Sedm ojedinělostí, které nejsou nikde na světě, najdete na zámku Doudleby nad Orlicí z 16. století
Dnes se s Českým rozhlasem Hradec Králové podíváte do Doudleb nad Orlicí, kde stojí krásný, renesanční zámek, který patří po mnoho staletí rodu Bubnů z Litic. A přímý potomek tohoto rodu pan Petr Dujka už je s námi v rozhlasovém studiu.
Už u vás také začala naplno hlavní turistická sezóna?
Začala už před dvěma měsíci. Teď nepočítám trhy, které u nás probíhají celý rok. Turistická sezóna bude o víkendech pokračovat až do června, potom už budeme mít otevřeno každý den. Takže jen v květnu o víkendech a potom od června každý den.
Kdo vlastně nechal postavit zámek v Doudlebách nad Orlicí? Kde se tam vzal?
Já jsem se také divil, ale můj 11krát dědeček si toto místo vybral. On měl hlavní sídlo v Žamberku a tento zámek nechal postavit italskými staviteli jako letohrad, letní sídlo, lovecký zámek. 100 let byl zámek užíván pouze v letních měsících pro myslivecké kratochvíle.
Sgrafita na celém vnějším i vnitřním průčelí. To je jedna ze sedmi světových ojedinělostí zámku Doudleby nad Orlicí.
Petr Dujka, majitel zámku Doudleby nad Orlicí
Takže taková rekreační chaloupka.
Když zvu návštěvníky, tak je zvu na chajdu mých předků.
11krát dědeček to byl Mikuláš starší z Bubna a rok 1588, kdy byla zámek postaven?
Ano, máme víc kronik, ale z variant, které se dohledaly, se může jednat i o letopočet 1590. Prostě kolem onoho roku 1590.
Jak to letní sídlo tenkrát na konci 16. století vypadalo?
Vypadalo trochu lépe pro ty, kteří mají rádi čistou renezanci. Protože zámek stavěli italští stavitelé, neviděli, že se do našich klimatických podmínek nebudou hodit sgrafita, kterými zámek zpestřili. A ta sgrafita jsou složena z kruhů a čtverců. Pražský hrad nebo různé letohrádky, jako i tento zámek, jsou vidět s těmi sgrafity. Protože ta údajně odnímají zlé síly, duchy čarodějnice, atd. Nikdy nesmím říct, že je na zámku nějaká bílá paní, čarodějnice nebo někdo takový. Jeden důvod jsou sgrafita, ale druhý důvod je ten, že tam vždy žila nějaká moje babička a já bych ji tím vlastně očernil.
Zámek Doudleby nad Orlicí je plný unikátů. Patří mezi ně nádherná barokní zámecká kaple
Zámek Doudleby nad Orlicí na Rychnovsku v sobě ukrývá několik vzácností. Mezi nimi je kaple, která je součástí zámeckých prostor. Čím je výjimečná? O to se u potomka rodu Bubnů a zároveň správce zámku zajímala reportérka Jana Házová.
Sgrafita, to je ona nádhera na vnější fasádě. Vybavím si také náchodský zámek, protože ten má sgrafita též, ne?
Ano, ale jiná. Lidé znají ta psaníčka nebo něco takového. Toto je světová ojedinělost. Dokonce se k nám i Italové jezdí dívat na tato sgrafita. I ona by možná už nebyla jako i jinde, na hradě Pecka je fragment těchto sgrafit, ale jen jediný jeden a my jsme se tam na něj byli podívat. Ale tato sgrafita jsou na celém vnějším i vnitřním průčelí, stále se musí opravovat, aby byla zachována pro další generace. Aby měla stále stejný pohled, a to tvoří s oním velkým zámkem velkou ojedinělost. Samozřejmě těch ojedinělostí máme i víc.
Vy sám jste na zámku vyrůstal?
Nevyrůstal, jezdili jsme se tam jen dívat. Když jsme jeli na hroby předků nebo jsme jeli náhodou kolem z Valašska od našich příbuzných. Tenkrát nebyla dálnice D1, tak se jezdilo kolem Hradce Králové. Zastavovali jsme se na hřbitově, ale i na zámek jsme se podívali, obešli jsme si ho, ale dovnitř jsme nechodili.
