Poklady broumovské klášterní knihovny ožívají pod rukama odborníků. Jak se zachraňují knihy?
Dnes se po nějaké době vrátíme do broumovského kláštera, kde jsme nedávno byli s tamním správcem Přemyslem Sochorem. Před 20 lety tam objevil vzácnou kopii turínského plátna. Pokladů ovšem klášter ukrývá mnohem víc. A na jeden z nich se zaměříme s magistrem Jindřichem Koldou z katedry pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Hned bych se zeptal, co je oním dalším pokladem, který dnes spolu objevíme?
Je to úžasná benediktinská knihovna v konventu.
Vy tam pracujete v rámci záchranného projektu, když to tak řekneme. Jak dlouho už?
V roce 2016 jsme se dostali na místo, v podstatě poté, co byla dokončena restaurace tamní nástěnné výmalby a fresky na stropě. A teď jsme ve čtvrtém roce, příští rok končíme projekt.
To bylo tedy součástí celkové revitalizace broumovského kláštera?
Na to jsme navazovali. Je to projekt v rámci tzv. programu národní kulturní identity ministerstva kultury, který je nějakým způsobem zaměřen na vymýšlení a zavádění nástrojů, pomocí kterých lze chránit kulturní dědictví. A my jsme se dohodli, že na příkladu broumovské knihovny vytvoříme nějaký databázový systém a podobně, který pomůže i ostatním správcům starat se o podobné dědictví.
Broumovský klášter vydal před 20 lety jedno ze svých tajemství - unikátní kopii turínského plátna
Po stopách tajemného turínského plátna se dnes vypravíme s člověkem, který jeho kopii přesně před 20 lety objevil. To se psal rok 1999 a současný správce Přemysl Sochor byl v broumovském klášteře tenkrát na náhradní vojenské službě.
Jaká je historie knihovny broumovského kláštera? Protože ta určitě souvisí s bratry benediktýny, kteří tam byli vysláni z břevnovského kláštera.
Pozváni tam byli tedy již poměrně dávno. Bylo to ve 13. století, nicméně onen samotný současný prostor pochází až z doby daleko pozdější, z doby barokní. Je dílem jednoho z nejvýznamnějších českých barokních architektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, kterému připisují i část oněch broumovských kostelů. Je to v podstatě jedno z takových srdečních center celého areálu. Kostel, refektář a knihovna.
Vy jste zmínil Kiliána Ignáce Dietzenhofera, barokní přestavbu kláštera a úžasnou knihovnu. Ten prostor je nádherný, když tam člověk vstoupí. To je snad dvoupatrová knihovna?
Dvoupatrová, ona je přímo vedená přes dvě elevace. Je obkroužená na úrovni druhého patra galerií, na které jsou uloženy knihy, které asi neměly být úplně primárně přístupné čtenářům. Šíři má pěti okenních os, a když hledíte na křídlo, v kterém se knihovna nachází, ze severní zahrady, tak vidíte, že je centrem tohoto domu.
Jak to na vás zapůsobilo, když jste tam poprvé přišel? Protože to je opravdu prostor, který musí na člověka zapůsobit. A zvlášť na toho, jako jste vy, kdo se zajímá o tu historii.
Já jsem tam poprvé byl někdy začátkem 90. let s rodiči, takže to si popravdě nepamatuji vůbec. Ale je to největší knihovna tohoto druhu ve východních Čechách. Takže proto jaksi regionálně na to můžeme být pyšní. Nicméně zase, porovnáme-li to s jinými knihovnami jiných klášterů, kupříkladu rakouských, tak to zase až taková sláva není, samozřejmě. Ale každopádně, onen prostor i se svojí vnitřní koncepcí je úžasný, výjimečný.
Význam broumovské klášterní knihovny tkví v onom celku. Nenajdete tam žádné výjimečné knihy, ale ten soubor je unikát.
Mgr. Jindřich Kolda, katedra pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové
Zajímají mne police s knihami. Kolik jich tam vůbec v historii bylo?
Vzhledem k tomu, že záznamy nejsou úplně plně dochovány a jednotlivé pramenné položky se nám liší, tak my se v současné době přikláníme zhruba k nějakému počtu asi 17 až 18 000 svazků. Ne všechny jsou dochovány. Police v knihovně jsou organizovány tak, že na dolním patře se nachází 23 polic, které obsahují zásadní spisy od biblí, přes různé komentáře, historie právní, právní dějiny a další pojednání tohoto typu. A potom na patře jsou umístěny takové jaksi pobočné knihy v uvozovkách, když to tak řekneme. Což je poezie a gramatika kupříkladu. Jakýsi typ beletrie či medicína. Ale nacházejí se tam i tzv. libri prohibity neboli tedy zakázané knihy.
Dá se vystopovat i datum založení broumovské klášterní knihovny?
Víme, že knihy, jako v každém benediktýnském klášteře, byly v Broumově patrně od samého počátku. Poprvé je tam máme dokázány někdy okolo roku 1390. To už se tam nacházelo, tuším, 37 knih. Nicméně v tomto případě vždy musíme oddělit datum vzniku souboru či fondu těch knížek, které opravdu sahá až do samých počátků kláštera, a pak datum nebo respektive dobu vzniku celého sálu. Takže sál, to jsou nějaká 30. až 40. léta 18. století. A do něj byly již přendány knihy odněkud předtím přinesené. Nevíme přesně odkud. A ty se potom postupně doplňovaly až do současného tvaru.
