Rozmanitý opočenský zámek má zbrojnici, etnografické sbírky, obrazárnu, sklepy i rozlehlý park
Dnes vás vezme Český rozhlas Hradec Králové do Opočna, kde stojí krásný renesanční zámek. Pozveme vás k jeho návštěvě a představíme vám také jeho nového kastelána Tomáše Kořínka.
Už jste se zabydlel v Opočně?
Pomalu ale jistě ano. 1. ledna jsem nastoupil, takže už je to více než půl roku, už jsme tedy pomalu zabydlený.
Už jste prolezl, když to řeknu lidově, všechny komnaty a zákoutí opočenského zámku?
Myslím si, že většinu z nich ano. Ale každou chvíli objevíme ještě něco dalšího. Nechci říci úplně všechno, protože sám nevím, jestli ještě není něco skrytého.
Jižní svahy zámeckého parku mají charakter přímořské oblasti. Severní zase pro změnu připomínají pobaltské země.
Tomáš Kořínek, kastelán zámku v Opočně
Jak vás v Opočně přijali? Slyšel jsem, že velice dobře vás uvítal bývalý kastelán, který odešel do důchodu.
Přesně tak. Pan kastelán Jirák, který šel do důchodu, mne přijal velmi dobře. Musím říct, že předání proběhlo velmi korektně, velmi hezky, takže to byla velká spokojenost. Vše proběhlo v klidu.
V zámeckého parku v Opočně stojí bývalá hájovna. Je v havarijním stavu a potřebuje opravit
Bývalá hájovna z 19. století, která je součástí opočenského panství, je ve špatném technickém stavu. Při nedávné bouřce dokonce přišla o část střechy. Protože je ale vlastnictví objektu stále nejasné, není zatím možná kompletní obnova. Pracovníci zámku se alespoň vlastními silami snaží stavbu zajistit tak, aby nechátrala ještě víc.
Žijete přímo na zámku?
Přímo na zámku, mám okna jen do zámeckého parku. Je to krásné, jak si posluchači určitě představí, prostě romantika, ráno slyším jen zpívat ptáky a odbíjet kostelní zvony. Ovšem mám čtyřmetrové stropy v bytě, takže ona romantika s přicházející zimou asi odejde. Ale teď je tam krásně.
Opočenský zámecký park je opravdu nádherný. Rozkládá se v údolí Zlatého potoka a je obrovský. Jaká je jeho plocha?
Zámecký park má 22 hektarů a dělí se na čtyři části. Jedna, ta rovná část, je u letohrádku, ta by měla být nejopečovávanější. Tam jsme se nyní vrhli do takové větší údržby. Potom jsou jižní svahy, které mají dokonce charakter přímořské oblasti. Rostou tam zvláštní rostliny typické spíše pro Středomoří. Pak je taková bažinatá část Zlatého potoka a nakonec severní svahy zase pro změnu připomínají pobaltské země. Je to velmi rozmanité.
Rybníky tam jsou samozřejmě také.
Dole jsou dva zámecké rybníky, teď jsou tedy vypuštěné a chystá se jejich velké odbahnění.
Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Kudy vedla vaše cesta na opočenský zámek?
Dlouhou dobu jsem chtěl být doktorem, protože můj děda byl lékař. Ale pak jsem v 15 letech nastoupil na zámek do Slatiňan jako průvodce a od té doby se to začalo trochu měnit. A v 18 či 19 letech už jsem věděl, že chci být jednou kastelánem, správcem nějakého krásného historického objektu.
Vy jste také studoval univerzitu v Hradci Králové.
Studoval jsem tady v Hradci Králové, byl jsem na zahraničních pobytech například v Estonsku a v Anglii, kde jsem také objížděl památky. Ale má cesta po památkách vedla zejména přes zámek ve Slatiňanech, kde jsem 10 let pracoval jako průvodce, zahradník, uklízečka, všecko možné. Potom jsem byl jako průvodce na Hrádku u Nechanic, na Hrubém Rohozci a dva a půl roku jsem měl na starosti správu mobiliářů, nábytku a obrazů v 18 hradech a zámcích v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Tam jsem pracoval v oddělení péče o mobiliář.
