Popularizátor kosmonautiky Halousek: Nedělejme z letů do vesmíru atrakci podobnou Matějské pouti

Máme teď aktuálně tři miliardáře a tři velké projekty, které soutěží o to, kdo se vlastními silami do vesmíru podívá. Povedlo se to, dá se říci, nějakým způsobem všem třem.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice)

je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů.

Kdo je vítězem pomyslného vesmírného závodu nám možná řekne Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti. Jak byste to rozsoudil?
V tuhle chvíli to nemá vítěze. Pokud bychom vzali celkovou úroveň, tak samozřejmě nejdál, nejvýš a nejdéle létá Elon Musk, společnost SpaceX, která Crew Dragony už používá k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice nebo k výměně posádek. Teď 15. září poprvé poletí Crew Dragon s turistickou misí.

Čtěte také

Milan Halousek: Mars si teď prohlížíme, jako bychom tam stáli. Máme dokonalé fotky, video i zvuk

A ti další dva "vesmírní kovbojové"?
Ono se to vlastně nedá srovnávat. Jak Richard Branson z Virgin Galactic, tak Jeff Bezos z Blue Origin v tuhle chvíli létají pouze na hranici vesmíru. Jsou to takové suborbitální skoky, lety k úrovni 100 km nad zemským povrchem, k úrovni hranice kosmického prostoru a zpátky. Elon Musk už opravdu létá do vesmíru.

Elon Musk létá do vesmíru svými raketami, asi nejvyspělejšími z těch tří technologií, ale on sám ve vesmíru ještě nebyl. Ovšem Richard Branson a Jeff Bezos už ano.
Na té první, jakoby oficiální misi Virgin Galactic, 11. července Richard Branson seděl v kabině Unity, která se dostala až do výšky 86 km. Oni nesplnili úplně přesně to, co si předsevzali, chtěli dosáhnout výšku nad 95 km, což se jim úplně nepovedlo, ale i tak to byl veliký úspěch. A o 9 dní později, 20. července 2021, na výroční den přistání lidí na Měsíci 20. července 1969, startovala kabina New Shepard a v ní seděl Jeff Bezos, nejbohatší člověk naší planety v současné době, se svými kolegy. A dostali se až nad hranici sta kilometrů, přesněji do 107 km.

Určitě bych se taky rád podíval do vesmíru. Co by ale bylo zajímavější, letět s Richardem Bransonem nebo Jeffem Bezosem? V tom mám dilema.
Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky, člen České astronomické společnosti

Trochu to připomíná historické závody, když Sovětský svaz soutěžil s Amerikou. To byly dvě světové mocnosti, dnes máme 3 miliardáře a 3 soukromé projekty. Každý je jiný, tak který vám přijde nejzajímavější, co se týče technologií? Elon Musk je asi nejdál.
Elon Musk, to je opravdu čistá kosmonautika. Nosná raketa, která vynese kabinu s nákladem nebo s posádkou do kosmického prostoru. Dá jí první kosmickou rychlost. To je ten zásadní rozdíl mezi lety, vystřelíte a létáte rychlostí osmi kilometrů za sekundu kolem Země. Ti dva zbývající se dostávají pouze na takzvanou suborbitální rychlost, tzn. rychlost, která vás sice vynese do vesmíru, ale neudržíte se tam. Okamžitě začnete padat zpátky. A také je mezi nimi rozdíl. Virgin Galactic Richarda Bransona je v podstatě letadlo, raketový letoun, který je vynášen do výšky zhruba 15 km velikým mateřským letadlem, teprve tam zapaluje svůj raketový motor, který ho vynese do výšky, řekněme, kolem 90 km.

Takže žádné vystřelení, ale klouzavý let, jako letadlem nahoru?
Stoupání nad těch 15 km je v podstatě kolmo nahoru, takže se dá říct, že to je v podstatě raketa. Ale potom začne kroužit a klesá a sestupuje, celá ta mise trvá 1,5 hodiny. Kdežto Jeff Bezos, ten třetí, s Blue Origin, to je opět nosná teta, která vystartuje, na své špičce nese kabinu, v které seděla čtyřčlenná, ale může sedět až šestičlenná posádka. A ta kabina se dostane na nějaké 3 až 4 minuty do stavu beztíže, za hranici vesmíru. A potom zase padá, přistává na padácích. Ale na rozdíl od té předcházející mise, která trvala jeden a půl hodiny, tato sranda trvá jen 10,5 minuty.

Čtěte také

„Při dobývání vesmíru potřebuje lidstvo nadšení i vize. A technologický pokrok,“ říká Milan Halousek

Tak to je jak horská dráha, jako nějaký tobogán.
Opravdu se o tom mluví v nadsázce jako o takové hodně adrenalinové horské dráze.

