Skanzen v Krňovicích funguje už 20 let jako muzeum. Ale je i domovem rodiny, která ho založila

8 fotografií

Skanzen je výjimečný také tím, že v něm rodina Zárubova žije podobným životem jako naši předkové.

Čtěte také

Otočit plně funkční větrný mlýn z 19. století ve skanzenu v Krňovicích dá pěknou fušku. Váží 20 tun

„Dobrý den děti. Já vás tady u nás vítám.“ Ve skanzenu právě začala turistická sezóna a už se v něm střídá jedna výprava za druhou. Já jsem dorazila ve chvíli, kdy Petra Zárubová provázela skupinku dětí a vyprávěla jim o tom, jak se v chalupách kdysi žilo. „Půjdeme se podívat na staré chaloupky a ukážeme si, jak se v nich dříve bydlelo.“

Dětská skupina odchází na prohlídku a Petra mi zatím vypráví, že život ve skanzenu sice na první pohled vypadá idylicky, ale není tak úplně snadný. „Je to práce na celý úvazek. Protože v současné době se při skanzenu chovají chladnokrevní koně českého plemene Slezský norik. Dál chováme 14 krav, které se starají o přilehlé pastviny. K tomu máme drůbež a právě se líhnou kuřata a housata.“

Skanzen v Krňovicích funguje jako muzeum, ale je i domovem rodiny, která ho založila|foto:Jana Házová, Český rozhlas

Zvířata k životu našich předků neodmyslitelně patří, stejně jako k tomuto místu.

Čtěte také

Historický mlýn z Bělče ožívá. Skanzen v Krňovicích předvede jak se dřív mlátilo a mlelo

Podle další členky rodiny Zárubových Ireny mají všichni, kdo ve skanzenu žijí, své každodenní povinnosti. „Abych to tak trochu přiblížila. Jako když máte svoji malou zahrádku, sednete si a myslíte si, že si dáte kafíčko. A rozhlédnete se a zjistíte, co je ještě zapotřebí vše udělat. Ale nás to baví, protože chceme, aby to bylo hezké. Takže to je vlastně v pohodě.“

Celá rodina má svou vlastní práci mimo skanzen, ten je pro ně spíš velkým koníčkem. A jak potvrzuje Petra, vazbu na tohle místo má už i nejmladší generace rodiny. „Poštěstilo se nám, že ti nejstarší, kterým teď bude 17 let, tak jdou v našich šlépějích. Zvolili si takové obory, které jsou pro skanzen přínosem.“

Skanzen funguje už 20 let

Na samém začátku jeho vzniku stál Václav Záruba starší. Toho jsem tu potkala při každé své návštěvě a vždycky byl v plné práci.

Čtěte také

Skanzen v Krňovicích získal katr, pilu jednušku z 20. let minulého století. A chystá větrný mlýn

Na chvíli kvůli mně dokonce vypnul stroj, aby mi povyprávěl o tom, proč vlastně skanzen tenkrát vznikl. „Měli jsme organizaci Československého svazu ochránců přírody, jezdili jsme hodně po kulturních památkách, po řekách a podobně. A při té příležitosti jsme zjistili, že řada památek je v dezolátním stavu.“

„Potom po převratu se většina financí věnovala na opravy sakrálních církevních památek. A na technické památky a lidovou architekturu v té době nikdo nemyslel. Tak jsme si řekli, že máme možnosti, měli jsme už tenkrát truhlárnu, a začali jsme opravovat památky.“

Od opravy památek v krajině byl už jen krůček k vzniku skanzenu v Krňovicích na Královéhradecku. Dnes v něm je 14 staveb a každým rokem přibývají nové. Navíc jsou všechny funkční.