Tedy také v Opočně.
Také v Opočně, ano. To byla má úplně první inventura, kterou jsem dělal, když jsem pracoval na Sychrově. A musím říci, že opočenský mobiliář mě úplně uchvátil. Je úžasně rozmanitý, velká zbrojnice, etnografické sbírky Afrika, Amerika, obrovská obrazárna. Tam si opravdu najde každý něco.
Může si vůbec kastelán vybrat, kam půjde nebo ho někam přidělí?
Tak může protestovat, že tam nechce, ale není úplně na výběr, že by si člověk řekl, tady na tomto objektu chci jednou kastelánovat. Tak to úplně nefunguje.
Jaká je vůbec historie opočenského zámku? Kdo ho tam postavil?
Celkově Opočno má nejstarší zmínku v Kosmově kronice, čímž se může málokteré město pochlubit. Nejprve tam bylo samozřejmě nějaké hradiště. Ale pro nás jsou nejzásadnější Trčkové z Lípy, kteří postavili renezanční zámek. Potom za třicetileté války jej získali Colloredové a ti objekt vlastnili až do druhé světové války.
A teď byste nás mohl provést zámkem v Opočně. Takový malý prohlídkový okruh, jaký teď nabízíte lidem o prázdninách.
Návštěvník, když by dnes přišel na pokladnu, tak má k dispozici tři prohlídkové okruhy, historické interiéry. To je takový základ prohlídky a na to navazující zbrojnice, protože máme, nebojím se říct, asi nejvýznamnější zbrojnici ve východních Čechách. To je takové rozšíření naší prohlídky. A závěrem potom ještě apartmá Kinských, což je takový doplněk naší prohlídkové trasy. Nabízíme tedy, jak říkám, tři prohlídkové okruhy.
Na říjen chystáme speciální prohlídky míst, kam lidé neměli přístup. Jako příklad uvedu chodbu spojující zámek, kostel a letohrádek.
Tomáš Kořínek, kastelán zámku v Opočně
Na zámku asi uvidíme hodně zbraní.
Je tam obrovská spousta zbraní. A máme tři zbrojnice, orientální, loveckou a rytířský sál. Dokonce máme ještě čtvrtou zbrojnici. Ta je uzavřená, tam je dnes depozitář. Tedy zbraní je na Opočně opravdu velká spousta.
A máte tam také pozoruhodné etnografické sbírky. Kde se vzaly v Opočně?
Na začátku 20. století Josef II. Colloredo Mansfeld dvakrát navštívil Afriku a dvakrát také Ameriku. Jednak to byly takové lovecké výpravy, takže všechno, co zastřelil, si přivezl. Různé lovecké trofeje. Ovšem nakupoval i různé specifické místní předměty. Takže máme z Ameriky například oděvy indiánů, z Afriky zase máme různé, řeknu lidově, sukýnky domorodců atd. To vše návštěvníci na zámku najdou.
Co obrazy a obrazárna, protože to je veliká nádhera.
Nejstarší obrazy máme z 15. století a táhne se to až do začátku 20. století. K našemu asi nejznámějšímu obrazu se pojí taková aféra. Původně se myslelo, že jde o ztracený obraz Hieronyma Bosche, ale nakonec se zjistilo, že nikoliv, je to jen velmi raná kopie. Podle dendrochronologie se zjistilo, že dřevo, na kterém je obraz namalován, tedy onen strom, byl pokácen pět let po Boschově smrti. Tím pádem to musel malovat nějaký jeho následovník.
Přišlo se na to tak, že byla odkryta vrchní vrstva toho zamalovaného obrazu. Objevily se nějaké postavy a odborníci usoudili, že by to mohl být ztracený obraz Hieronyma Bosche.
Byla to úplná detektivka. Protože na té naší kopii je o postavu víc, než mají všechny jiné kopie. Takže se předpokládalo, že když je tam postava navíc, musí to být onen originál, ze kterého vychází ostatní kopie. Ale potom dendrochronologie zbourala tuto teorii.
I tak je to určitě velká vzácnost. I s tímto příběhem.
Obraz byl malovaný roku 1470, takže je to určitě velká vzácnost.
