Nevykradený bohatý ženský hrob z období stěhování národů našli archeologové v Sendražicích

Nevykradený bohatý ženský hrob z období stěhování národů našli archeologové v Sendražicích

Od konce února do července roku 2019, s krátkou přestávkou, probíhal záchranný archeologický výzkum při stavbě dvou rodinných domů v Sendražicích na Královéhradecku.

Na základě předchozího záchranného výzkumu na sousední parcele odborníci z Archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové předpokládali, že na staveništi dojde k odkryvu archeologických památek, nicméně počet a komplikovanost archeologických situací předčily jejich očekávání.

Hradečtí archeologové hlásí unikátní objev středověké hráze i sídliště ze starší doby železné

Pohled na konstrukci pozdně středověké rybniční výpusti nalezené v Písku u Chlumce nad Cidlinou

Pozůstatky konstrukce hráze pozdně středověkého rybníka i s výpustí nebo přepadem objevili archeologové v Písku u Chlumce nad Cidlinou. Takový typ památky nemá co do rozsahu a stavu dochování ve východočeské archeologii obdoby, řekl Českému rozhlasu Hradec Králové vedoucí archeologického oddělení hradeckého Muzea východních Čech Miroslav Novák. 

Podle očekávání patřila většina objektů sídlišti z doby halštatské (8. až 7. století př.n.l.). Z tohoto období se na ploše výzkumu vyskytovalo přes 150 sídlištních objektů, především kůlových jam, které tvoří půdorysy nadzemních staveb a také nejméně jedné polozemnice a složité soustavy zásobních jam.

Co do rozsahu a bohatství nálezů, promluví tato lokalita po svém vyhodnocení významně do obrazu východočeské doby halštatské.

Postupně archeologický výzkum odkryl další komponenty od období eneolitu až po vrcholný středověk. Nejstarší eneolitické období reprezentoval osamocený žárový hrob kultury s nálevkovitými poháry.

Archeologové na staveništi našli i přes 150 objektů sídliště z doby halštatské, tedy z osmého až sedmého století před naším letopočtem

Snad stejné kultuře mohly patřit i zlomky kamenných broušených nástrojů rozptýlené na několika místech zkoumané plochy.

Středověk zanechal na ploše výzkumu mohutný žlab neznámé funkce a snad i studnu narušující starší situace.

Nevykradený ženský hrob představitelky tehdejších společenských elit

Jednou z nejvýznamnějších komponent je kostrové pohřebiště datované do období stěhování národů, konkrétněji do počátku 6. století našeho letopočtu. Z území východních Čech jsou tyto památky nesmírně vzácné. Z celkem šesti hrobů bylo pět vykradeno.

Na zkoumané ploše archeologové identifikovali a prozkoumali 165 objektů s několika tisíci nálezy. „Aktuálně jsou všechny nalezené předměty laboratorně ošetřovány a konzervovány, některé z nich čekají různé typy analýz,“ uvedla mluvčí Muzea východních Čech

„Ve výbavě nevykradeného ženského hrobu se nacházely dvě zlaté spony vykládané polodrahokamy a rovněž dvě bohatě zdobené lučíkovité spony, na kterých se dochovaly zbytky textilu. Nálezy až 1500 let starého textilu jsou nesmírně vzácné. Hrob dále obsahoval korálky z jantaru a skelné pasty, kostěný hřeben, keramickou nádobu a řadu dalších nálezů. Žena byla uložena do dřevěné komory. Tuto úpravu hrobu se podařilo prokázat ještě v jednom z vykradených hrobů,“ uvedl archeolog Muzea východních Čech Mgr. Pavel Horník.

Lidské ostatky budou podrobeny antropologickému zkoumání

A vzápětí připojil: „Bohatý ženský hrob pravděpodobně patřil představitelce tehdejších společenských elit. I přesto, že většina hrobů byla ještě v průběhu 6. století vykradena, čítá celý soubor bohatou kolekci nálezů. Můžeme jmenovat korálky ze skelné pasty a jantaru, železný tkalcovský nožík, přeslen, keramické nádobu, zvířecí kosti, skořápky vajec, různá kování opasků a v jednom případě krátký železný meč, tzv. sax.. Zbytky textilu procházejí odbornou expertízou ve specializovaných laboratořích Archeologického ústavu AV ČR Praze.“

Pozůstatky sídliště prvních zemědělců žijících v kraji našli archeologové v Kostelci nad Orlicí

Na Rychnovsku objevili archeologové pozůstatky sídliště prvních zemědělců

Na Rychnovsku objevili archeologové pozůstatky sídliště prvních zemědělců. Nachází se na okraji Kostelce nad Orlicí a pochází z doby přibližně 6000 let před naším letopočtem. Podle archeoložky Martiny Bekové jde o výjimečný objev, který v našem kraji nemá obdoby.

Lidské ostatky budou podrobeny antropologickému zkoumání. Velice cenné nálezy z pohřebiště budou zpracovávány ve spolupráci s odborníky z Východočeského muzea v Pardubicích, Ústavu archeologie a muzeologie FF MUNI, z Hornického muzea v Příbrami a Archeologického ústavu AV ČR Praze v.v.i.

Celkově na zkoumané ploše bylo identifikováno a prozkoumáno 165 objektů, z nichž pochází několik tisíc nálezů. Aktuálně jsou všechny nalezené předměty laboratorně ošetřovány a konzervovány, některé z nich čekají různé typy analýz.

Spustit audio
autor: Milan Baják|zdroj: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Související