Skvělá zpráva, v CHKO Broumovsko letos opustilo hnízda nejvíc sokolích mláďat v novodobé historii!

Rekordní počet vylíhnutých sokolích mláďat, čtrnáct, to je asi vynikající zpráva, ne?
Je to dobrá zpráva, protože u nás se ono hnízdění sokolů dlouhodobě tolik nedaří. Je celkem vysoká ztrátovost na těch hnízdech, takže pokud se letos podařilo vyvést na pěti hnízdech mláďata, to je určitě dobrá zpráva. Máme z toho radost.

Petr Kafka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Ten počet opravdu postupně každým rokem stoupá, loni to bylo tuším osm mláďat.
Jestli si to dobře pamatuji, tak loni jich bylo osm a předloni deset. Ale stejně je letošní výsledek nejlepší v novodobé historii, to znamená za těch asi dvacet let, co se k nám sokoli vrátili.

V republice se pohybuje na 130 párů sokolů. Jsou to ptáci vázání na skalní a horské oblasti Opět jsou součástí naší přírody.
Petr Kafka, Agentura ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Čím si to letošní rekordní číslo vysvětlujete?
Řekl bych, že to je trošku i o štěstí. Protože na těch hnízdech jsme třeba v předchozích letech zaznamenávali hlavně predace ze strany buď výra, nebo kuny, v letošním roce takto skončila jen dvě hnízda. Takže si myslím, že je to i náhoda, než že by tady byl nějaký faktor, který bychom mohli nějak ovlivnit.

Čtěte také

Broumovsko je jediná vhodná lokalita k pozorování sokolích mláďat, jak se krmí a zkouší první lety

Prý jste letos nezaznamenali také hnízdění na tradičním místě. Jedno hnízdo vám nahlásili horolezci, kteří ho objevili náhodou.
Zmiňujete asi Teplické skály, tam je tradiční lokalita, v loňském roce nám tam bohužel sokolí pár spolu s mláďaty zahynul na ptačí chřipku, což nám potvrdilo veterinární vyšetření. A v letošním roce se tam formoval nějaký nový pár, který zřejmě nezahnízdil. Nezjistili jsme to, takže tam ani nebyl důvod nějak omezovat turistický ruch a návštěvnost, abychom sokolům zachovali klid. A naopak zase je pozitivní, že třeba na hoře Ostaši, kde jsme hnízdění hledali, bylo to trošku složitější, ale povedlo se, až když nám ho nahlásili horolezci, kteří tam objevili dutinu se sedící samicí.

Vy vždy uzavíráte ony lokality, aby zkrátka to hnízdění nebylo rušeno návštěvníky skal.
Je to jeden z faktorů, který můžeme trošku ovlivnit. Když je to hnízdo někde takříkajíc na ráně, když je vystavené velkému tlaku ze strany turistů, tak se snažíme kolem hnízda vytvořit nějakou klidovou oblast, aby ptáci nebyli rušeni turisty nebo horolezci. V letošním roce bylo takové omezení právě jen na stolové hoře Ostaš, konkrétně v Kočičích skalách.

Broumovsko je vyhlášenou ptačí oblastí. Kromě sokola i pro výra velkého, to je druh naší největší sovy. Těm se tady také daří.
Petr Kafka, Agentura ochrany přírody a krajiny Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Říkal jste, že loňské hnízdění zasáhla ptačí chřipka. My se o ptačí chřipce většinou dozvídáme z médií při napadení domácích chovů drůbeže a podobně. Ale ono se to samozřejmě týká i divokého ptactva.
Právě. Ptáci mají samozřejmě své nemoci, které je nějak limitují. U sokolů ta ptačí chřipka nebyla do loňského roku pořádně známá, nicméně v loňském roce vím bohužel o více hnízdech v České republice, které takto skončily. V letošním roce to zase vypadá dobře, zatím takový případ asi nikde nenastal.

Čtěte také

Poznejte život nejrychlejšího tvora na planetě, vzácného sokola stěhovavého na Broumovsku

Sokol, to je nádherný dravec. Jak moc vzácný je v naší přírodě?
V České republice se pohybuje kolem 130 párů sokolů. Jsou to ptáci, kteří jsou vázáni zejména na skalní nebo horské oblasti, i když v dnešní době přibývá sokolů, kteří hnízdí na vysokých komínech, kam se jim dávají speciální budky, aby měli kde snést vajíčka. Tedy je to stále ještě poměrně vzácný dravec, i když ten trend je mírně rostoucí, stále jich přibývá. Ale třeba v Německu, v sousední zemi, kde je sokolů relativně hodně, už zaznamenali zase pokles jejich počtu. Takže není vyhráno, sokol to u nás ještě nebude mít jednoduché, nicméně už je opět trvalou součástí naší přírody.

