Poklad z doby laténské „na hranici civilizace“ je uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové
V závěru roku 2019 získalo Muzeum východních Čech v Hradci Králové do svých sbírek pozoruhodný soubor artefaktů z mladší doby železné (neboli doby laténské, 480/460 - 40 př. n. l.). Šlo o hromadný nález čítající celkem 15 předmětů, které mají původ v našem prostředí, ale i ze zahraničí.
Objev převážné části depotu učinil spolupracovník muzea pan Miloš Skořepa, pomocí detektoru kovů. Během následujícího archeologického výzkumu byly zachyceny zbývající části.Čtěte také
Depot se skládal z velkého skleněného korálku, menšího skleněného korálku, malé bronzové nádobky se dvěma oušky, dvou amuletů, z kroužků, velkého masivního náramku a dalších drobných předmětů převážně z bronzu. Datován je do závěru starého letopočtu, na sklonek doby laténské.
Zajímavá je drobná bronzová nádobka. Ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Palackého univerzity v Olomouci jsme se pokusili identifikovat její původní obsah. Žádná rezidua, která by v tomto ohledu umožnila zpřesnění interpretace, se ovšem uvnitř nalézt nepodařilo.Čtěte také
Jeden z amuletů by mohl mít svůj původ v jihovýchodní Evropě, kde se jejich nálezy koncentrují ve větším množství. Známe je ovšem i z našeho území. Druhý amulet zaujme estetickým ztvárněním a technologicky složitým provedením. Jejich poměrně velký výskyt pozorujeme na Slovensku a v Polsku.
Snad právě ochranná funkce amuletu způsobila, že se oba objevují i na počátku nového letopočtu, kdy se našem území obývalo germánské obyvatelstvo. Na příklad v Polsku se v germánském prostředí objevují často, podobně je tomu i na Slovensku a zřídka i v Německu.
V několika případech se takový závěsek objevuje společně se stejným velkým náramkem, jako je i v našem depotu. Často jde o soubory z doby římské, tedy období, kdy tyto předměty dávno vyšly z módy. Bylo by je tedy možno chápat jako jakési „starožitnosti“.
Čtěte také
Můžeme předpokládat, že podobné předměty mohly sehrávat důležitou roli např. v nějakém náboženském obřadu, který byl přijat a praktikován i v tomto novém kulturním prostředí.
Samotný depot je zajímavý i svým umístěním v krajině - na periferii dosud známého laténského osídlení východních Čech. Objeven byl poblíž terénní deprese, které mohla být využívaná jako cesta při překonávání svahu, pod nímž se depot nacházel.
Další zajímavosti, je skutečnost, že ve vzdálenosti zhruba 4 km od něj byl, také detektorem kovu, objeven stejně starý depot předmětů z doby laténské, umístěný rovněž na úpatí výrazného svahu. Do roku 2019 právě on tvořil jeden z nejsevernějších dokladů pobytu člověka ve východních Čechách v době laténské.
Související
-
Hrob keltské ženy v Kopidlně. Nález to je nejen mimořádný, ale zároveň i obestřený tajemstvím
Vzkaz z dálnověku je pro nás vždycky mimořádnou a tajemnou událostí. Nečekaný nález hrobu keltské ženy v Kopidlně nás přenesl až do druhé poloviny 4. století před Kristem.
-
V Polabí našli archeologové české Stonehenge, obrovské kruhové svatyně. Jen ne kamenné, ale ze dřeva
Zeptáme se na nejnovější a největší archeologické nálezy v regionu. Naším hostem je vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
-
Nevykradený bohatý ženský hrob z období stěhování národů našli archeologové v Sendražicích
Od konce února do července roku 2019, s krátkou přestávkou, probíhal záchranný archeologický výzkum při stavbě dvou rodinných domů v Sendražicích na Královéhradecku.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.