Vladimír Burjánek: Rostík

9. říjen 2022

Nedělní káva

Rostík je prima kluk. Jezdí dost často k dědovi a babičce, kteří jsou našimi sousedy. Zatím k nim přijížděl jen v doprovodu maminky, někdy obou rodičů a občas i se sestrou. Pokaždé si bere na oblíbenou výpravu do ruksáčku své dvě oblíbené hračky - ovečku a pejska. Kdyby na ně zapomněl, nevím, co by se dělo, říká babička.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Emil

V létě přijel bez doprovodu své rodiny a všichni netrpělivě čekali, jak to zvládne. Babička mu vedle pravidelné bazénové koupačky připravila i zajímavý program. Děda s ním chodil na oblíbená místa. Rosťa je podle všeho technicky zaměřený.

Největší radost mu dělal pracující jeřáb u zrušené textilky kousek od nás a hošík měl všechno téměř na dohled. Letos se těšil na projížďku parní lokomotivou Českým rájem, kterou mu slíbili. Když přišli na nádraží, omrknul znalecky situaci a jak je vyzvali k nástupu, procedil skrz zuby - lhali nám, babičko.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Rychlík

Udivená babička se ozvala proč? To není pára, ale diesel, konstatoval znechuceně. Vysvětlení železničářů, že páru v suchém počasí nepovolili kvůli jiskrám a možnosti požáru, bylo slabou náplastí.

Jinak pobyt bez rodičů zvládl na první samostatné návštěvě znamenitě, opečováván babičkou si na domov ani nevzpomněl. Když se ale vrátil domů, povzdechl si prý při vybalování ovečky a pejska - tak konečně jsme zase doma. Nevděčník, jeden - smála se babička, když se to dozvěděla.

autoři: Vladimír Burjánek , baj