Setkávání nejrůznějších lidí z celého světa, které spojuje jedna myšlenka. To je skautské Jamboree

Odkdy dokdy jste byli v Jižní Koreji a jak početná byla česká výprava?
Přiletěli jsme 31. července a samotné Jamboree trvalo do 11. srpna. My jsme tam pak ještě zůstávali v rámci cestování až do 16. srpna, potom jsme ještě pokračovali a cestovali s rodinou do 31. srpna. A český kontingent na Jamboree tvořilo celkem 412 lidí. Ale nebyli jsme všichni na jednom místě. Byli jsme rozmístěni po tábořišti, abychom se mohli družit se skauty z celého světa. Bylo tam 18 různých tábořišť a na každém byli čeští skauti.

Barbora Brožíková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Pojďme říct, co to vůbec Jamboree je, jak často se koná a kdo vlastně s tím nápadem přišel?
Světové skautské Jamboree se pořádá jednou za čtyři roky a jeho cílem je sdružit skauty z celého světa. Teď se konal 26. ročník, příští bude v Polsku za čtyři roky a předtím bylo v Americe, kam jsem také jela jako účastník. Právě jsem si to moc užila, získala jsem spoustu nových kamarádů třeba až z Chile nebo z Peru. Je úžasné, když potkáváte 50 000 lidí z celého světa a víte, že vás všechny spojuje jedna idea. Každý je jiný a má různé tradice, ale stejně jste spojeni pod jednou organizací a máte společné téma.

S Korejci nebyla možná anglická domluva. S tím jsem nepočítala a hodně mne to zaskočilo. Oni opravdu úplně jinak přemýšlejí.
Barbora Brožíková, skautská vedoucí, účastnice Jamboree

Jak na vás zapůsobila Jižní Korea? Prý tam byly od začátku nějaké organizační problémy.
To je pravda, bylo také velké vedro. Pak bylo tábořiště podmáčené, s čímž Korejci asi úplně nepočítali. Stany sice byly na paletách, ale chodit v bahně nebylo úplně ideální. Ale následně nám tábořiště vysušili, tak jsme byli schopni se nastěhovat.

Čtěte také

První květnový týden se Hradec Králové proměnil na hlavní město skautů. Koná se tu národní jamboree

Jaký byl váš první dojem z Jižní Koreji, když jste přistáli na letišti?
Mně se moc líbilo, jak to tam bylo takové velké a moderní. Ale jedna věc mě zarazila, že s těmi Korejci nebyla možná anglická domluva. S tím jsem nepočítala a hodně mne to zaskočilo. Mají úplně jinou představu o organizaci, pořád chodili s takovými světelnými tyčemi a naváděli nás, oni opravdu úplně jinak přemýšlejí.

50 000 lidí na jednom místě, to je jako půlka Hradce Králové. Jak to tam vypadalo?
Bylo to rozdělené do pěti sekcí a čtyři z nich měly ještě podsekce, ve kterých bylo třeba 50 zemí ubytovaných na čtvercích vedle sebe. Pátá část byla určena pro dospělé dobrovolníky a vedoucí kontingentu.

Zástupci české výpravy světového skautského jamboree, které se letos koná v Jižní Koreji, převzali od prezidenta Petra Pavla českou vlajku|foto:Profimedia

Jak jste si zvykali na extrémní počasí? Z počátku velké horko a pak vás vyhnal ke konci tajfun?
Ze začátku opravdu bylo vedro a nebylo to nic příjemného. Dalo se to ovšem zvládnout, pokud člověk nosil čepici a dostatečně pil. Korejci nám dováželi iontové nápoje dělané přímo na to jejich počasí. Bylo i 35 stupňů a hlavně velká vlhkost. Jdete po ulici a úplně z vás leje pot. Osprchujete se a než se vrátíte do tábořiště, tak vypadáte úplně stejně jako před tou sprchou.

Z Koreji mi zůstane v srdci demilitarizované pásmo kontrolované Spojenými národy. To byl opravdu nezapomenutelný zážitek.
Barbora Brožíková, skautská vedoucí, účastnice Jamboree

Jak vypadal váš každodenní program?
Vedro nás vyhnalo ze stanu většinou už brzy ráno. Nasnídali jsme se a domluvili, jaký bude denní plán. Pak začínala ta nejlepší část, vyrážení do, my jsme tomu říkali, víru velkoměsta. Můžete si vyzkoušet různé programy, ale nejzajímavější je poznávání lidí z celého světa a vyměňování nejen šátků. Každý kontingent přijede se svým merchem, trička i ponožky třeba, šátky či nášivky. Já jsem přivezla 10 českých šátků a odvezla jsem si jenom jeden, ten svůj, který si chci nechat, protože je opravdu krásný, velmi se povedl. A mám teď mexický šátek, brazilský, švýcarský, norský a spoustu dalších. A můj nejlepší úlovek je japonské kimono, které jsem vyměnila za české tričko a ponožky.

Čtěte také

V posledních letech roste zájem o skauting. Junák má o 75 procent víc členů než před 15 lety

Jak pak vypadalo finále Jamboree s následnou evakuací? Protože přišel tajfun, který vás vlastně vyhnal.
My jsme o něm věděli a tajfun měl přijít až den po té evakuaci, takže jsme měli spoustu času. Evakuace byla řízena korejskou armádou a odjeli jsme na jejich Military Academy v Soulu, což je prestižní vojenská akademie. Pustili tam jen Čechy a staral se o nás tříhvězdičkový generál, kteří jsou v Koreji pouze dva. A starali se o nás velmi dobře, byli strašně hodní, zajistili nám jídlo, nic nebyl problém, vždy se generál usmál a řekl ten minutes a opravdu do 10 minut cokoliv přinesli.

Na co nikdy nezapomenete, Barboro? Co zůstane ve vašem srdci z této výpravy?
Z Jamboree určitě setkávání lidí z jiných kultur. A celkově z Koreji to bude asi demilitarizované pásmo, kde jsme pak byli s rodinou. To byl opravdu nezapomenutelný zážitek. Stáli jsme na tom demilitarizovaném pásmu, které je kontrolováno Spojenými národy, kde Severokorejci, ani Jihokorejci nemohou mít své vojsko. A dívat se na falešnou vesnici v Severní Koreji, kterou tam mají postavenou jako propagandu, to je velmi zajímavé.

Barbora Brožíková a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Moc děkuji za velmi zajímavé zážitky, které jste nám dnes vyprávěla Barbora Brožíková, skautská vedoucí z Hradce Králové, účastnice letošního 25. světového skautského Jamboree v Jižní Koreji.