Vladimír Burjánek: Popletové

14. srpen 2022

Někteří lidé, aby dodali svému já vážnosti, používají s oblibou cizí slova. Malér je ovšem v tom, když přesně neznají jejich pravý význam, nebo si cizí výrazy pletou s podobnými slovy. Jednoho takového znám. Co vím, na pohřbu už gondoloval vdově, načež jsme mu vysvětlili rozdíl mezi kondolencí a gondolou. 

Čtěte také

Když se nám pochlubil, že měl k obědu výborného panasonica, dopracovali jsme se k tomu, že myslí pangase. Podařilo se nám také přesvědčit ho, aby neříkal judo, ale psaná podoba tohoto sportu, že se vyslovuje „džudo", s poněkud zvukově staženým déčkem.

Stejně jako e-mail že je třeba číst „ímejl" a Cha - cha - cha není posměch, ale svižný latinskoamerický tanec pocházející z Kuby zvaný „ča ča ča." Přišli jsme ještě společně na řadu dalších úskalí, se kterými si Ludva mnohdy nevěděl rady.

Čtěte také

Už se zdálo, že naše amatérské pedagogické schopnosti padly na úrodnou půdu a Ludvík při našich setkáních chyboval méně. Je ovšem pravdou, že se neznámým slovům dokázal obratně vyhýbat. Pak nám dal doslova pecku. Jako obvykle jsme při diskuzi přešli z fotbalu na politiku.

Probrali jsme nejnovější aféry, sliby a vystoupení. Ludva se chtěl zapojit také, ale nemohl si vzpomenout, jak se jmenuje šéf pirátů. Vyzval nás k pomoci. Sakra, jak se jmenuje ten ze severu, co má na hlavě ty drony?

Spustit audio

Související

  • Vladimír Burjánek: Hrátky

    Můj všestranně nadaný spolužák z gymnázia rozumí počítačům, radiotechnice, zvládá prózu, poezii,  je i výborný muzikant. Kdysi jsme spolu spáchali i několik písniček.

  • Vladimír Burjánek: Jakobíni

    Už několikrát jsem se zabýval zvláštnostmi naší mluvy. Bylo by asi podezřelé, kdyby  komunikace mezi lidmi nereagovala na dobu, ve které se mění mnohé kolem nás.

  • Vladimír Burjánek: Umění

    Už klasik naší literatury Bohumil Hrabal v jedné ze svých knížek píše, že umění má oslovit tak, aby čtenář vyskočil a v podvlíkačkách běžel autorovi dát přes ústa.