Tučňáci překvapili dvorský safari park a snesli vejce. V druhé půlce dubna se může vylíhnout mládě
Pozveme vás do Safari Parku Dvůr Králové a zatouláme se hlavně do pavilonu vodních světů, kde je v nově upravených nádržích teď k vidění rovnou devět krokodýlů dvou druhů. Ale nevynecháme ani naše tučňáky, protože hradecký rozhlas je jejich patronem. Na vše se zeptáme zoologa Michala Podhrázského, který je naším hostem.
Co je nového v safari parku? Jaro, to je období mláďat, ne?
Dnes je venku zima, ale před 14 dny bylo poměrně dost teplo, a tak nám to některé ptáky nakoplo. Už třeba plameňáci snesli vejce, což je neočekávané. Ovšem asi to nejlepší mládě za poslední dobu, co se u nás narodilo, tak je malý nosorožec. A je to už třetí nosorožčí mládě za poslední rok. Náš safari park je v tomto opravdu jedinečný.
Čím to je, že jste tak úspěšní?
Máme poměrně velký počet nosorožců dvou druhů a tím, že máte víc samic, tak potom vzrůstá počet mláďat. A druhá věc, která je ještě u nás důležitá, a v podstatě to tady neumí nikdo kromě nás, že jsme už také několik nosorožců odvezli zpátky do Afriky. Naposledy to byl transport do Rwandy pěti zvířat, nosorožců černých.
V zoo mám na starosti všechno, co sedí na vejcích. Včetně nádherného terária Vodní světy. Tam je momentálně 9 krokodýlů.
Michal Podhrázský, zoolog Safari Parku Dvůr Králové
A ten váš nejnovější, to je sameček?
Měl by to být sameček. Je už kolem dvou měsíců je starý, má se čile k světu, jeho matka je zkušená, takže věříme, že vše je na dobré cestě.
Čtěte také
Vy ale nemáte na starosti v safari parku jen nosorožce, je to tak?
V podstatě od začátku své kariéry v zoologické zahradě mám na starosti ptáky. A když jsme si měnili rajóny, odevzdal jsem opice a dostal jsem na starosti terárium, Vodní světy. Prostě mám na starosti všechno, co sedí na vejcích.
Váš pavilon Vodních světů je už legendární.
V poslední době prošel poměrně rozsáhlými rekonstrukcemi na různé etapy. Jako první velká rekonstrukce proběhla oprava expozice Tropická řeka, kde bylo původně šest nádrží. Aktuálně jsou tam nádrže tři, ale větší a prostornější. Dvě z toho jsou uzpůsobeny pro chov krokodýlů. A poslední velkou rekonstrukcí byla oprava bazénu po tomistomách, které putovaly do Polska, a dnes ten bazén okupuje dospělá samice krokodýla štítnatého.
Máme aktuálně 9 krokodýlů a snažíme se přivézt desátého. Zvířata by si na sebe měla zvyknout a společně vyrůst. To je plán chovu.
Michal Podhrázský, zoolog Safari Parku Dvůr Králové
Kraken a Penelopa jsou tedy teď v Polsku?
Ano, mají dnes 163 metrů čtverečních velkou vodní plochu v Lodži, v Orientaliu. Mají se tam čile k světu. A my se nyní naplno věnujeme chovu krokodýlů štítnatých, kteří jsou výrazně ohroženější než tomistomy. Aktuálně máme u nás čtyři krokodýly štítnaté.
Čtěte také
Krokodýl štítnatý, podle čeho se tak jmenuje?
Štítnatý se bude jmenovat podle různých štítků, co má na těle. Je to pralesní druh žijící v rovníkové, tropické západní Africe. Dorůstá se větších rozměrů než druhý pralesní druh, což je krokodýl čelnatý. Samice krokodýla štítnatého se může dorůst kolem 2,5 metrů, samci jsou zhruba ještě o metr delší. V přírodě je to poměrně ohrožený druh, kvůli degradaci životního prostředí, těžením pralesů. Ale hlavně, krokodýli jsou součástí jídelníčku tamních obyvatel. Takže to je taková smutnější stránka. Co je veselejší, že se je daří docela dobře množit. Zoologická zahrada v Abidjanu na Pobřeží slonoviny tyto krokodýly množí poměrně dobře, což už je ale horší v Evropě, tam jich je jen kolem 30. Problém je se samci, těch je výrazně méně. Podle databáze, která shromažďuje informace ze zoologických zahrad, tak v nich jsou teď pouze čtyři samci. My máme v zahradě samici a tři mláďata. Vypadá to, že jsou to všechno samice, takže sháníme samce.
Čtěte také
Ten druhý druh krokodýla je čelnatý. Proč zase takové jméno?
