Jak slyší zvířata? Některá umí natáčet uši do stran. Obecně platí, že slyší daleko lépe než my, lidé

Rozsah slyšení u člověka od 20 do 20 000 Hz odpovídá slyšení většiny ptáků, šimpanz a někteří další primáti registrují zvuky až do frekvence 30 000 Hz, kůň je schopen registrovat tóny o frekvenci od 30 - 40 000 Hz, psovité šelmy od 40 - 50 000 Hz, rejskové, ježci až do 60 000 Hz a potkan a kočka až do 70 000 Hz.

Čtěte také

Od netopýrů jsme odkoukali echolokaci. A co hibernace? Mnoho z jejich života zůstává tajemstvím

Rekordmanem je netopýr, který dokáže zachytit frekvence až do 100 000 Hz. Proto nejsme schopni sluchem řadu jejich signálů slyšet.

Například ryby slyší zvuky většinou jen nižší frekvence pomocí orgánu nazvaného postranní čára. Kaprovité ryby mají dokonalé sluchové ústrojí, které využívá plynového měchýře coby rezonátoru.

Lépe slyší kočky než psi. Kočky lépe slyší na slova se sykavkami - mají vyšší kmitočet.

Čtěte také

Pralesní skřítci nebo uchoši. Tak se říká kombám ušatým. Ve Dvoře Králové se podařil jejich odchov

Obecně platí, že zvířata slyší daleko lépe než lidé. Dobrý sluch mají i jeleni, srnci a další býložravci, kteří umí natáčet ušní boltce do stran a nemusí zvedat při pastvě hlavu. Stejně tak šelmy nebo přežvýkavci, což jejich schopnost lokalizace původu zvuku zlepšuje.

Sloni, kteří mají velké uši, slyší nižší tóny. Nižší tóny odpovídají větším vlnovým délkám, z těch lze usuzovat i na velikost těla a vokálního ústrojí. A jak zvuk, který umí slon vydávat, vzniká?

Slon zúží konec chobotu a do vzniklé mezery fouká vzduch. Královédvorská slonice Umbu se pískáním ozývá na požádání ošetřovatelů a také když má chuť na pamlsek. Tou největší dobrotou je tvrdý chleba. Platí, že slon je schopen slyšet právě ty zvuky, které umí sám vydávat.