Triatlonistka Vendula Frintová nedá dopustit na čokoládové pralinky, rychlý a kvalitní zdroj energie

Asi jsem nevyjmenovala všechny vaše sportovní tituly.
Určitě tam některé chybí. Já jsem asi víc než na ty juniorské tituly hrdá na čtyři vítězství ve Světovém poháru. A jsem i jediná česká atletka, vlastně i mezi muži, která se zúčastnila čtyř olympiád v triatlonu. A v neposlední řadě mám i čtyři medaile z mistrovství Evropy.

Triatlonistka Vendula Frintová z Náchoda je členkou reprezentace České republiky a brněnského klubu Ekol Elite triathlon team. Triatlonu se věnuje od roku 2001, absolvovala už čtyřikrát olympijský triatlonový závod. V Londýně v roce 2012 obsadila 15. místo, což je nejlepší český ženský výsledek. Úspěšně dostudovala na katedře antropologie a genetiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

A možná jste i jediná špičková sportovkyně na světě, která má obchod s čokoládovými pralinkami.
Tak s tím by se dalo polemizovat. Ale i to, jak jsem se k obchodu s pralinkami dostala, trošku souvisí s triatlonem. Je to i hodně díky mé velké kamarádce Lence Krňávkové, což je manželka Martina Krňávka, který patřil ke zlaté generaci českého triatlonu společně s Filipem Ospalým a Honzou Řehulou, kteří na začátku 21. století opanovali světové i evropské závody. A právě Lenka s Martinem mají v Brně tři obchody s belgickými pralinkami.

Čtěte také

Martina Elhenická: Jako holka jsem brečela u bazénu, že je studená voda. Teď chci na olympiádu

A slovo dalo slovo.
Trošku mě do toho navrtali. A rozhodlo i to, když jsem cestovala po světě a v Belgii jsem měla možnost některé obchody vidět, tak prostě to jsou krásné obchůdky, které dělají radost. A v neposlední řadě jeden výrobce pralinek byl velkým sponzorem triatlonového světového poháru v Karlových Varech, jediného v České republice, který se na našem území koná. Všichni závodníky se vždy chtěli dostat na pódium jen proto, aby dostali obrovskou tabulku čokolády, která snad vážila přes dva kilogramy. A já jsem se tam tenkrát seznámila i s panem majitelem a výrobcem, který se stal mým dodavatelem.

Takže musíte mít čokoládu ráda.
Určitě. Mám od dětství čokoládu ráda a myslím si, že je na světě málo lidí, co čokoládu rádi nemají. Je to i takový rychlý zdroj energie, a když je kvalitní, tak je to znát. Já na čokoládu nedám dopustit.

Čtěte také

Začínáme běhat. Kvalitní boty jsou základ pro každého běžce aneb Na dlouhé tratě vezměte delší boty

Vy jste ovšem také antropolog.
Mám vystudovanou antropologii a genetiku člověka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale vzhledem k tomu, že hned po škole jsem odešla do Austrálie a začala trénovat v zahraničí, z uplynulých 15 let jsem téměř 6 roků strávila v zahraničí, tak se mi ten obor v posledních letech hodně vzdálil.

Narodila jste se v Náchodě a tam je silný plavecký oddíl. To vás dovedlo k vrcholovému sportu?
Určitě ano. Už asi v šesti letech jsem začala sportovat v plaveckém oddíle Delfín Náchod. Prožila jsem tam úžasné dětství, stále na to s láskou vzpomínám. Samozřejmě pro děti to není jen o sportu, měla jsem tam spoustu kamarádů a nasměrovalo mě to dál do života.

Triatlon jsou sice tři disciplíny, ale čtvrtou je depo. A říká se, že úvodní plavání vám závod nevyhraje, ale může vám ho prohrát.
Vendula Frintová, česká reprezentantka v triatlonu

Triatlon, to je kromě plavání ještě kolo a běh. Která z těch tří disciplín je vám nejbližší?
Asi nikdo z nás triatlonistů nemiluje všechny ty tři disciplíny. A paradoxně, přestože jsem vyrůstala jako plavkyně, tak mou nejoblíbenější disciplínou je běh. To znamená, že mi dá příprava na běh nejméně práce, to jde samo.

Triatlonistka Vendula Frintová vítězí|foto:archiv Venduly Frintové

A s čím bojujete nejvíc?
Opět paradoxně právě s plaváním. Protože jsem v Delfínu v Náchodě vyrůstala jako prsařka, a při triatlonovém závodě musíme zvládat porci 1500 metrů uplavat volným způsobem, tedy kraulem. A ještě v mase ostatních závodnic, což je většinou 50 až 60 lidí, takže někdy tam jsou i dost tvrdé boje, je to kontaktní sport. Není to jako v bazénovém plavání, kdy má každý svoji dráhu. A člověk se i psychicky na to musí trošku připravovat. A dámy se řežou mnohem víc než pánové, z vlastní zkušenosti vám to všichni potvrdí.

Čtěte také

Bionickou protézu získá díky dárcovské sbírce talent paralympijského plavání Petr Frýba

Když pak vystoupíte na břeh, jdete na stupně vítězů a je po závodě, tak jste zase kamarádky?
Jak kdy. Většinou víte, kdo v té mele způsobuje největší obtíže a některé závodnice jsou z toho důvodů méně oblíbené. Nikdo vedle nich nechce stát ani na startu, protože víte, že bohužel od nich můžete čekat rány.

