Světový rekordman Petr Kocián vydržel v ledu dvě a čtvrt hodiny. Pak už chtěli jít kamarádi na pivo

8. červenec 2020

Dnes se určitě zchladíme, protože se ponoříme do velkého boxu plného ledu o teplotě nějakých - 5 °C a tam vydržíme zasypáni od hlavy až k patě ledem dvě a čtvrt hodiny. Právě takový výkon má za sebou hronovský otužilec Petr Kocián, který tím pokořil světový rekord. 

Není vám teplo?
Teplo je. Já jsem po noční, takže jsem dnes trošku roztopený, ale venku je krásně.

Moc vám gratulujeme k rekordu.
Děkuji moc.

Otužilec Petr Kocián se chystá do vody

Řekněte, jak to přesně probíhalo?
Byl to box o velikosti nějakých 90 x 90 centimetrů a do něj bylo nasypáno půl tuny ledu. Dělalo se to v Pelhřimově, ve městě rekordů, kde každý rok probíhá Festival rekordů a kuriozit. Letos byl už 30. ročník.

Když mi bylo 12 let, tak jsem si za svého hrdinu zvolil Františka Venclovského, pokořitele kanálu La Manche. Toho jsem chtěl napodobovat.
Petr Kocián, světový rekordman ve výdrži zasypání ledem

A rekordní čas?
Byl to čas 2 hodiny 15 minut. Led byl namrazen na - 5 stupňů Celsia. Když ho dovezli z Prahy, tak to měl - 20 stupňů, muselo to mít odpovídající stupně, které mají všichni, kteří se uchází o světový rekord. To znamená Číňan, Rakušan i já jsme to museli zchladit alespoň na těch - 5 stupňů.

Číňan byl první?
Číňan byl první v roce 2008 a vydržel tam hodinu a 30 minut. A v loňském roce Josef Koeberle, to je rakouský otužilec, známe se osobně. Plaval i tady v Hradci Králové na závodech Českého poháru v zimním plavání. Ten měl čas 2 hodiny 8 minut a 47 vteřin. Já jsem to chtěl prostě zkusit pokořit. Takže jsem dal 2 hodiny 15 minut.

Jak to vůbec všechno u vás začalo s otužováním? Už od malička lezete do studené vody?
Začalo to všechno ve 12 letech, kdy František Venclovský přeplaval kanál La Manche a každý hledal nějakého hrdinu, někdo měl Vinnetoua a Old Shatterhanda, a já jsem si zvolil Františka Venclovského, kterého jsem chtěl napodobovat. Rodině se to líbilo, začali se na to ptát a doktoři říkali, že mám příliš mladý organismus na takové výkony. Takže jsem to musel maskovat tím, že jsem chodil do krytého plaveckého bazénu v Náchodě.

Čtěte také

Takže vy jste to tajil?
V náchodském bazénu jsem se naučil plavat, první své plavecké krůčky jsem tam absolvoval. A tím jsem to maskoval. Bydleli jsme u řeky, tak jsem to vzal kolem místa, kde se otužilci scházeli a lezli do vody, tenkrát v roce 1974 jich bylo okolo 35. Jinak oddíl byl založen ve Velkém Poříčí, kde ale bylo málo vody, takže jsme se scházeli v Náchodě. Trvalo to dobré 2 až 3 měsíce, než to prasklo. Potom už se s tím nedalo nic dělat, ale rodina mě podporovala, když viděla, že se mi i lepší zdravotní stav, protože jsem hodně trpěl na angíny a nachlazení. Samozřejmě hlavním motorem bylo jednou přeplavat kanál La Manche. To se nepovedlo, protože to je hodně o penězích a dalších věcech. Takže jsem si někdy v roce 2004 zvolil za cíl vydržet co nejdéle v řece Metuji, ve dvoustupňové vodě. Vydržel jsem tam 45 nebo 47 minut. Asi do 14 dnů jsem byl překonán pražským otužilcem a pokořitelem kanálu La Manche Ing. Richardem Blatným. A pak následovaly další rekordy po dohodě s agenturou, mrazák, kam byl nasypán led.

Voda i vzduch čtyři stupně. Otužilci se sešli v Otrokovicích

Počkejte, mrazák?
Mrazicí box, taková vana, kde jsem ležel, bylo tam nasypáno nějakých 350 kilogramů ledu. Nakonec jsem to vydržel hodinu a asi nějakých 13 minut. Led byl namrazený na - 11 stupňů. Byl to samostatný led. Samozřejmě jsem se chtěl posouvat zase dále, tedy tohle byla jiná volba, prostě jsem teď v tom mrazáku konečně stál. Těch rekordů je nakonec šest. Mám i kryokomoru za sebou.

Petr Kocián, světový rekordman ve výdrži zasypání ledem

Když se jdete koupat, jakou vodu si napustíte do vany?
Samozřejmě, jako normální člověk, teplou. Používáme teplou na mytí, to je jasné. Každý se na to vždy ptá. Chodíme trénovat dvakrát týdně, plaveme libovolně se svojí přítelkyní, chodíme plavat v létě v zimě, děláme to celoročně.