Dobrodružný příběh broumovského kláštera jako komiks. I osobní příběhy tvoří velké dějiny
V úterý 20. listopadu bude v břevnovském klášteře v Praze slavnostně přivítána nová komiksová kniha Dobrodružný příběh broumovského kláštera. Publikaci vydává Agentura pro rozvoj Broumovska.
Jak vůbec knihovna vypadala, když jste tam tenkrát v roce 2016 přišli? V jakém byla stavu?
Knihovna byla v relativně dobrém stavu. Měla totiž tu výhodu, že v době, když byl klášter zrušen roku 1950 a v budově existoval částečně internační tábor pro řeholnice a částečně archivy StB, respektive ministerstva vnitra, tak byla knihovna v podstatě hermeticky uzavřená a nepřístupná. Díky tomu nebyla soustavně poškozována. Tam byly největší škody zasazeny těsně po roce 1945 v takových těch turbulentních poválečných letech. My jsme přišli v podstatě do prostoru, který je od roku 1990 klasickou součástí prohlídkového okruhu přímo v klášteře. A je na něm znát ta doba padesátileté neudržovanosti. Takže podlahy trošku rozklížené, regály s mírně olupující se malbou a tak podobně. Ale není to nic strašného.
A knihy jsou v jakém stavu?
Knihy jsou ve stavu relativně dobrém. Každá historická knihovna nebo každá památka si nějakým způsobem vybuduje svůj vlastní vnitřní život i klimatický. Uvykne si na různé výkyvy teplot. A nejsou-li ty knihy mechanicky poškozovány, to znamená, nejsou tam moli, potkani a další takové záležitosti, tak dokáží v relativně dobrém stavu přetrvat. My tam s kolegy z fakulty restaurování v Litomyšli objevujeme samozřejmě nějaké lokální plísně a taková ta klasická napadení, zlomené dřevěné desky, atd. Ale rozhodně nemůžeme knihovnu označit, že by byla v havarijním stavu.
Codex gigas, Ďáblovu bibli, už jste tam tedy nenašli, protože ta je jako válečná kořist ve Švédsku. Ale co jste tam objevili zajímavého? Říkal jste, že je tam asi 17 000 svazků.
17 000 svazků, nicméně knihovna ty klasické středověké rukopisy a jiné věci typu právě tzv. Ďáblovy bible, už dávno neobsahuje. To je buď dílem rozkradeno, nebo dílem naštěstí deponováno v Památníku národního písemnictví. Tady se nachází taková ta klasická literatura, která patřila ke klášteru v 17. a 18. století, tzv. staré tisky, částečně inkunábule neboli prvotisky latinské a německé až někdy z 15. století. Ale jejich význam tkví právě v tom souboru, nikoliv, že byste tam našel jednu knihu, která by byla suprová. Ten soubor je unikát.
Kdo vůbec rozhodoval o tom, jaké knihy tam budou za bratrů Benediktýnů? To byli přímo knihovníci?
Ne, byli to opati, popřípadě převoři kláštera, kteří sestavovali jakýsi knižní plán každý rok, kolik svazků, do kterého oddělení knihovny zakoupí. Dokonce si za tím účelem po Evropě vytvořili jakousi síť svých nákupčích agentů, kteří byli od Drážďan přes Lipsko, v nějakých bavorských obcích, ve Vídni až po Řím. A posílali jim pravidelně seznamy knižních novinek a další záležitosti. A samotní knihovníci byli de facto pouze správci knihovny. Měli klíče od knihovny, dohlíželi na to, aby tam nebyl prach, aby tam byl pořádek, aby knihy bratři včas vraceli. Ale na samotný tvar a obsah knihovny vliv neměli.
Čtěte takéKlášter Broumov
Jak dlouho ještě bude váš průzkum pokračovat? Protože jste začali v roce 2016 a pořád pracujete.
Pořád pracujeme, projekt je pětiletý. Takže bychom měli skončit příští rok. Nicméně samozřejmě při tom množství se nedá stihnout ani polovina knihovny. Takže v současné době přemýšlíme o tom, jakými dalšími projektovými cestami se budeme ubírat dál.
Tak vám držíme palce, ať se daří. A moc děkuji, že jste nám přišel o tomto velkém pokladu broumovské knihovny a kláštera povědět.
Také děkuji za pozvání a přeji pěkný den.
Související
-
Děti se učí novinařinu a oživují vzpomínky broumovských pamětníků. Projekt Příběhy našich sousedů
V úterý 20. března 2018 se od 16 hodin v sále Dřevník broumovského kláštera uskuteční slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů.
-
Jsou obrovské a velmi vzácné. Řeč je o cyklu obrazů, které zdobí refektář broumovského kláštera
Obrazy v refektáři broumovského kláštera opravují restaurátoři. Vlastně už jim zbývá dokončit poslední z celého cyklu. Velké obrazy odkazují na další kláštery v okolí.
-
I na podzim mají historické památky co nabídnout. Třeba benediktýnský klášter v Broumově
Klášter v Broumově návštěvníkům nenabízí pouze prohlídkové okruhy, ale také různé vzdělávací dílny nebo interaktivní výstavy. Co připravuje teď na podzim?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
