Porodník Štěpán Opluštil si vlastní děti odrodil sám: Nervózní jsem byl dost, emoce mě přepadly

Své želízko v ohni měla letos i trutnovská nemocnice, která vyslala do boje mladého energického porodníka Štěpána Opluštila. Toho se hned zeptám, jak to všechno nakonec dopadlo? Jak jste si užil finálový večer?
Bylo to skvělé, protože podle mého názoru ve zdravotnictví nemůže dělat nikdo, jak se říká, na kšeft. A se všemi kolegy jsme si skvěle rozuměli. Jak jsem konkrétně já dopadl, to nevím, ale byl jsem spokojen, ostatní říkali, že můj výkon byl skvělý, že jsem dobře reprezentoval. Ale vítězství by si zasloužil kdokoliv z finalistů. Nakonec zvítězil kolega z chirurgie, pan doktor Cajthaml.

Štěpán Opluštil v soutěži Anděl mezi zdravotníky|foto:archiv soutěže Anděl mezi zdravotníky

Organizátoři často opakovali, že ocenění by si zasloužil určitě každý z vás. Kolik vás bylo ve finále?
Celkem nás bylo 14. Prostředí náchodského hotelu Beránek bylo skutečně nádherné, pořadatelé soutěže nám vymysleli různé disciplíny, ať už bylo to představení, nějaká otázka, byl to zábavný, ale i naučný večer s prezentací naší práce.

Porodnictví je z poloviny psychologie. Když doktor nenaváže s rodičkou příjemný vztah, tak se atmosféra vytváří mnohem hůře.
MUDr. Štěpán Opluštil, porodník Nemocnice Trutnov

Užil jste si to i před publikem? Nedělalo vám to problém?
Já jsem poměrně hovorný a porodnictví, jak já někdy říkám, je z poloviny psychologie, protože když doktor nenaváže s rodičkou příjemný vztah, tak se ta atmosféra samozřejmě vytváří mnohem hůře. A já, když mě to trefí, tak mám publikum rád. Nedělá mi to problém.

Čtěte také

Anděl mezi zdravotníky. Magistra Gabriela Bendová z Hradce Králové získala v soutěži cenu sympatie

Proč jste se vlastně přihlásil do soutěže Anděl mezi zdravotníky?
Ředitel Nemocnice v Trutnově mě nominoval už minulý rok s tím, že mě možná osloví i letos. Já už jsem nevěřil tomu, že mě vyberou, tak jsem neměl problém souhlasit s nominací a nakonec se to tedy podařilo a jsem za to rád. Protože jakákoliv pozitivní pozornost do našeho kraje, do Trutnova, mě těší.

Je vám 34 let, čím jste chtěl být jako kluk? Byla to odmalička touha stát se lékařem?
Mě si to tak trošku našlo, protože na gymnáziu jsem matematiku sice zvládal, ale viděl jsem, že ji nechci dělat. Takže zbývala práva nebo medicína. A protože mě nebaví pouze mluvit, ale rád i něco dělám, tak medicína byla jasná volba.

Je nádherné vidět příchod nového člověka na svět. Ony upřímné pozitivní emoce všech, to je na porodnictví opravdu to nejlepší.
MUDr. Štěpán Opluštil, porodník Nemocnice Trutnov

A potom ona specializace gynekolog - porodník?
Ta si mě také našla. Můj dědeček byl chirurgem. A říkal dvě věci. Že nechce být gynekolog, protože by byl impotent, a že nechce být psychiatr, aby nepotřeboval péči svých kolegů. Ale po pátém ročníku na praxi si mě pan primář Vocásek, když jsem začínal v Jilemnici, zeptal, zdali by mě to porodnictví nebavilo. A když jsem viděl, jak pestrý je to obor, tak mě to zaujalo a už jsem u toho zůstal. A porodnictví jsem si zamiloval.

Čtěte také

25 až 35 let je optimální věk ženy pro porod dítěte. Pak významně stoupá riziko chromozomálních vad

Co se vám na tom oboru líbí nejvíc?
Mně se líbí ona krása, když tam přijde dvoumetrový a stokilový chlap a když pak drží své dítě v náručí, tak je vidět, že i taková hora se dokáže zkrátka rozněžnit. A zároveň je to obor velmi pestrý, protože se pracuje rukama, pracuje se na ultrazvuku, je to dosti o mluvení. Člověk se prostě nenudí. A je nádherné vidět ten příchod člověka na svět. Ony upřímné emoce, to je na tom opravdu to nejlepší.

