Broumovský klášter vydal před 20 lety jedno ze svých tajemství - unikátní kopii turínského plátna

Kopie turínského plátna v broumovském klášteře
Kopie turínského plátna v broumovském klášteře

Po stopách tajemného turínského plátna se dnes vypravíme s člověkem, který jeho kopii přesně před 20 lety objevil. To se psal rok 1999 a současný správce Přemysl Sochor byl v broumovském klášteře tenkrát na náhradní vojenské službě. 

Náhradní vojenská služba vás tedy tenkrát přivedla na broumovský klášter. Jak to tenkrát vlastně bylo s turínským plátnem?
Byla za tím především zvědavost. Nález se odehrál v klášterním kostele svatého Vojtěcha, kde je šest bočních kaplí. A nad jednou z nich je zlacený štukový věnec, na kterém bylo napsáno Sancta Sindon, tzn., Svatá látka. Když jsem chodil kolem, tak jsem si říkal, to by mohlo nějak souviset s turínským plátnem. Tak jsem pořád naléhal na správce patera Zemana, abychom se tam šli podívat. 17. ledna 1999, krátce po obědě, jsme se rozhodli vylézt na emporu, z které se dala schránka schovaná za tím štukovým věncem otevřít.

Přemysl Sochor ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže za tím věncem byla ukrytá schránka?
Ano. Za tím věncem byla schránka. A já jsem měl udělaný takový háček, aby šlo to schránku vytáhnout. Nejdříve jsme byli trošku zklamáni, protože jsme objevili složený pruh látky, na kterém ale nebylo nic vidět.

Broumovská kopie je unikátem, protože je jediná severně od Alp. A dotýkala se originálu, v tom je její vzácnost a jedinečnost.
Přemysl Sochor, správce broumovského kláštera

Prostě zaprášený hadr.
Přesně tak, obyčejný hadr. Ovšem když my to plátno začali rozvíjet, viděli jsme na něm obrys lidské postavy. A potom z prostředku oné látky vypadla latinsky psaná listina autentika. Pan vikář uměl dobře latinsky, tak začal text hned překládat. A už jsme věděli, že to je veliký nález.

Speciálním dnem slaví v Broumovském klášteře 20 let od objevu kopie Turínského plátna

Klášter Broumov - refektář s kopií Turínského plátna

V sobotu 12. ledna oslaví broumovský benediktinský klášter 20 let od objevení unikátní kopie Turínského plátna. Vzácný artefakt je nyní vystaven v klášterním refektáři, který je součástí prohlídkového okruhu, a druhou lednovou sobotu mu klášter věnuje speciální den. 

Co tam bylo napsáno?
Bylo tam napsáno, že se jedná o kopii turínského plátna, která pochází z roku 1651. Získal ji od turínského arcibiskupa Júlia Césara Bergiria pan Sobek z Bilenberka, který ji zřejmě daroval broumovskému klášteru. A že se tato kopie dotýkala originálu.

Měli bychom možná připomenout, co to vlastně turínské plátno je.
Originál se nyní nachází v italském Turíně. A má to být plátno, ve kterém byl uložený Ježíš Kristus v hrobě a při jeho zmrtvýchvstání se do této látky záhadným způsobem otisklo jeho tělo. Samozřejmě se vedou různé polemiky a vědecká bádání. Ale během času se dělaly různé kopie tohoto záhadného plátna.

Po celém světě je údajně asi 40 kopií.
Ano, na světě jich je kolem 40. Ale tato broumovská kopie je unikátem, protože je jediná ve střední Evropě. Severně od Alp žádná taková historická kopie není. Samozřejmě v dnešní době existují fotokopie, ovšem ty se mezi ony historické nepočítají.

Jaké byly vaše pocity, když jste zjistili, co jste to vlastně objevili?
Pocity to byly nádherné, moc rád na to vzpomínám. I když je to už 20 let, tak to mám opravdu stále v živé paměti.

Kopie turínského plátna se našla v broumovském klášteře

Prý se ona broumovská kopie také velmi podobá originálu i co do velikosti.
Ano, broumovská kopie je téměř identická s originálem. Co se týká zpracování, tak je skutečně jednou z nejlepších kopií. Malíř k její výrobě použil 4 odstíny hnědavé barvy a ten obraz skutečně propracoval. Vlastně od originálu se liší jen nápisem, který je uprostřed - extractum ab originali, který značí, že obraz byl vyňat z originálu. Tak bylo toto plátno tedy namalováno, ale bylo dotýkáno originálu, aby získalo punc vzácnosti. V tom tkví to podstatné. Ta jeho vzácnost a jedinečnost.

O tom, že taková kopie turínského plátna v broumovském klášteře je, nikdo nevěděl?
To je další zajímavost. Nebyla vůbec v seznamu barokních relikvií, ani v žádných spisech nebylo o této kopii nic řečeno, nikde nebylo napsáno, že by měla v Broumově být. Možná to někdo otvíral před námi, ale buď nevěděl, co to je nebo jakou to má cenu. Tak to tam naštěstí nechal.

V broumovském klášteře

Kdybyste tedy nebyli tenkrát zvědaví s páterem Zemanem...
Tak by se to neobjevilo a čekalo by to na někoho jiného.