Zajímá mě ten poslední let Jeffa Bezose. Protože ta jeho posádka byla docela výjimečná.
To byli opravdu vesmírní turisté. Jeff Bezos vzal s sebou do kabiny svého bratra Marka, což je také milionář, a potom především byli zajímaví ti zbývající dva pasažéři. O jedno místo proběhla soutěž, taková aukce, kterou vyhrál s cenou 28 milionů dolarů v podstatě dodnes neznámý člověk, který ovšem nakonec neletěl. Údajně Jeff Bezos řekl, že tento člověk s ním nikdy do vesmíru nepoletí. Takže nakonec letěl druhý v pořadí, přesněji jeho syn. Díky tomu se tak do vesmíru dostal vůbec nejmladší člověk, protože Oliver Daemon je osmnáctiletý holandský student technické univerzity. Tatínek mu zaplatil cestu 10,5 minuty dlouhou k 18. narozeninám.

Čtěte také

Kloním se k názoru, že v tom ohromném vesmíru je civilizací spousta. Ale nevypadají jako my

Tak to je hodný tatínek.
Především bohatý tatínek. Ale mimořádně zajímavé je to poslední jméno, Wally Funková. Legenda amerického letectví, špičková pilotka, žena, která už se v roce 1960 pokoušela dostat do oddílu kosmonautů. Ona se hlásila v době, kdy se cvičili ti první, Alan Shepard, John Glenn a další. Cvičili na první cestu do vesmíru, ona se třikrát hlásila a třikrát nebyla vybrána. Tenkrát prostě ještě nebyla cesta do vesmíru otevřena ženám. Ale ona prošla i některými testy, dokonce ty testy měla lepší, než první Američan ve vesmíru John Glenn. Ovšem nikdy šanci podívat se do vesmíru nedostala, prožila celý svůj život jako pilotka a dodnes amatérsky létá. Jeff Bezos ji vzal s sebou, ve věku 82 jí splnil celoživotní přání. Je to úžasný happyend jejího života.

Tedy i nejstarší člověk ve vesmíru?
Jsou to nejstarší a nejmladší člověk ve vesmíru. Doposud nejstarší člověk byl 77letý John Glenn, který v tomto pozdějším věku letěl ještě v raketoplánu, takže Wally ho překonala. A současně tam byl i ten nejmladší osmnáctiletý. Ukazuje to, že tyto turistické mise nejsou limitovány věkem. Tedy ony limitovány jsou, právě těmi 18 lety, odkdy můžete letět, ale jinak je tam bariéra v podstatě minimální. Podmínky jsou úplně jednoduché, výška 152 až 193 cm, takže drtivá většina populace by se do toho vešla.

Čtěte také

Milan Halousek: Od listopadu 2000 pořád na Zemi někdo chybí. Lidé nepřetržitě létají vesmírem

Dokonce i já.
Tak vidíte. Já bych se ale nevešel do dalšího ukazatele a tím je váha 50-101 kg. Ale jinak v podstatě absolvujete jen základní lékařské vyšetření.

Jaký to může mít vývoj? Za pár let opravdu budeme jako turisté létat tímto způsobem do vesmíru?
Určitě ano. Určitě se limity budou ještě zplošťovat. Já si ale myslím, že lety do vesmíru, byť jen na jeho hranici, jsou velmi nebezpečná záležitost. Musíme si uvědomit, že starty jsou stále na raketových nosičích. A ve výškách kolem 100 km se dostáváte do velice těžkých podmínek. Takže bychom z toho neměli dělat atrakci podobnou Matějské pouti. Na druhou stranu, peníze, které přijdou do kosmonautiky od těchto kosmických turistů, 250 až 300 tisíc dolatů za letenku na suborbitální lety, 20 až 30 milionů dolarů za lety do vesmíru jako takového, zase pomohou kosmonautice. Přelijí se do dalšího výzkumu i vzdělávacích aktivit. Takže v tomto směru to samozřejmě má velký význam.

Jakub Schmidt a Milan Halousek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kdo ví, třeba se tam jednou podíváme. Bylo by to i vaše vělké přání?
Určitě bych se tam rád podíval. Otázkou je, co by bylo zajímavější, jestli onen jeden a půlhodinový let v "kosmickém" letadle, kde ale těch kosmických atraktivit kromě čtyř minut stavu beztíže nezažijete tolik, jen si tam sedíte jako v letadle. Nebo razantní start raketou s Jeffem Bezosem a potom zase návrat v kabině na padácích včetně posledního zhoupnutí pomocí brzdících raketek těsně nad zemí. Co by bylo zajímavější? V tom mám velké dilema, ještě si musím vybrat.

Celý rozhovor s Milanem Halouskem o novinkách v dobývání vesmíru si můžete poslechnout v našem audioarchivu.