Protože vám zámek patřil od onoho roku 1588, dejme tomu, až dodnes. Což je výjimečné. Ovšem až na těch asi 45, 46 let, kdy za minulého režimu patřil státu.
Ano, přesně tak. A to byl důvod, proč nikdy nesmíme nikoho pomlouvat.
Vaše maminka ale na zámku jako malá holčička vyrůstala.
Ano, moje maminka se sice narodila ve Vídni, protože dědeček si vzal Rakušanku, ale dětství prožila v Doudlebách.
Vyprávěla vám o tom, jaké to bylo? Četl jsem, že vzpomínala na tatínka, který prý s bratrem vedl děti k přísné výchově. Například, když si hráli s dětmi a zazvonil zámecký zvon, tak okamžitě museli ke stolu. Kdyby přišli pozdě, tak by nedostali jídlo.
Ano, ale oni podváděli. Měli hluchou kuchařkou a té chodili krást buchty. Ale prý to byla taková nepsaná domluva mezi babičkou a onou kuchařku. Že ona bude dělat jako, že o tom neví. Takže si šli ukrást buchty vlastně oficiálně, legálně.
Dětství, jak se na něj vzpomíná?
Vzpomíná se na něj moc hezky. Když jsme byli potom už v zámku, tak ona říkala, v této místnosti jsme měli to a to, v té ono a my jsme se snažili do této podoby ty interiéry nějakým způsobem zakomponovat. Když jsme dostali zámek zpátky, tak tam byla výstava vamberské krajky a my jsme potom sehnali různorodý nábytek a poslouchali jsme maminku, která radila, kam co umístit. Někde to šlo, někde ne. Protože někde byly koupelny, kuchyně. Ale myslím si, že návštěvník nyní uvidí absolutně obnovené nádherné interiéry. Ten renesanční zámek je opravdu krásný, mohu se pochlubit.
Slyšel jsem, že tam máte také nějaké vzácné netopýry na půdě nebo ve sklepě?
Ať na půdě či ve sklepě máme netopýry. Ti, kteří přebývají na půdě, tak tam teď nejsou, ty šli spát někam do jeskyní. A netopýři, kteří žijí ve sklepě, to jsou vrápenci, ti tam jsou celou zimu. Tam přezimovali.
V zámeckých sklepích v Doudlebách nad Orlicí letos zřejmě poprvé přezimovali vzácní netopýři
Zámecké sklepy v Doudlebách nad Orlicí se v zimě staly domovem pro vzácné netopýry. Podle správce Petra Dujky se tam zřejmě v letošním roce objevili poprvé. Jak se reportérka Jana Házová na vlastní oči přesvědčila, doba jejich zimního spánku zatím trvá i na začátku jara.
Vy máte vůbec k přírodě blízko, protože v areálu zámku v bývalé historické sýpce máte velkou přírodovědeckou sbírku.
To jsem přeskočil veškeré opravy, sýpka potřebovala pomoci a já jsem jí pomohl tím, že jsem opravil stropy a podlahy. Kdo ví, jestli by ji někdo ještě zachránil, na to by nestačily snad ani celostátní dotace. A tak jsem ji opravdu zachránil, že bylo ji bylo i možné nějakým způsobem využít. Měl jsem obrovskou entomologickou sbírku, kterou jsem do sýpky dal. Ale dal jsem tam také mineralogii, ptáky. Udělal jsem dioráma, nechal jsem udělat takový Rok na vsi. Návštěvník má možnost vidět betlém z kukuřičného šustí, na kterém spatří rituály, které se v Čechách odehrávaly během celého roku. Dále tam uvidí pytlácký koutek, ona myslivost a pytláctví jdou ruku v ruce při sobě. Je vidět všechno nádobíčko, které pytláci používali. Jsou tam obrazy pytláků, atd. A aby si návštěvník měl i kam odskočit, tak jsem tam s velkou námahou udělal i sociální zařízení, které teď využíváme i při trzích.
