Dvorský safari park získal tři kriticky ohrožené krokodýly štítnaté. Vzniká pro ně nová expozice

Tři mladí krokodýli štítnatí si zvykají na nové podmínky zázemí Vodních světů v Safari Parku Dvůr Králové. Kriticky ohrožený druh chová zahrada poprvé v historii od konce roku 2020, kdy do zázemí dorazila dospělá samice. Mláďata zatím obývají každé svou vlastní nádrž, kde se učí spolupracovat s chovateli.

Čtěte také

Tajemný a zpívající, tak se říká krokodýlu štítnatému, který se zabydluje v dvorském safari parku

Pro tento druh vzniká nová expozice v návštěvnické části Vodních světů, která bude dokončena v létě.

„Mláďata jsme získali z partnerských zahrad ve Francii, mají mezi 60 a 80 centimetry. Ubytovali jsme je v samostatných nádržích, kde je nyní náš tým uvyká na práci s klikrem a targetem, která výrazně zlehčí jakoukoli manipulaci s nimi,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský.

Krokodýli jsou velmi chytří predátoři, a tak jim práce s klikrem a targetem, která je známá například chovatelům psů, nečiní velké problémy. V safari parku s obdobným náčiním pracují například chovatelé slonů.

Chov krokodýlů stítnatých patří mezi velmi obtížné a už jejich získání znamená roky vyjednávání. Pro každou zahradu jde o velké vyznamenání a potvrzení mimořádné chovatelské úrovně. Návštěvníci dostanou poprvé šanci vidět tyto plazy o letních prázdninách.

„Někdejší ubikaci tomistom úzkohlavých právě upravujeme tak, aby tomuto pralesnímu druhu krokodýla zcela vyhovovala. Vzhled pavilonu se výrazně změní,“ doplňuje Michal Podhrázský. Zmizí například mohutné sloupy imitující skály a kameny, takže celý interiér bude o něco vzdušnější.

Úprav se dočká i bazén

Expozici zatím obydlí devatenáctiletá samice, která v safari parku žije od konce roku 2020. Měří přes dva metry a je největším krokodýlem v safari parku. Dospělí samci, kterých je v chovu kritický nedostatek, mohou dosahovat délky i přes čtyři metry.

Tři mláďata pochází z různých zahrad, jsou součástí projektu, při kterém by se měla spojit do skupiny a vyrůstat spolu.

Čtěte také

Vodní světy se mění. V Safari Parku Dvůr Králové se můžeme těšit na nové nádrže, zeleň i ryby

„Spojování dospělých krokodýlů štítnatých je velice obtížné, ve většině případů nemožné. Zkušenosti se ukazují, že pokud jedinci vyrostou pohromadě, tak spolu v dospělosti vychází. Proto k nám dorazila mláďata přibližně stejné velikosti ze tří institucí,“ vysvětluje Michal Podhrázský.

V někdejších domovech byla chovaná buď sama (Biotropica, Pierrelatte), anebo byla ve skupině nejmenší a zaostávala v růstu (Sigean).

Safari park má několik vhodně velkých nádrží, kde lze mláďata spojit a přesouvat je do větších podle toho, jak porostou. Proto se koordinátor rozhodl mláďata zaslat právě do Dvora Králové. Po dokončení karantény budou malí krokodýli spojeni v prostorném bazénu v zázemí a až povyrostou, přemístí se do druhé a menší expozice Vodních světů.

Čtěte také

Mláďata krokodýlů čelnatých mají za sebou čipování. Zoologové jim vystavili něco jako rodný list

Krokodýly štítnaté chová jen 12 zahrad Evropy, sdružených v globálním systému ZIMS. V Česku jsou krokodýli štítnatí k vidění ještě v Zoo Ostrava a soukromé krokodýlí zoo v Protivíně.

Krokodýl štítnatý je doma v tropických lesích střední a západní Afriky. Má nesmírně bohatý rejstřík hlasových projevů, takže se mu občas přezdívá i zpívající krokodýl. To možná naznačuje jeho složitý společenský život. O jeho životě v divočině je známo ale jen velmi málo, jde o nejméně prozkoumaný druh krokodýla na Zemi.

Nejasná je i početnost druhu, podle předpokladů je však kriticky ohrožený a populace vlivem přímého lovu i likvidace přirozeného prostředí dál rychle ubývá. V lidské péči je krokodýl štítnatý opravdovou vzácností, na celé planetě je v certifikovaných zoologických zahradách chováno jen 74 jedinců, takřka stejně jako pand velkých.

Čtěte také

Krokodýli čelnatí rostou doslova jako z vody

Krokodýl štítnatý patří mezi středně velké krokodýly. Obvykle dorůstá kolem 2,5 m, ale jsou známí i samci dlouzí přes 4 metry. V přírodě podle všeho preferuje rychle tekoucí řeky tropických lesů, nevyhýbá se ani brakické vodě. Do roku 1996 o něm nebylo známo prakticky nic. V současnosti se vědci snaží druh poznat a najít cesty jak ho efektivně chránit.

Jednou z pojistek před úplným vyhubením je i ustavení dostatečně početné populace v lidské péči a její pravidelné rozmnožování. V budoucnu se uvažuje i o případném vypouštění mláďat odchovaných v zoologických zahradách do divočiny například v Pobřeží slonoviny. Začínající chov v safari parku proto může mít v budoucnu velký význam pro záchranu tohoto druhu.