Pro představu, při tom vašem rekordu to byl tedy jakýsi sprchový kout plný ledu, do kterého jste vlezl?
Byl to sprchový kout 90 x 90 centimetrů a já do toho vlezl. Led byl přivezen z Prahy v padesátikilových pytlích. Nasypalo se to do toho boxu, byl jsem zasypán po prsa, pak byl oznámen rozhodčím, prezidentem Agentury Dobrý den Miroslavem Markem, start celého pokusu. A konec nastal, když jsem prohlásil, že končím. Byla tam ještě rezerva nějakých 10 minut, ale nechtěli jsme to pokoušet.

Slyšel, že vám prý kamarádi říkali, že už chtějí jít na pivo. Tak vám řekli, že už máte vylézt.
Říkali, že svoje jsem si splnil, tak už jdeme ven. Takhle to bylo.

Čtěte také

Jaké to je, když na vás nasypou led? Vy jste samozřejmě zvyklý a trénovaný člověk, ale normálního člověka to musí bolet, když je sevřený v ledu, ne?
Nejhorší byla zátěž na nohy, protože půl tuny ledu, to je docela hodně zatěžující. Samozřejmě stále dosypávali led. Bylo dosypaných dalších 30 kilogramů, takže tam bylo nakonec 490 kilogramů za tu celou dobu. A nohama jsem nemohl hnout. Zvažovali jsme, jestli v tom sedět nebo stát, nakonec padlo rozhodnutí, že to musí být stejné jako to měli ti dva předcházející uchazeči o světový rekord. Takže se v tom musí stát. Jak říkám, nejhorší byla zátěž na nohy, protože se v tom opravdu nehnete. A když jsem řekl končím, tak mě teprve začali vyhrabávat. Takže jsem tam byl ještě možná nějaké tři minuty navíc než mne z toho ledu dostali ven. Ale vše proběhlo v naprostém pořádku.

Otužilec Petr Kocián se s kamarády chystá do vody

Věděl jste už od začátku, že to dáte nebo jste na to šel postupně? To znamená, první půlhodina, pak hodina. Jak to berete?
Říkal jsem, že když přežiji první hodinu a budu v naprosté pohodě, což jsem tedy byl, tak jdeme dál. A když to bude hodinu a půl, tak zase uvidíme, jestli budeme pokračovat. A když už se to přiblížilo ke dvěma hodinám, tak jsem říkal, teď už není cesta zpátky, už musím jen přidat nějaké minuty navíc k tomu světovému rekordu. Nakonec se podařilo přidat 6 minut navíc a je to tam.

Když je člověk zasypán po krk v ledu, tak mu běží hlavou, proč to vlastně všechno dělá. A mě to prostě baví, je to sport o úžasných lidech.
Petr Kocián, světový rekordman ve výdrži zasypání ledem

Co člověku běží hlavou, když je zasypán v ledu?
Tam se odehrává celý koloběh toho, proč to člověk dělá nebo proč jsem s tím vůbec v těch 12 letech začal. Mě to prostě baví, je to sport o úžasných lidech. Mám spoustu kamarádů, s kterými jsem začínal. Těm tenkrát bylo nějakých 30 let a mně bylo 12. Dnes je jim k 80. Tímto všechny výborné kamarády zdravím. Jsou to všechno skvělí lidé. A samozřejmě i moje drahá přítelkyně Alice, která mi pomáhá. Proto ně, pro všechny, jsem to musel zlomit a dokázat.

Čtěte také

Certifikát o vytvoření českého rekordu držím právě v ruce. Je tady napsáno, že se jedná o český rekord, ale on to je i světový rekord.
Je to světový rekord. Teď se bude žádat o zápis do Guinessovy kniha rekordů, kde to budou chvíli zkoumat, takže to chvíli trvá, než to přiřadí do světového rekordu.

Řekněte mi, jak dlouho podle vás tento světový rekord vydrží?
Já si troufnu říct, že tady v Čechách je určitě spousta lidí, dnes už je nějakých 1 500 registrovaných zimních plavců v České republice a na Slovensku. Určitě v Čechách máme minimálně čtyři další muže, kteří to do budoucna určitě dokáží, pokud to zkusí. A také máme jednu nebo dvě ženy, které by to svedly. Je to právě o tom zvedat pomyslnou laťku a zkoušet, co je lidský organismus schopen vydržet a posouvat se dál.

Jakub Schmidt a Petr Kocián ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Máte v hlavě nějaký další podobný pokus?
Já jsem prohlásil, že tohle byl opravdu poslední, ale nikdy neříkej nikdy. Už jsme přemýšleli, že by nebylo špatné udělat Mistrovství světa. Takže uvidíme, pokud se sejde víc takových uchazečů, myslím si, že ve světě jich je hodně, určitě v Číně i v Rakousku. Zkrátka Mistrovství světa ve výdrži zasypání ledem. Proč ne. Jsou různá mistrovství, třeba i ve skládání Rubikovy kostky. Já říkám, že tohle je bezpečný sport a že se to dá.

Naším hostem byl Petr Kocián z Hronova, aktuální světový rekordman, který vydržel v boxu plném ledových kostek 2 a čtvrt hodiny. Ještě jednou gratuluji.
Já vám děkuji. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související