To vás možná překvapilo, když jste se na tento sport dala, ne?
Byl to pro mě velký šok. V bazéně máte svoji dráhu, nikdo vás tam neomezuje, já nejsem typ, který by se rád někde s někým mlátil. V některých závodech jsem na to i doplácela, spíš jsem rány přijímala a neuměla jsem se prodrat dopředu. Člověk pak ztrácí cenné pozice a může mu ujet cyklistický balík a vlastně i celý závod. U nás se říká, že plavání vám závod nevyhraje, ale může vám ho prohrát.

Čtěte také

Jan Hruška: „Na rivalitu v týmu jsem citlivý. Cyklisté by měli být kamarádi a navzájem si pomáhat“

A jak to máte s garderobou, protože vy v dresu, ve kterém plavete, jedete potom i na kole a běžíte. S tím souvisí i přezouvání bot, to jsou vše vteřiny, které se počítají do celkového času.
Ano, je to tak. Triatlon jsou tři disciplíny, ale čtvrtou disciplínou je právě depo, kde naskakujeme na kolo a potom si nazouváme běžecké boty před závěrečnou fázi. V plavecké části, pokud je voda po 20 stupňů, tak používáme neopren, který si pak v tom prvním depu sundáváme, ale jinak skočíme do vody, máme na sobě klasický dres, závodní plavky a v nich pak absolvujeme celý závod.

Když je zima, tak to musí studit.
Studí to, ale prostě počasí si nevybíráme, podmínky jsou vždy pro všechny stejné. Samozřejmě každý je trochu jiný, já jsem právě subtilnější závodnice, tak mi vyhovují spíše teplejší podmínky. Některé závodnice zase právě naopak excelují v zimě, protože jsou trošku robustnější. Ale jak se říká, nemůžeme se na nic vymlouvat.

Čtěte také

V 16 letech přeplavala Lenka Štěrbová La Manche a je pořád nejmladší Češkou, které se to podařilo

Máte teď před sebou vrchol sezóny, čeká vás brzy Světový pohár v Karlových Varech.
Letošní sezóna je taková smolná, zatím jsem většinu promarodila. Teď se právě chystám na vrchol, kterým je domácí Světový pohár v Karlových Varech. Koná se druhý víkend v září. Bohužel jsem nemohla startovat na mistrovství Evropy v Mnichově, protože jsem si přivodila opětovné zranění nohy, zanítily se mi šlachy, takže teď začínám znovu trošku víc běhat. Je to pro mě sice takový šibeniční termín, ale chci se představit naposledy českým divákům.

Zůstala jste ve svém rodném v regionu, v Královéhradeckém kraji žijete. Kde jsou tady dobré podmínky na trénink?
Náchod je na to perfektní, ovšem já jsem většinu života strávila spíš tréninkem v zahraničí. Ale když jsem doma, tak opravdu nedám na podmínky u nás dopustit. Momentálně jsem přesídlila do vesničky poblíž Náchoda, do podhůří Orlických hor, takže o kopce na kole nemám nouzi, terény na běhání jsou také parádní, občas jsou trošku problémy s bazénem, ale teď v létě je super, že člověk může využívat i přírodní vodní plochy, například vodní nádrž Rozkoš nebo nějaké přírodní koupaliště. Léto je na trénink prostě lepší.

Triatlonistka Vendula Frintová miluje čokoládu|foto:archiv Venduly Frintové

Jaké vlastně úseky a vzdálenosti při triatlonu musíte zdolat?
Triatlon je pro laiky někdy zapeklitý sport, protože rozlišujeme olympijský triatlon a Ironman. Já dělám olympijský triatlon, kde jsou hlavní distance 1500 metrů plavání, 40 kilometrů na kole a 10 kilometrů běhu. Ale v posledních letech je velký tlak zkracovat všechny distance, aby to bylo atraktivnější pro diváky. Takže většina závodů se nyní jezdí na tratích sprint triatlonu, což jsou poloviční distance, tedy 750 metrů plavání, 20 kilometrů na kole a 5 kilometrů běh. A pak máme Ironman, což je úplně jiná liga. To je závod, na kterém strávíte v podstatě celý den, protože se jedná o 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a nad to všechno se ještě odběhne celý maraton.

Hodně vám s tím asi může zamíchat počasí. Protože uplavat nějaký kilometr na klidné hladině nebo v rozbouřené vodě, to je velký rozdíl.
Je to velký rozdíl. A když absolvujeme i závody v moři, tak tam samozřejmě mohou být vlny ještě o něco větší.

To se vám přihodilo zrovna na olympiádě v Tokiu, kde nebyl podmínky pro závod dobré.
Na Tokio opravdu nebudu nikdy vzpomínat ráda. Myslím si, že ten závod neměl být vůbec spuštěn, bylo tam i několik pořadatelských chyb. Ostatní sporty své závody odsunovaly, nás prostě pustili ráno těsně po tom, co kulminoval tajfun. Spousta závodnic kvůli tomu skončila s kolem na zemi, mnoho jich i píchlo, protože déšť vyplavil spoustu nečistot na trať. Ty podmínky nebyly úplně regulérní a myslím si, že to ten závod hodně znehodnotilo.

Vendula Frintová a Romana Joudalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové byla naše nejlepší triatlonistka, sportovkyně z Náchoda, Vendula Frintová.