Psycholog psů Pavel Bradáč: Vychovat se dá každý pes a vždy to jde i pozitivně, bez nátlaku a násilí

S psychologem psů Pavlem Bradáčem si povídáme o výchově a také o motivaci psů.

Myslíte si, že se dá vychovat opravdu každý pes?
Myslím si, že se dá vychovat úplně každý pes a vždy to jde i pozitivně, bez nátlaku a násilí. Pokud je to fyzicky možné, tak se pejsek dokáže naučit v podstatě cokoliv.

Je to o laskavém přístupu a chápání, že pes je živý tvor, který má svoje hranice a limity. Pokud je překročíme, tak se chová jinak.
Ing. Pavel Bradáč, poradce pro vztah člověka a psa

Problém je v tom, že si lidé vybírají psy, které nezvládají a oni jim pak přerostou přes hlavu?
To je část problému. Další částí jsou někdy i nešťastné metodiky, které najdete třeba na internetu. U jednoho pejska fungují a u dalších deseti nefungují. Část problémů je také násilný výcvik a výchova. Polovina mojí práce je to, že dávám dohromady pejsky, které někdo jiný zničil.

Čtěte také

Psí psycholog pomáhá lidem správně a pozitivním způsobem komunikovat s jejich čtyřnohým přítelem

Takže je to vždy o individuálním přístupu, protože každý potřebuje něco jiného?
Určitě ano. Ale zejména o laskavém přístupu a chápání, že pes je živý tvor, který má svoje hranice a limity. Pokud je překročíme, tak se prostě chová jinak.

Asi každý, kdo psa chce, má nebo ho měl, tak je to pro něj parťák, se kterým se občas pomazlí. Má každý pes a rád mazlení?
Mazlení jako takové mají rádi všichni psi, kteří nebyli týráni. Problém není se samotným mazlením, ale velmi často nastává problém s pohyby, které u toho mazlení děláme. Například předklon nebo natažení ruky nad pejska a podobně. Pejsek to může vnímat jako ohrožení, jako hrozbu. A přestože má mazlení rád a je mu příjemné, tak psí řečí tohle pro něj znamená hrozbu.

Když půjdeme po ulici, tak asi není vhodné chtít pohladit cizího psa.
Stále jsou takoví lidé, ano. I když je ti majitelé varují, tak klidně odpoví, mě mají pejsci rádi. A pak se diví, že jim ránu musí na chirurgii zašít.

Čtěte také

Psichologie aneb po dobrém jde všechno líp. Tomáš Nushart preferuje metodu pozitivní výchovy pejsků

Poznám situaci, kdy pes nechce, abychom na něj sáhli? Jaké konkrétní signály vysílá?
Určitě to poznáte. Když se pejsek olizuje, mhouří oči, odvrací hlavu, dává uši dozadu, případně se krčí. Nebo po tom pohlazení se třeba otřepe a nenápadně, pomaličku odchází, protože se necítí úplně komfortně.

Pokud je pes agresivní a začne třeba útočit na cizí lidi. Co s tím dělat?
Když pejsek útočí, tak má z jeho pohledu vždy dobrý důvod. Většina těch důvodů je, že se cítí ohrožený. Existují jakési mýty o dominanci a vůdcích smečky, ale já si myslím, že jsou to mýty. 100 procent všech agresí, které řeším, tak je strachová agrese. Výjimky jsou pouze zdrojová agrese a případně agrese z důvodu nějakých bolestí či zdravotních problémů.

Pokud pejsek chce být nějakým způsobem nad námi, tak je to manipulativní, nikoliv agresivní způsob. To znamená, že různě manipulují s námi, aby si vynutili pamlsek, hlazení, vycházku. Vytváří takové situace. To je pravý vůdce smečky, já tomu říkám spíše šéf, který je bystrý, chytrý, manipulativní. Ale agrese a vedení smečky spolu v podstatě nesouvisí.

Celou psí radioporadnu s poradcem pro vztah člověka a psa, Ing. Pavlem Bradáčem, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.