Zmínil jste trhy. To je akce, která se koná pravidelně v zámeckém areálu. Farmářské trhy.
To jsou farmářské trhy, teď budou v neděli 12. května další. A já tam vždy vezmu nějakou atrakci. Ať je to živá hudba nebo něco jiného. Medvědi už tam byli dvakrát, i ochočená kozička. Tentokrát mi jeden kamarád nabídl paintball. On vlastní společnost, která provozuje paintballovou střelbu. Vyzkouším si to. Ale nebudeme střílet po sobě, od toho jsou různé helmy, skafandry, brýle, aby se nikomu nic nestalo. My budeme střílet jen do terčů. Lidé si mohou přijít zastřílet.
A v úterý 14. května opět přivítáte na zámku Jiřího Černého. To bude poslechový pořad.
Nestor českých DJ, toho tam vždy rád vidím. Tentokrát bude mít poslechový pořad o Karlu Krylovi. Neříkám, že bude obsazeno, není ani možné celou sýpku obsadit, protože ta má kapacitu až 500 lidí, ale počítám, že bude velká návštěvnost.
Čtěte takéZámek Doudleby nad Orlicí
Těch akcí je samozřejmě mnohem víc. U vás bude živo celé léto. A zájemci najdou všechny potřebné informace na internetu. Mě teď zajímá ještě zámek a jeho interiér. Kolik je tam místností, pane Dujko.
Je tam 15 místností v horním patře. Sehnali jsme pro tyto interiéry nábytek všeho druhu, z různých depozitářů nebo jiných zámků, také UMPRUM zapůjčilo obrovské množství nábytku. A máme nábytek i z vlastních zdrojů, z Itálie, Rakouska, sourozenci dodali nábytek. Tak jsme ho rozestavili i podle posloupnosti, od renesančního nábytku přes baroko, rokoko až do slohu 19. století. A na konci jsme nechali postavit takový svatební sál na barokní úrovni.
Ještě mi na závěr řekněte, jak je s vašimi kachlovými kamny. Protože tam máme snad druhá největší kachlová kamna u nás v České republice.
Ano, barokní. Copak, že jsou veliká a že je stavěli pražští kamnáři, zajímavost je především ono topení v nich. Topilo se v nich totiž takovým záhadným způsobem. Tam nejsou dvířka, tam není odkouření do komína. Prolezlo se komínem skrz zeď, samozřejmě zvnějšku, z pavlače. A do kamen se naskládaly tři kubické metry dříví. Pak se to všechno podpálilo, žhnulo a všechen kouř odcházel do komínu, kterým se prolezlo. To je taková zajímavost těchto kamen.
Zkrátka zajímavostí na zámku v Doudlebách nad Orlicí je mnohem víc.
Máme tam sedm ojedinělostí, které nejsou nikde na světě.
Tak to už si musíte přijet sami zjistit na zámek v Doudlebách nad Orlicí. Určitě vám o nich krásně se srdcem na dlani popovídá zámecký pán Petr Dujka. Moc děkuji a přeji, ať se letošní turistická sezona vydaří.
Těším se na návštěvníky, samozřejmě i na vás. Na shledanou.
Související
-
Zámky na Orlici, to je francouzský fenomén na české řece. Víte, kudy teče česká Loira?
Cestovat a poznávat krásy našeho kraje můžeme celý rok. My se dnes zatouláme do podhůří Orlických hor, kde celou řadu památek propojuje řeka Orlice.
-
Zámky na Orlici - česká Loira. Vítězem soutěže EDEN 2017 jsou Orlické hory a Podorlicko
Ve finále letošního ročníku soutěže EDEN zazářily Orlické hory, které získaly vítězný titul Excelentní evropské destinace s jedinečným kulturním produktem.
-
Cyklojízdou po šlechtických sídlech v podhůří Orlických hor pomůžete onkologicky nemocným dětem
Divoká Orlice obdobně jako francouzská řeka Loira spojuje v podhúří Orlických hor hned několik panských sídel, které jsou opět v rukách soukromých majitelů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