Kde jste jako porodník začínal, pane doktore? A kde jste studoval?
Studoval jsem první pražskou lékařskou fakultu, jak se říká s nadsázkou, tu nejlepší. A začínal jsem v Jilemnici díky panu primáři Vocáskovi, který mě to tam skvěle naučil s jeho týmem. Já jsem se tam narodil, vyrůstal a pak jsem tam začínal i dospíval profesně. Po 25 letech jsem se vrátil na místo zrození.

Baví mě vzdělávat mladší kolegy, něco jim předávat a vidět, jak rostou. Je to stejné, jako když člověk vychovává vlastní děti.
MUDr. Štěpán Opluštil, porodník Nemocnice Trutnov

Představte nám trutnovskou nemocnici a porodnici, kde teď od roku 2021 pracujete?
V září 2021 naše oddělení povstalo jako Fénix z popela, povstalo silnější a krásnější díky panu primáři Kestřánkovi. Na svém původním pracovišti jsem cítil, že potřebuji změnu, abych se i v osobním životě trošku posunul a něco změnil. Cítil jsem takové lehké náznaky vyhoření a tohle mi přišlo jako ideální šance na to, zkusit, jestli na to mám.

Čtěte také

Gravidita po čtyřicítce? Proč ne, znáte ale rizika těhotenství v pokročilejším věku?

Co vás na práci v trutnovské nemocnici nejvíce baví?
Pokud se člověk do práce netěší, taky ji nemůže dělat dobře. Já se do práce těším, protože ať už jsou to porodní asistentky, sestřičky, kolegové, jakýkoliv pomocný personál, kterého si stejně tak vážím, protože jeho práce je důležitá, tak pořád mě baví ony pozitivní emoce. Rodit, pořád mě baví vzdělávat mladší kolegy, něco jim předávat a vidět, jak rostou. Protože to je výsledek mé práce stejně, jako když člověk vychovává vlastní děti.

Byl jste u porodu svých dětí?
Já jsem si vlastní děti odrodil sám, byť jsem to nějak v plánu neměl. Ale starší dceru jsem rodil, protože pan primář mi řekl, že to tam přece naskočí samo, tak jsem to zkusil a dopadlo to dobře. Nervózní jsem byl dost, pan primář potom za mě to poranění zašil, protože to už mě emoce přepadly, ale dva roky poté, když jsem rodil syna, tak jsem manželce dělal císařský řez, protože byla po jiné operaci. A to už jsem zvládnul i zašít. Padlo to na mě až pak s posledním stehem.

Čtěte také

Od kdy se na ultrazvuku pozná těhotenství? Kolik vyšetření vás čeká? A je to bezpečné?

Jak se díváte na nové trendy v porodnictví?
Současné trendy v porodnictví jsou takový návrat ke kořenům, zasahovat do porodu co nejméně. Ale já razím heslo: když porod běží, nutné do něj zasahovat určitě není a není to ani vhodné, ale vždycky je vhodné si pak položit otázku, když porod neběží, co s tím budeme dělat. Celý život je o diskuzi, můžeme něco probrat, můžeme navrhnout řešení a pak je na rodičce, zdali s tím souhlasí, nebo nikoliv.

Povídáte si tedy hodně s nastávajícími maminkami o tom, jak by chtěly, aby porod probíhal?
Řekl bych, že komunikace je zcela zásadní. Hloupá otázka je jen ta, která zůstane nepoložena. A rodička by si to měla říci, probereme možnosti, a dokud nikdo nebere v ohrožení a v risk život dítěte nebo jeho zdraví, můžeme se bavit o čemkoliv.

Štěpán Opluštil ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Důležitý je tedy osobní přístup ke každé rodičce. Teď to nechci nijak paušalizovat, ve větších zdravotnických zařízeních se to možná malinko vytrácí?
To je výhoda menších zařízení, kde je porodní tým menší a rodička má opravdu šanci, že se bude potkávat se stejnými lidmi, se kterými už to pouto má. A vzájemná důvěra je číslo jedna v porodu.

Štěpán Opluštil, porodník trutnovské nemocnice, byl dnes naším dnešním hostem. Moc děkuji za rozhovor.