velký problém ty vdolky sníst. Tady u vás jsem trošku se sebezapřením ochutnávala a říkala jsem si, že to snad ani nemůže být kozí sýr.

„Setkávám se s tím, že kozí mléko všechny babičky do dětí cpaly a ony to nějak neměly rády. Ale mladá generace k tomu přistupuje otevřeně, je zajímavé, jak se to v čase mění."

Čtěte také

Jak dlouho trvá, než se vyrobí takový bochníček sýra?
„My dojíme ráno a večer. Když máme sto litrů, tak je spaterizujeme na 71 stupňů. Pak se vychladí, naočkujeme je mléčnou kulturou, hodinu a půl mléko kysá a potom se zasýří. Což je další půlhodina. Dál se během asi hodiny sýr krájí, dohřívá a plní do forem. A přes noc 12 až 16 hodin ještě odkapává a dozrává. Nakonec se ještě tři hodiny solí."

„Tedy celý proces zabere zhruba 24 hodin. Většinu času jen stojí a odkapává, ale musíte přijít v ten pravý čas. Nedávno se manželce stalo, že telefonovala, zapovídala se, sýřila moc dlouho a tak jsme vyrobili tvrdý sýr. Mysleli jsme si, že ho dáme jen slepicím, ale on nakonec vypadá moc dobře."

Krkonošská rodinná farma Lucie a Jana Frantových v Rudníku se stará o šedesátihlavé kozí stádo

„Přemýšlím o legendách týkající se plesnivého sýra, který někdo nechal ve sklepě moc dlouho a vlastně tak vznikl nový druh sýra. Pokaždé je to dobrodružství," usmívá se Jan Franta.

„V Rudníku jsme doma, tady dojíme a vaříme sýry. Jezdíme také na trhy, ale vydat se někam moc daleko, na to není příliš čas," dodává.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související