Čelnatý krokodýl má poměrně výrazné čelo, tak možná od toho se odvozuje český název. My jsme nedávno jsme přivezli pár z plzeňské zoologické zahrady. Pro nás je ten pár poměrně cenný, protože samice ještě pochází z přírody, byla přivezena někdy v 70. letech. Takže její krev je poměrně důležitá v rámci chovu.
Kolika let se dožívají krokodýli?
Poměrně dost, klidně kolem 60 až 70 let. Takže naše samice je ještě ve středním věku, dalo by se říct. Máme nyní aktuálně devět krokodýlů a snažíme se přivézt desátého. Máme rozjednané mládě krokodýla štítnatého ve Francii, v Sigean, v safari parku, a čekáme, až se vyřeší papíry CITES. Až budou všechny papíry hotové, tak si pro něj zajedeme a zkusíme ho připojit do naší skupiny mláďat krokodýlů štítnatých.
Čtěte také
Je takové zapojení nějak svízelné?
Není to úplně jednoduché, záleží na povaze zvířat, v jak velkém prostoru žijí. My jsme teď krokodýlům dali prostornou nádrž, kterou jsme schopni napustit na 32 kubíků vody. Teď mají vody méně, protože nejsou tak velcí. Až povyrostou, tak jim ještě hladinu zvedneme a tím zvětšíme prostor, kde žijí. A u těchto krokodýlů je poměrně složité zapojit potom dospělá zvířata do skupiny. Samice se velmi často napadají, proto naše vize byla, že bychom zkusili ta zvířata zapojit už v mladém věku, kdy ještě nejsou tak agresivní. Zvířata by si na sebe měla zvyknout, společně vyrůst a nějakým způsobem se tolerovat. Takový máme plán společně s koordinátorem chovu.
Pojďme se ještě podívat na naše rozhlasové tučňáky, protože jsme patronem jejich chovu.
Tučňáci nás velmi mile překvapili, protože nám snesli vejce. Přivezli jsme je loni na konci června a poměrně složitě jsme je u nás zabydlovali. Zvykali si na chovatele, tučňáci jsou poměrně konzervativní, nemají rádi změny a přesuny. Ale zvládli jsme to. První tři měsíce byli pouze v bazénu, skoro vůbec nevylezli, jen na krmení. A když se lidé ptali, jestli budou mláďata, tak jsem odpovídal, dejme jim čas, bude jim to chvíli trvat.
Čtěte také
A oni nás překvapili, když se začali na konci prosince aktivovat, začali aktivně vylézat z vody, obíhat si výběh, začali navštěvovat svoje v uvozovkách hnízdní kukaně, které tam mají připravené. A aktuálně máme dva páry, každý pár má po dvou vejcích, sedí ve svých hnízdech a očekáváme, že tak za 12 dní, když budou vejce oplozena, by se nám mohlo vylíhnout mládě tučňáka. Nezasahovali jsme do toho, nechtěli jsme vejce sbírat, prosvěcovat a zjišťovat, jestli jsou oplozené. Jsou to první vejce, tak jsme to nechali na přírodě. Aby to bylo v klidu, a uvidíme.
A tátové se starají?
Oba dva. Tento druh tučňáků žije v Jižní Africe a oba dva naši ptáci kooperují při hnízdění. Většinou samice sedí na hnízdě, a když se odejde někam nažrat, tak se samec snaží vejce zahřívat, hlídá hnízdo před ostatními páry. U nás to tak funguje, že oba dva jsou zalezlí v budce a střeží vajíčka.
Tak se přijeďte nejen na tučňáky, ale i na krokodýly a další zvířata, o kterých jsme dnes mluvili, do Safari Parku Dvůr Králové podívat. Hlavní turistická sezóna se blíží. Zve vás zoolog Michal Podhrázský.
Související
-
Dvorský safari park našel „recept“ na odchov čejek korunkatých. Snaží se o to jako jediná naše zoo
Dnešní zastavení v Safari parku Dvůr Králové věnujeme čejkám korunkatým. O rozmnožení těchto v Africe ohrožených ptáků usiluje dvorský safari park jako jediná zoo u nás.
-
Schůzka s pruhovanou krásou aneb oslavy Mezinárodního dne zeber v Safari Parku Dvůr Králové
Mezinárodní den zeber slavil Safari park Dvůr Králové ve sněhu a dešti. Nepříjemné počasí, že by člověk ani psa ven nevyhnal ale způsobilo, že ohrady zůstaly prázdné.
-
Samička fenka, nejmenší psovité šelmy na světě, jede z východních Čech do Francie založit nový chov
Vybaví se vám, jak vypadá fenek, nejmenší psovitá šelma na světě? Podobá se lišce, má pískově zbarvenou srst, huňatý ocas a z psovitých šelem největší uši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.