Už jsme říkali, že vy jste byl v onom roce 1999 v Broumově na náhradní vojenské službě. Pro vás to byl možná také tak trošku i osudový okamžik v životě, ne?
Myslím si, že určitě.

Historie vás zajímala?
Samozřejmě, historie se mi líbí, mám ji rád. Ale když člověk objeví něco takového, jako je unikátní kopie turínského plátna, tak to je skutečně mimořádné pro lidský život.

Přemysl Sochor ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Stále nemůžu pochopit jak je možné, že se tak dlouho o tom plátnu nevědělo. Že se prostě nenašlo.
To je velice zajímavá otázka. Kromě onoho nápisu Sancta Sindon byly vedle štukového věnce také postavy Josefa z Arimatie a Nikodéma, kteří ukládali Ježíškovo tělo do hrobu. Tak to byla taková další indicie, že tam může být uloženo něco, co se týká Kristovy smrti. A na otázku, kdo tam plátno mohl umístit, musím zmínit velmi významnou postavu, pana Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka. On totiž navštěvoval klášterní školu, stal se tam převorem a později byl dokonce prvním biskupem v Hradci Králové a 15. arcibiskupem pražským. A když toto plátno získal, tak mu v srdci zůstal pravděpodobně Broumov a plátno daroval za svého života klášteru. A benediktini asi v 80. letech 17. století, když dělali přestavbu klášterního kostela, počítali s tím, že tam plátno ukryjí a uloží.

V broumovském klášteře

Broumovský klášter je místem, kde se uchovávaly pozoruhodné věci. Protože také Ďáblovu bibli, Codex gigas, ukryli v Broumově před husity?
Ano, mateřský klášter byl vždy v Břevnově. A ten když byl vypleněn za husitských válek, tak byly všechny vzácné věci převezeny do Broumova. A mimo jiné také tehdy největší kniha světa Codex gigas, které se říká Ďáblova bible. Potom tuto knihu jeden z opatů daroval císaři Rudolfu II. A Švédové ji potom při svém tažení Evropou zcizili a nyní je uložena v Královské knihovně ve Stockholmu ve Švédsku.

Jaké rozměry má největší bible světa? Kopii Codexu Gigas uvidíte na jaře v Červeném Kostelci

Mezi sbírky Rudolfa II. patřil také Codex Gigas

Největší bible na světě vznikla ve 13. století na Chrudimsku. Jmenuje se Codex Gigas a podle výjimečného vyobrazení ďábla se jí říká Ďáblova bible. Váží 75 kg a na její vznik prý byly použité kůže 160 oslů. 

Proč je vlastně Codex gigas přezdíván Ďáblovou biblí. Co je na ní ďábelského?
Ona tak úplně ďábelská není, i když kolem ní existuje řada pověstí a legend. Ale skládá se z různých částí. Jednak jsou tam citovány pasáže písma svatého, kalendář, životopisy svatých, a podobně. A ten pozoruhodný název Ďáblova bible má díky velmi známému vyobrazení ďáblíka s rohy v jedné části knihy.

On tento úžasný kodex také vznikl ve východních Čechách, v Podlažicích u Chrudimi. A dalším tajemstvím broumovského kláštera jsou možná Vamberecké mumie, které tam jsou uloženy.
Ano, máme je zapůjčené z Vamberka. Těch mumií je kolem 34. Jsou to významní obyvatelé města Vamberka. A co je na nich zajímavé, že tyto mumie nebyly nijak balzamovány, ale vznikly přirozeným způsobem. Byly uloženy ve Vamberku v kryptě, kde byla tak dobrá a příhodná teplota a nízká vlhkost, že se lidská těla postupem času vysušila a mumifikovala přirozenou cestou.

Kopie turínského plátna v broumovském klášteře

Tolik tajemství jsme dnes spolu odhalili v našem povídání. Tak mne napadá, jestli u vás v klášteře například také nestraší? Vy to tam musíte mít prozkoumané od půdy až po sklepy.
Prozkoumané to mám, ale žádné strašidlo jsem za těch 20 let v klášteře neviděl.

To říkají všichni správci a kasteláni. Jestli vy nás trošku nebalamutíte. Jestli tam nemáte nějaké strašidlo a nesmíte o něm mluvit.
Ne, strašidlo v Broumově opravdu nemáme.

Čtěte takéKlášter Broumov

A máte prozkoumáno opravdu vše? Protože broumovský klášter je velmi rozsáhlá a monumentální stavba.
Ano, celý broumovský klášter je podsklepený, jsou tam tři patra sklepů. Třetí patro je kanalizace. Ale některé chodby jsou tak veliké, že tam člověk může také procházet. Samozřejmě existují různé legendy a pověsti, že z kláštera vedou různé podzemní chodby, jedna dokonce až do nedalekého kláštera v Polici nad Metují.

Tak se přijeďte do Broumova podívat, protože to určitě stojí za to. Máte i teď v zimě otevřeno? Je možné se podívat i na kopii turínského plátna?
Ano, máme otevřeno celoročně. A všechny posluchače srdečně zvu do broumovského kláštera.

Přemysl Sochor ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Moc děkujeme správci broumovského kláštera Přemyslu Sochorovi, který nám prozradil mnoho zajímavého.
Děkuji za milé pozvání. Na shledanou.

Spustit audio

Související