Vladimír Burjánek: Popletové

14. srpen 2022

Nedělní káva

Někteří lidé, aby dodali svému já vážnosti, používají s oblibou cizí slova. Malér je ovšem v tom, když přesně neznají jejich pravý význam, nebo si cizí výrazy pletou s podobnými slovy. Jednoho takového znám. Co vím, na pohřbu už gondoloval vdově, načež jsme mu vysvětlili rozdíl mezi kondolencí a gondolou.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Promítání

Když se nám pochlubil, že měl k obědu výborného panasonica, dopracovali jsme se k tomu, že myslí pangase. Podařilo se nám také přesvědčit ho, aby neříkal judo, ale psaná podoba tohoto sportu, že se vyslovuje „džudo", s poněkud zvukově staženým déčkem.

Stejně jako e-mail že je třeba číst „ímejl" a Cha - cha - cha není posměch, ale svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby zvaný „ča ča ča." Přišli jsme ještě společně na řadu dalších úskalí, se kterými si Ludva mnohdy nevěděl rady.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Malíři

Už se zdálo, že naše amatérské pedagogické schopnosti padly na úrodnou půdu a Ludvík při našich setkáních chyboval méně. Je ovšem pravdou, že se neznámým slovům dokázal obratně vyhýbat. Pak nám dal doslova pecku. Jako obvykle jsme při diskuzi přešli z fotbalu na politiku.

Probrali jsme nejnovější aféry, sliby a vystoupení. Ludva se chtěl zapojit také, ale nemohl si vzpomenout, jak se jmenuje šéf pirátů. Vyzval nás k pomoci. Sakra, jak se jmenuje ten ze severu, co má na hlavě ty drony?

autoři: Vladimír Burjánek , baj