Projekt Vzkříšené varhany opravuje nástroje, aby se na ně dál hrálo. Jde o zachování dědictví předků
Teď si budeme povídat o hudbě a o projektu Vzkříšené varhany, který zachraňuje staré hudební nástroje v našem kraji. Ale zároveň vždy na začátku září nabízí i hudební festival a tyto obnovené varhany představuje. Naším hostem je autor projektu Jakub Hrubý, zpěvák a manažer, rodák z Broumova žijící aktuálně v Praze.
5. ročník Varhanního festivalu je na spadnutí, začínáte v pátek 20. září. Koncerty se budou konat opět na různých místech našeho kraje, na všech uslyšíme varhany?
Úplně na všech uslyšíte varhany a bude na ně hrát Václav Uhlíř, který je 50 let varhaníkem v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové.
Odkaz mi předal otec, který byl 50 let varhaníkem na Broumovsku. Dělá se dobrá věc s krásným výsledkem. Jde o zachování dědictví předků.
Jakub Hrubý, zpěvák a manažer, autor projektu Vzkříšené varhany
První koncerty jsou na programu už zítra v Opočně, v klášterním kostele Narození Páně a v děkanském kostele Nejsvětější Trojice. Co jste pro tento prostor vybrali za hudbu?
Je to hudba, která je vlastně spojena s těmito barokními varhanami. To znamená, budeme se věnovat této tematice, ale vzpomeneme i Rok české hudby. Na tom prvním koncertě zazní výhradně čeští autoři. A vzpomeneme také na jednoho významného opočenského rodáka, kterým je skladatel Luboš Sluka, který před týdnem oslavil 96. narozeniny.
Čtěte také
Připomeňme projekt Vzkříšené varhany. Ten si vytkl za úkol zachránit nádherné a ojedinělé nástroje v našem kraji. Vy jste autorem tohoto nápadu. Studoval jste hru na varhany, pak jste ale přešel na zpěv, co vás přivedlo k myšlence zachraňovat varhany? I když muselo být jasné, že to nebude jednoduché a přinejmenším finančně velmi náročné.
Ten odkaz mi předal můj otec, který byl 50 let varhaníkem na Broumovsku. A vlastně ani nejde o jednotlivé zachraňování nástrojů, ale dání do podvědomí obcím a církvím, že taková možnost je. Je na to určen výhradní dotační program Královéhradeckého kraje, který je ojedinělý v České republice a podporuje tuto realizaci a rekonstrukce nástrojů.
Čtěte také
Vy jste dali společně s varhaníkem Václavem Uhlířem dohromady takovou databázi, které varhany v našem kraji by potřebovaly renovaci. K jakému číslu jste se dopracovali?
Jsou to stovky nástrojů, protože kostely Královéhradeckého kraje trošku přesahují i do Libereckého a Pardubického kraje v rámci diecéze a biskupství. Takže proto je ten počet samozřejmě vyšší. Ale i v samotném Královéhradeckém kraji jsou to stovky a 60 nástrojů je již zachráněných, z toho 4 jsou v realizaci a postupně se opravují. Hlavní myšlenka celého projektu Vzkříšených varhan byla, že se jedná o veřejné peníze, je to prezentace peněz daňových poplatníků, dělá se dobrá věc s krásným výsledkem. Je to zachování dědictví našich předků.
Čtěte také
Kolik už jste investovali finančních prostředků? Abychom si udělali představu, kolik stojí obnova 60 varhan?
V rámci dotačního řízení Královéhradecký kraj proplatil 22 123 000 Kč. To byl jakýsi start pro povinné spolufinancování oněch vlastníků. A celková částka, které stojí za záchranou těch 60 varhan, je 66 542 000 Kč. Což se dá spočítat, že rekonstrukce každých varhan průměrně vychází kolem milionu korun.
Celková částka, které stojí za záchranou 60 varhan, je 66 542 000 Kč. Což průměrně vychází kolem milionu korun na nástroj.
Jakub Hrubý, zpěvák a manažer, autor projektu Vzkříšené varhany
Je dostatek opravářů nebo odborníků, kteří tuhle práci dělají? Kdo vlastně rekonstrukce provádí?
Provádí to buď klasičtí varhanáři, nebo, je-li to památkově chráněný nástroj, tak to musí být licencovaní varhanáři, takže tam je to trošku limitované. Ale odhadnu, že v republice se pohybuje zhruba 10 varhanářských firem, které se nám na projektu podílí. Jsou hodně vytížení, ale byla doba, kdy neměli žádnou práci. Teď zase mají práce hodně. Těžko říct, jak ty vlny budou nadále probíhat.
S projektem Vzkříšené varhany souvisí i Varhanní festival. Jeho program najdeme na webu Vzkříšené varhany.cz. A tam se můžeme dozvědět i různé zajímavosti, protože vy tam vkládáte třeba i videa. Co ještě?
Jsou tam popisy a dispozice těch nástrojů, jaké mají hlasy. Jsou tam i fotografie z dronů. Ale hlavně videa, kdy Václav Uhlíř předvádí možnosti nástroje, jaké má hlasy, povídá o jeho historii. On se 50 let věnuje varhanám ve východních Čechách, takže o nich ví vše.
A také už vznikla dvě cédéčka.
Ano, podařilo se nám vytvořit dvě cédéčka z prvních čtyř ročníků festivalu. Je to moc hezké dílo, které nám tu setrvá navěky. Doufejme, že cédéčka nebudou úplně zavržena, protože dnes se potýkáme hlavně s tím, kde ty nahrávky vlastně přehrát, protože žádné nosiče v podstatě nejsou. A ve virtuálním prostoru to nemá takový efekt. Součástí cédéčka je i krásný booklet a knížečka, kde jsou fotografie varhan a jejich popisy. Docela hodnotná publikace. A najdete tam samozřejmě hudební záznamy konkrétních varhan. Každé varhany mají jednu skladbu, myslím, že jich tam máme kolem dvaceti.
Opravují se tedy nástroje, aby se na ně hrálo. Zveme na Varhanní festival, který začíná zítra koncerty v Opočně. Naším hostem byl autor projektu Vzkříšené varhany Jakub Hrubý.
Související
-
Chci varhany ukázat lidem jako sexy cool nástroj 21. století, směje se bosonohá organistka Katta
Pozveme vás na výjimečný hudební zážitek, který vás čeká v úterý 12. září od 19:00 v Hradci Králové ve Sboru kněze Ambrože. Zahraje Katta.
-
Projekt Vzkříšené varhany zachraňuje a představuje veřejnosti naše unikátní staré hudební nástroje
Projekt Vzkříšené varhany nejen staré hudební nástroje v našem kraji zachraňuje, ale na začátku září také přináší hudební festival, kde varhany lidem představuje.
-
Varhany nejsou hudební nástroj, to je stroj. Hrajete na ně rukama i nohama, směje se Radek Hanuš
O kouzlu hudby toho hodně ví Radek Hanuš, ředitel vrchlabského kůru, varhaník a sbormistr, ale i učitel hudby a ředitel vrchlabské základní umělecké školy Karla Halíře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.