Rybí ragú po staročesku - recept našich prababiček

Ryba bývala hojnou součástí staročeské kuchyně
Českou kuchyni v dávné minulosti ovlivnil náš keltský a slovanský původ. Je také směsicí tradic a kultur, které se na našem území utvářely. Díky své pozici na křižovatce Evropy přejímala česká kuchyně vlivy ze severu a jihu, východu i západu a rychle se otevírala všemu novému.

Obiloviny a později luštěniny měly v minulosti základní význam ve výživě lidí. Říká se také, že polévka je grunt. V lidové staročeské kuchyni měla polévka nezastupitelné místo. Samostatnou kapitolu by mohly zaujímat různé kaše.

A maso? Jedlo se stejně jako dnes vepřové, hovězí, drůbež, zvěřina a ... mnohem častěji než dnes především ryby!

Konec 15. a celé 16. století lze charakterizovat jako Zlatý věk českého a moravského rybníkářství. Začínají se budovat celé nové soustavy různě velkých rybníků, ekonomickou sílu produkce ryb rychle rozpoznala nejen šlechta, ale i jednotlivá svobodná města a to dávalo výstavbě rybníků vpravdě křídla.

Proto se i my dnes vrátíme trochu v čase a připravíme si rybu.

Jaké suroviny budete potřebovat:

4 plátky tresky
2 rajčata
2 lžíce rajčatového protlaku
2 citróny
mrkev
celer
cibule
paprika
2 brambory
5 stroužků česneku
sůl
chilli
bobkový list
oregano
čerstvá bazalka
olivový olej

Česnek, citrony, ovoce, zelenina (ilustrační foto)

Postup přípravy rybího ragú po staročesku:

Koření využívala i staročeská kuchyně

Rybu nejprve zakápneme citrónovou šťávou, posypeme sekanou bazalkou a necháme chvíli odležet.

Mezitím na oleji osmahneme cibulku pokrájenou na kostičky, přidáme pokrájenou kořenovou zeleninu, brambory, papriku. Vše osolíme, posypeme oregánem a orestujeme.

Směs přidáme k rybě.

Zvlášť osmahneme česnek pokrájený na plátky, přilijeme rajčatový protlak, trochu vody, opepříme, osolíme, přidáme chilli a nalijeme na rybu se zeleninovou směsí.

Navrch dáme bobkový list a zapečeme v troubě.

Přejeme dobrou chuť!

V 15. století se začínají objevovat i první psané receptury na přípravu jídel. Celé 16. století je pak v české kuchyni považováno za období „rozmařilosti“. První dochovanou tištěnou kuchařskou knihou z tohoto období je kniha tiskaře Severina, která obsahuje 400 receptur.

Dnes můžeme českou kuchyni charakterizovat jako typickou kuchyni středoevropskou vyznačující se specificky českými prvky, jako jsou houskové a ovocné knedlíky, některé polévky a omáčky, mnohá bramborová jídla, koláče a buchty s poměrně širokým repertoárem svátečních jídel.