Je také považován za nejrychlejšího ze všech zvířat na zemi, protože při střemhlavém letu dokáže vyvinout ohromnou rychlost.
Někdo jsem četl že snad až 300 kilometrů v hodině, ale já jsem to tedy v životě neviděl. Většinou se jedná o střemhlavý útok, kdy sokol útočí na svou potravu, což jsou létající ptáci. Takže si myslím, že běžně dosahují spíše nižších rychlostí, ale jinak ano, je to určitě nejrychlejší živočich na naší planetě.

Čtěte také

Ptačí chřipka zabila na Náchodsku hnízdící pár sokolů stěhovavých. Uhynula i tři jejich mláďata

Víme, odkud ti hnízdící sokoli na Broumovsko letos přiletěli? A vracejí se k nám opakovaně? Jak je to u sokolů?
Dá se říci, že ano, také se vracejí na stejná místa. Ty lokality jsou tradiční, takže víme, že někde v tom celku skal ti sokoli pravidelně hnízdí. Ale jinak máme informace pouze, pokud jsou ti ptáci kroužkovaní. A za poslední roky třeba jen jeden z pěti sokolů má kroužek. A vypadá to, že ti ptáci jsou hodně věrní místu, které si už jednou vybrali pro hnízdění. Pokud se tam něco nestane, tak je zpravidla najdeme další rok na stejném místě.

Pojďme připomenout, odkud kam to vaše přírodní království na Broumovsku vlastně sahá. Jak velké je území pod vaší ochranou?
Když si to představíte na mapě, je to takový ten Broumovský výběžek, který vybíhá do území Polska. Je to zhruba od Hronova dál, naše chráněná krajinná oblast má rozlohu 430 km2, takže je to poměrně velký kus země. A jsou na něm právě známá skalní města v Adršpachu a v Teplických skalách.

Čtěte také

Část Teplických skal je kvůli hnízdění sokola zavřená. Podle kritiků je omezení turismu zbytečné

Kde vy osobně to máte nejraději?
Já to mám asi nejraději právě na Broumovských stěnách, kde není až tolik turistů a krajina má takový zajímavý ráz. A jsou tam i hezké výhledy do okolí. Jsem ornitolog, ale samozřejmě do náplně mé práce spadají všechna zvířata, obzvláště ta chráněná a vzácnější. Tedy měl bych se věnovat všem. A kromě toho ve volném čase i včelařím.

Kromě zmíněných sokolů je ještě nějaké další typické zvíře pro Broumovsko? Vlci jsou asi další takové známé a poměrně velké téma.
Ano. Když se ale budu držet ptáků, tak Broumovsko je vyhlášenou ptačí oblastí. Kromě sokola i pro výra velkého, to je druh naší největší sovy, Bubo bubo, to si většina lidí pamatuje. Dá se říci, že těm se tady také daří. Ale je to druh, který teď postupně obsadil z podhůří i nížiny, takže ho můžeme najít i v lesích kolem Hradce Králové celkem běžně. Je to impozantní pták. Pokud máte možnost někde vyrazit koncem zimy za výřím houkáním, tak je to nezapomenutelný zážitek. Určitě doporučuji.

Čtěte také

Příběh Bohouše a Bohunky, čápů na komíně v Bohuslavicích. Jak pokaždé trefí do svého hnízda?

A výr hnízdí ve vykotlaných stromech?
V naší krajině právě preferuje skalní oblasti, takže je to nějaká římsa nebo dutina většinou v porostu. Třeba v té nížině využívá i stará hnízda dravců nebo černých čápů, protože si sám hnízdo nestaví. Takže určitě nepohrdne, když mu to někdo připraví.

Zmínil jste černé čápy, kteří jsou asi vzácnější než ti klasičtí bílí. Jak to vypadá s populací čápů u vás na Broumovsku?
U těch černých čápů zaznamenáváme trošku pokles za posledních deset let v CHKO Broumovsko. Je to pokles zhruba z deseti párů na takových odhadovaných pět. Ale v letošním roce zrovna máme celostátní sčítání, tak se snažíme tomuto druhu trošku více věnovat. A tady bych poprosil i posluchače, pokud někde, kdekoliv, narazíte na hnízdo černých čápů, tak když nám dáte vědět, budeme moc rádi. Protože jejich hnízdo se v lesních porostech vždy obtížně hledá.

Petr Kafka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A čápi bílí?
Bílým čápům se letos celkem daří, na hnízdech pozorujeme celkem hodně mláďat, určitě nadprůměr. Takže to vypadá, že letošní rok pro ně bude úspěšný.

Na závěr, jaké je vaše nejoblíbenější zvíře?
To je těžká otázka. Ale jsem Kafka, tak řeknu kavka.

Petr Kafka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko byl dnes naším hostem. Děkuji za rozhovor.