Co návštěvníky opočenského zámku nejvíc zajímá? Na co se ptají?
Udělal jsem speciální prohlídky pro místní lidi, protože některé prostory ani nikdy neviděli. Takže jsme měli na konci května speciální prohlídku pro místní obyvatele. O to byl opravdu obrovský zájem. To se setkalo s velkým ohlasem. A co se týče zájmu, nejvíce lidi asi baví příběhy šlechty, Colloredo Mansfeldů. Protože tam je jedna zajímavější generace než druhá.
Areál opočenského zámku je jedinečným souborem památek v průběhu pěti století
Řekněte nám také nějakou zajímavost.
Určitě byla zajímavé to, že pan Colloredo Mansfeld jezdil do Afriky i se svou manželkou, s Lucy Yvonne, která byla původem Francouzka. A protože lidi vždy zajímá nejvíc bulvár, tak taková bulvární informace, kterou k ní mám, takový drb, ona se s ním potom z a první republiky velmi bouřlivě rozváděla. Dokonce požádala o pomoc samotného prezidenta Masaryka s tím, že kníže Colloredo Mansfeld ji chce vyhnat ze zámku. Ale pan prezident se za ni nepřimluvil. Rozvod opravdu trval asi pět nebo šest let. Ale to je jen taková perlička.
Růže pro Viléma. Vezmeme vás na prohlídku 10. ročníku svátků královny květin v opočenském zámku
Letošní Svátky růží na opočenském zámku se jmenují Růže pro Viléma. Konají se už po desáté a také tentokrát představují pestrobarevné květiny z mnoha koutů světa. Během víkendu můžete ve všech přístupných prostorách obdivovat růže například z Kolumbie, Anglie, Francie, mnoho jich je ze sousedního Slovenska a pochopitelně i České republiky.
Jaké jsou vaše plány se zámkem do budoucna, co všechno chystáte? Co byste chtěl ještě ukázat lidem, co dříve neviděli.
Nejbližší akce bude 20. července, což budou noční prohlídky, kdy si lidé budou moct projít zámek vlastním tempem. Bude to fungovat trochu jako v muzeu, v galerii, všude budou naši kustodi. A současně budou na nádvoří ochutnávky gastronomie, pokrmy z 19. století. A potom na říjen chystáme speciální prohlídky po zavřených místech, kam lidé neměli přístup. Jako příklad mohu uvést chodbu, která spojuje zámek, kostel a letohrádek. Je to krytá chodba 270 metrů dlouhá. To ukážeme jeden víkend v polovině října.
Také sklepy jsou prý na opočenském zámku krásné.
Sklepy bychom rádi s návštěvníky procházeli příští rok na jaře, bylo to součástí prohlídky oněch prostor, kam se lidé neměli možnost podívat. Jsou nádherné, určitě stojí za návštěvu. Budeme postupně kombinovat různé mimořádné prohlídky a každý rok otevřeme něco jiného. Sklepy jsou obrovské, protože je to vlastně zaklenutý původní hradní příkop. Je to velmi monumentální.
Tak se přijeďte na zámek do Opočna podívat. Moc děkuji novému kastelánovi Tomáši Kořínkovi, že přijel dnes k nám a hezky nám o opočenském zámku popovídal.
Moc děkuji za pozvání. Na shledanou.
Související
-
Správa opočenského zámku začala chystat historickou stavbu na novou sezonu. Co to obnáší?
Správa opočenského zámku začala připravovat interiéry panství na letošní sezónu. Do konce března musí nejen uklidit více než 100 zámeckých pokojů, ale mnohé i vyzdobit.
-
Jedno z největších setkání sokolníků na světě se koná v Opočně
Východočeské město Opočno se ode dneška do soboty stalo centrem sokolníků z celé Evropy. V 10 hodin na tamním zámku začalo již 44. ročník setkání sokolníků.
-
300. výročí narození malíře Jana Václava Bergla si připomenou Opočno i Vídeň. Proč tato města?
Letos si Opočno i Vídeň připomenou 300. výročí narození malíře Jana Václava Bergla. Ten je víc známý ve Vídni než u nás. Právě tam totiž prožil velkou část svého života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
