Víte, jaká nastává změna mezi 40 a 50 lety? Je to moment, kdy ruka držící noviny už není dost dlouhá
Od brýlí na čtení nás po čtyřicítce dělí jen málo a s přibývajícím věkem se zrak bohužel dále zhoršuje. Téměř každý z nás dříve nebo později skončí u očního lékaře, ať už kvůli krátkozrakosti, šedému zákalu nebo neustálému hledání brýlí. Do radioporadny jsme proto pozvali očního chirurga, primáře kliniky Oftex Vladimíra Kordu.
Čtěte také
Vědci údajně testují kontaktní čočky, který mají poskytovat noční vidění, zachytávají infračervené světlo a promítají údajně i obraz přímo na sítnici. Což v jednoduchosti znamená, že uvidíme i ve tmě. Slyšel jste o tom? Mně to přijde neuvěřitelné.
V principu to možné je. Je to jako infračervená kamera, také řada kvalitních automobilů má noční vidění zabudované v displejích. Displej má nějaký rozměr a je tedy jen nutné vše minimalizovat a miniaturizovat. Existují také třeba různé typy teleskopů přímo na léčbu degenerace sítnice.
Můžeme do oka vložit takový mini teleskop, který má, řekněme, velikost od 2 do 3 milimetrů. Takový váleček. Vyvíjejí se různé typy kamer, včetně těch infračervených, které jsou schopny přenášet obraz do místa, které vytvoří obraz.
Čtěte také
Takže nebude trvat dlouho a vy nám něco takového instalujete a uvidíme i ve tmě.
Ono to nebude zase tak jednoduché, zkouší a testuje se to už více než 15 let. Různé typy čipu, které pomáhají nahradit poškozenou část sítnice. Už je hodně pacientů odoperovaných, nicméně ta praxe pořád není dokonalá. Říkáme tomu fáze výzkumu. Vyvolává to určité nadšení, nicméně nebude všechno léčitelné a vyřešitelné.
Že oku, které má totálně poškozenou sítnici nebo zrakový nerv, dáme nějaký čip nebo umělé vlákno, jenž vše nahradí, to je stále ještě předmětem výzkumu. Spíše se významně posunula genová léčba jako taková, to znamená zejména různé vrozené vady očí a degenerace. My tomu říkáme dystrofie.
Čtěte také
Člověk se narodí s konkrétním genem, který určuje, že se sítnice, nejčastěji oční pozadí, nebude vyvíjet tím správným směrem nebo třeba v průběhu věku, prvních 10 nebo 20 let, bude docházet k poškozování určité části té sítě, ať už centra nebo periferní části.
A už existují na světě pracoviště, která mohou provádět léčbu některých konkrétních geneticky daných vad. Samozřejmě nejprve je nutné tu genetickou vadu třeba na základě odběru krve přesně zjistit a podle toho i zahájit velmi úspěšnou a účinnou léčbu.
Jsou to krásné zprávy, ale chtěla bych se dožít toho, že člověk, který je nevidomý, se bude moci rozhlédnout.
Nevidomé oko je velké z našeho pohledu a existuje velké množství příčin slepoty. U některých už víme, že se dají řešit. To jsou například ony vrozené vady sítnice, kde je velký pokrok v rámci posledních 20 let v oční medicíně.
Celou radioporadnu s očním chirurgem, primářem kliniky Oftex Vladimírem Kordou, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
